Creed

Když už Stallone neukazuje, že se i na stará kolena umí pěkně ohánět, sedne si jen tak na trenérskou lavičku a rozehraje velice příjemnou a zároveň i chytlavou hru s nostalgií. Jsou tam nějaká klišé, ale o to zde přeci vůbec nejde, stejně jako u Zpátky do ringu stačilo poddat se malinko lacinému humoru a nadsázce, i zde je klíčové užít si odkazy na Rockyho mládí v nepřekvapivém a typicky vystavěném boxerském příběhu. Náš Sylvester stárne do moudrosti, přitom v duši mu to pořád jiskří, nemá tedy problém se zorientovat v moderním světě, kde vládnou "ulice" a černošský hip hop. Film, který namísto pořádného úderu spíše hladí a to je dobře... 7/10 (25.12.2015)

Dvě slova? Neutrální rozpačitost. Sly stejně jako Arnold patří mezi moje hrdiny a pokud jsem Arnieho nepodělal při účasti ve zmršeném téčku, tak stejně nepodělám ani Slye. Tím netvrdím, že Creed je zmršený film, jenom chci říct, že dané téma mě holt příliš neoslovuje obzvlášť pokud mám sledovat story chudáka černouška kterýmu všichni házeli klacky pod nohy, ale on se prostě vzepřel osudu a všem to natřel. Režisér Coogler se evidentně nepoučil ze svého předchozího snímku Fruitvale a opět nám servíruje děsně emocionální emancipovanou záležitost. Když k tomu ještě připočtu fakt, že první zápas kde si borec ani nebouchnul a pak týpka sundal jednou ranou mě vůbec nebavil no a finální boj byl sice slušně vyhecovanej a postupně gradoval, ale nevyvaroval se stokrát omletých a jinde viděných klišé, tak mi z toho žádný terno nevychází, ale Sly to celkem drží. Pořád tu má co říct a i když poslední dobou nejsem přesvědčen o tom, že to má v hlavě zcela srovnané a navíc postavu Rockyho kdovíjak nežeru, tak v úloze mentora mu to překvapivě sedne a pokud je tohle zakončení celé ságy, tak budiž. Stejně jsem na to koukal jenom kvůli němu a určitě ho ještě neodepisuju i když bacha na ty facelifty začíná se nebezpečně podobat své matce a doufám, že se to nevymkne z podkontroly.50% (25.12.2015)

Ne všechno funguje na lusknutí prstů a je to i případ tohoto filmu. Emocionálně se mě Creed vůbec nedotkl a přijde mi, že vznikl jen proto, aby si Sly mohl ještě jednou zafilosofovat. Právě Stallone je (společně s hudbou) jedinou světlou stránkou snímku, ale už to semnou prostě nic nedělá. Svižně natočený, ovšem zbytečný recyklát. (05.12.2016)

Minulý týden jsem zhlédnul Southpaw a přestože se snažil být v rámci žánru inovativní a z hlavního hrdiny dělal vypatlaného rebela bez příčiny, nikoliv tradičního intelektuálního Mirka Dušína s příčinou, nevytáhl to přes tři hvězdy, protože snad neexistuje větší normovaná nuda v žánru "sportovní drama" než boxerské filmy, které mají nalinkovaný děj od prvního upoceného skoku přes švihadlo až po závěrečný pravý hák zaručující "nečekané" a "dojemné" vítězství formou KO nad démonizovaným protivníkem, který zpomaleně slítne na zem s mohutným výflusem zředěného kečupu. O týden později nebylo na co čumět, porno se jevilo jako jasná volba, ale nebyla nálada, tak jsem si bez sebemenších informací o projektu pustil toho "skvělého" a "dojemného" Krýda, abych po dvaceti minutách totální nudy v úžasu zjistil, že jde o vykopání té nejnudnější boxerské mrtvoly z hrobu v podobě Rokyho, který ty roky zastavit skutečně nedokázal, takže by mohl alespoň jako senilní důchodce přestat předstírat, že je uznávaná boxerská kapacita a uvědomit si, že ho do té síně slávy světového boxu uvedli jen jako špatný vtip, ne za sportovní výkony v zinscenovaných zápasech. Celou hodinu jsem tedy přetrpěl ta ohavná klišé v podobě přesvědčování polodementního trenéra, aby ho trénoval, ty milionkrát viděné pokusy o sbalení nějaké nedostupné frndy, která mi byla u prdele stejně jako to, jestli si hlavní postava romanticky zašuká s postiženou holkou za zvuku piána, abych si sentimentálně pobrečel u té dojímavé ejakulace, všechny ty ubohé vzpomínky postav odkazující na kreténské boxerské braky ze 70. a 80. let, na které může v 21. století nostalgicky vzpomínat jen naprostý degen nebo Stallone. Zkrátka a dobře, po hodině jsem to vypnul naprosto znuděn a odmítal sledovat další hodinu a půl "trnité" cesty Krýda za finálním vítězstvím v děsně vyrovnaném zápase, za zvuku trumpet vidět jak mu zvedají pinďour nad hlavu, to vše za dozoru a (de)mentorství nesmírně pyšného Italského osla. Pokud snad Krýd prohrál drtivým způsobem a skončil na vozejku, holka s nim odmítla chodit a roztáhla jeho protivníkovi za perfektní výkon a prémie za vítězství, Italský osel z toho všeho dostal infarkt a těsně před koncem někdo v aréně odpálil bombu a všechny zabil, takže žádné podělané pokračování nehrozí, nechť mě kdokoliv kontaktuje do pošty, pak ten film možná dokoukám. (26.01.2016)