Volání svobody

Tak tohle byla dechberoucí infarktová záležitost. Skutečný příběh ze skutečné doby. JAR apartheid 1975. Britské rozumněj bílé vedení země stále považuje původní černošské obyvatelstvo za póvl, který je nutno segregovat. A největším póvlem jsou černoští aktivisté, hlásající o lidských právech, svobodě a rovnoprávnosti. Takoví jako byl Steve Biko. Těch je třeba se bát. Jsou zápalkami ve stozích slámy, kterou reprezentuje černošské diskriminované obyvatelstvo.... Oba hlavní aktéři hráli na jedničku. Více neprozradím, snad jen toto - jděte do toho !!!! * * * * (02.07.2013)

„Všechny události ve filmu se skutečně odehrály...“ Oživlá učebnice dějepisu, pravda, ale nejen v dobrém. Richard Attenborough rozvinul do šíře svou posedlost epizodami ze života výjimečných osobností. O Bikovi jsem měl povědomí jen z provařené písně Petera Gabriela a k filmu jsem se odhodlával dlouho – na 157 minut si člověk musí vzít bezmála volno z práce. S ohledem právě na stopáž je s podivem, že celkem didaktické téma, přestože silnými emocionálními podněty neplýtvá, ani chvíli nenudí – proti tomu Attenborough nasadil hruštičky ve formě akcentování takových divácky vděčných událostí z jihoafrického repertoáru, jako útěky, zátahy, střelba do dětí (což se osvědčilo už v Gándhím) a vězeňské mordy. I tak má jeden dojem, že se toho krze tuto zábavnou formu celkem dost dozví. Tedy asi – srovnávací analýzu s jinými prameny jsem neuskutečňoval, ale nevadilo by mi, kdyby byl portrét dvou jihoafrických mesiášů načrtnut přece jen trochu méně idealisticky (a nutně tedy zjednodušeně). Dokumentární hodnotu bohatě kompenzuje katarzní účinek z roztrpčení nad vší tou nespravedlností – kořeníčko, které každý humanista potřebuje, ha ha ha ha ha. Forma, herecké výkony a další složky filmového řemesla nikdy neklesnou pod diskutabilně kladné hodnocení „dokonale profesionální“, což věru není málo. Jste-li odpočatí, ochotni přehlížet poněkud jednostranné pojetí a vydat se na předlouhou cestu (JAR → Lesotho → Botswana → Londýn...), nelze ani po drahných letech nedoporučit. (04.04.2012)

Veľký film na dôležitú tému, ktorý skoro nikto nevidel, akadémia ho takmer úplne odignorovala a diváci na neho zabudli. Veľká škoda. Ide o krásnu ukážku výborného historického filmu. Je úžasne zahratý (Washington aj Kline sa ohromne snažia), krásne natočený a má aj presah. Občas malinko zaváňa akademizmom a mohol byť aj kratší, no aj tak ide pravdepodobne o najlepší kúsok venujúci sa apertheitu (teda po druhej Smrtonosnej Zbrani, samozrejme).V JAR je situácia už našťastie úplne iná, ale okrem výborného zážitku môže Cry Freedom poslúžiť aj ako parádna učebnica dejepisu. 9/10 (21.11.2020)

,,Cry Freedom" zosobňuje boj černošskej populácie Južnej Afriky proti apartheidu v rozvíjajúcom sa priateľstve umučeného černošského aktivistu Stephena Bika a liberálneho redaktora bielych novín Donalda Woodsa. Počiatočné fázy tohto epického filmu sú trochu ťažkopádne, ale akonáhle režisér Attenborough dosiahne svoju dynamiku, už vás nepustí od skvelého filmového zážitku. Výkony sú vynikajúce, davové scény úžasné a vyvrcholenie skutočne nervy drásajúce. ,,Cry Freedom" je  nezmieriteľné dielo autority a súcitu, je to skvelý politický film. 8,5/10 (18.10.2022)

Výpravný a poutavý snímek, který sice vypráví příběh, který nezaujme masového diváka ale přesto si dokáže získat pozornost i diváků, pro které je dané téma cizí (můj případ). Výborní herci (v té době ještě prakticky neznámý Washington) a skvělá Attenboroughova, který má pro výpravné filmy (Gándhí) nadání, jako málokdo. (19.02.2013)