Nákaza

Učitelský sbor na základní škole na malém městě čelí svým malým žákům, ze kterých se během chvilky stala masožravá monstra. A devadesát minut budou hledat způsob, jak ty malé a nenasytné zmrdy nekompromisně zabít a uniknout z jejich spárů. Leigh Whannell napsal úplně prajednoduchý scénář, klidně se může použít i přirovnání prostoduchý scénář, v němž mísí komedii s hororem v docela vyhovujícím poměru. Dal se poměrně do nevděčného tvůrčího psaní, většina diváků žánr zombie shledává víceméně slaboduchým i jednotvárným, tudíž zřejmě těmto divákům nemá cenu jej vnucovat, ani jim vyvracet jejich názor. Whannell se svým parťákem Ianem Brennerem jsou nadšenci (oba si ve filmu zahráli), což je na výsledném dílu znát. Mohutně se hláškuje, ovšem nezapomíná se na hororovou složku, která sice z režijního hlediska není žádnou extra výzvou, ujala se jí dvojice debutantů, nicméně neznamená to, že by byla nouze o nějaké to napětí, gore, i když slabší, a několik málo viděných nápadů u konkurence. Má to tempo i spád. Obsazení je sympatické. Elijah Wood si film produkoval, vypadá pořád stejně mladistvě, obdržel narážku na Pána prstenů a zahrál si mladého suplujícího učitele se spisovatelskými ambicemi, který zrovna dokončuje svůj hororově laděný román. Takže ke svému překvapení bude mít záhy pro svoje literární dílo hodně kvalitní inspiraci. Z obsazení ještě výrazně zaujal Rainn Wilson, který dostal za úkol zhostit se role tělocvikáře, která bude disponovat velkým komediálním rozměrem, vyprodukuje při tom velkou porci hlášek, prokáže charakter, odvahu, vůdcovské schopnosti i nevraživost vůči mladému suplentovi, na kterého bude žárlit. Na viru je originální a zajímavé asi hlavně to, že na dospělém člověku se jeho účinky neprojevují a malá holčička, která nákazu roznese, se jím nakazila z kontaminovaných kuřecích nuget ze školní jídelny. Jak už jsem psal, nasadilo se zdatné tempo, které mělo jen pár výpadků. Celkově na film musí být nálada. Je to v podstatě zábavná a oddechová blbina, stylově připodobněná ke spřízněnému snímku Skautův průvodce zombie apokalypsou. Ten ale měl mnohem hezčí dámské osazenstvo, kvalitnější gore i masky a více se zapracovalo na režijních nápadech. 70% (05.05.2016)

Je příjemné vidět Elijaha Wooda jak z velkolepé fantasy trilogie se okamžitě přemístil k žánru Horor a velmi mu to sedí. V Maniakovi exceloval, zde je spíše takové trdlo, dokonce ve filmu dostane narážku na Pána prstenu, ale zábavná tlama to bezpochyby je. Cooties v mých očích vyniká především neotřelým originálním nápadem, kde Zombie mohou být pouze děti, na druhou stránku mě poměrně zklamaly masky, Zombie děti mají pár červených temper na tváři a tím to hasne. Gore zde nějaké také je, ale až na pár scén vyzní lehce uměle. Hlášky občas fungují, postava tělocvikáře, Elijaha či podivína je obsazena na jedničku, zbytek je takový hororový standard. Bavil jsem se, ale v každém atributu se jelo pouze na půl plynu.Story 6/10, Atmosféra 5/10, Gore 6/10, Vizuál 6/10, Akce 7/10, Zábavnost 7/10 65% (19.09.2015)

Moc som sa na tomto filme nezasmial a je to škoda. Plus okrem toho mám pocit, že mnohé scénky priniesli veľkú mieru nechutnosti a podľa mňa až na level, kde to nebolo ani až tak nutné. Najmä ak film na začiatku (a tam je aj väčšina spomínaných scénok) pôsobí skutočne lacno a nie veľmi vtipne. Našťastie sa to potom ale relatívne zdvihne. Môj ďalší problém je ale aj fakt, že trailer prezradil o filme toľko, že človek už presne vie všetko čo nastane. Ak ste nováčikmi a chcete si to pozrieť, tak poradím, aby ste nepozerali trailer. Budete mať väčší zážitok. A čo ma asi najviac štvalo bolo, že vzhľadom na fakt, že decká mali zachované funkcie behať, žrať a komunikovať, tak boli na môj vkus príliš inteligentné, kde som si hovoril, že to jedine ťahalo z filmu von. Ideálny príklad je napríklad scénka, kde mama príde pre svojho syna alebo keď Patriot zlikviduje pevné linky a mobily. A všetko šírenie nákazy príde tak rýchlo, že chýba akýkoľvek náboj a energia. Rovno do akcie. Ak by som mal spomenúť posledný problém s filmom, tak by som povedal, že sú scénky, kedy si tvorcovia neuvedomili určité chybné detaily. Najvýraznejší je asi moment, keď prvé dievča príde o jeden z vrkočov, no po úteku z triedy ich má oba ako predtým. Čo sa týka zvyšku, tak je pravda, že občas sú vo filme dobré momentky, celkom sa mi páči fakt, že infikované sú len deti a aj záverečná scénka na niekdajšej detskej oslave. Asi by som len chcel viac komédie, menej nechutných momentov a aby film viac vedel vyťažiť zo svojich možností. Najmä ak prídete na školu, kde máte pocit, že nikto z učiteľov nie je ani v najmenšom normálny. A nemohlo by to fungovať ako hororová komédia keby boli normálnymi? Ja si myslím, že mohlo. Preto je pre mňa trošku stratený potenciál. Znovu by som si to asi nepozrel, ale som rád, že som film videl aspoň raz. Napriek všetkým negatívam, ktoré som tu spomenul (28.09.2015)

,,Nemůžete jíst učitele!" Zombie hororů s dětmi mnoho není, častěji jsou děti jen zlé, posedlé, či se o jejich narození postarali mimozemšťané. Zdejší školáci jsou ukázkovými zombíky, kteří mezi sebou přenášejí infekci krví (škrábance, pokousání). Zatímco na dospělé působí virus jako slabší chřipka, z dětí se stávají masožravé bestie. Chvílemi se zdá, jako by za snímkem stála Troma. Nebozí učitelé se zabarikádují v budově školy a žáci, pokud se nebaví skákáním přes švihadlo ze střev nebo nehrají kuličky s očními bulvami, se je pokoušejí dostat. Ač je snímek posazen do komediální roviny, nechybí v něm poukaz na tristní stav školství a postavení učitelů (zřejmě je to ve světě podobné), a tak ho lze nahlížet i jako společenskou satiru. ,,Proklouzneš jako nějaký hobit?" Otázka směřovaná k E. Woodovi většinu diváků nepřekvapí. Film je poněkud nezáživný do prvního kousnutí, pak už jde o život. Na jedné straně zařve několik kantorů, na druhé si jich zbytek užije vybíjenou nakažených spratků na školním hřišti. Myslím, že od dob Noci oživlých mrtvol s mrazivou scénou vraždící zombie dívenky, už leckterý divák dětské bestie nelituje. (01.12.2018)

"Po pěti napůl snědených mrtvolách je to pořád děsivý, ale už tak nějak méně, že?" Parádní přírůstek do pořád ne moc rozrostlé rodinky horor-komedií (píšu o těch kvalitních), popravdě od dob Tucker a Dale vs. Zlo jsem neviděl ftipější hororovou ujeťárnu. Leigh Whannell, přestože mi znásilnil třetí Insidious, mě jako scénárista začíná bavit čím dál tím víc a Elijah Wood by se měl věnovat už jen hororům, páč i tady mu to prostě sedlo. Jop, jsem nadšenej, bedtime, motherfuckers. (18.10.2015)