Ladíme!

Být buzna, byt bít buzna... jsem s toho hotový... Být hetero, byt bít hetero jsem z toho ..... uc uc uc... Glosující, fanfárová, trapná i glupa romantická sračka. Reálný / nereálný svět amerických dívenek, myje mozek standardnímu zbytku populace, která čumí na danou nadnárodní mašinerií a ta jim plije do ksichtu. Jov jov 1/10 (23.12.2012)

|| Scenár: Kay Cannon / Predloha: Mickey Rapkin | Hudba: Christophe Beck, Mark Kilian | Produkcia: Eliyabeth Banks, Paul Brooks, Max Handelman | Distribúcia: Universal Pictures | Štúdio: Relativity Media, Gold Circle Films | Rozpočet: 17 miliónov $ | Tržby: 112,092,852 $ || Jednoznačne jedna z podarenejších, minimálne otravných HSM žánroviek. Má to dobrú výstavbu charakterov, postavy mi neboli ukradnuté, a čo je najdôležitejšie: voicebandy mali dobré songy a i slušné choreografie. Boli to jak obvykle štúdiové nahrávky, autovylaďované jak sviňa, ale výsledný produkt aspoň tomuto postupu aj kvalitatívne odpovedá. Keby boli hudobné čísla live, bolo by to za plnú pálku. Ale toho sa asi ešte dosť dlho nedočkám. Bolo by to totiž veľmi zaujímavé počuť, čo tie decká dokážú bez elektroniky. (11.05.2013)

Můj hlasový rozsah tří ne zcela snadno identifikovatelných tónů a k dokonalosti vyvinutý hudební hluch mne opravňují k tomu, abych napsal pár moudrých slov o zpívání a capella. Jelikož však o tomto tématu nic moudrého napsat ani opsat neumím, tak se spokojím s tím, že beznástrojová verze The Final Countdown mi naprosto vyrazila dech, duet hambatých slečen ve sprše nebude lehké zapomenout a při většině ostatních skladeb jsem si spokojeně podupával. Příběh samotný je natolik křišťálově předvídatelný, že může zaskočit jen filmového panice a Anně Kendrick tu rebelku prostě nevěřím, ale přesto jsem byl s tímto snímkem spokojen. Je však možné, že za to může jen včerejší výjimečný úhel postavení Venuše vůči Saturnu či čemukoli jinému. (08.07.2013)

Schematická teen jednohubka, která se sice jistým způsobem snaží vybočit drobnou sebereflexí a odkazováním k jiným žánrovým klasikám (Snídaňový klub), ale nakonec se stane stejným z nekonečného zástupu. Aby se Ladíme! dalo brát více vážně v kontextu podobných snímků, muselo by mít především sofistikovaněji uchopené ženské postavy – další Ženy sobě se bohužel nekonají, parta holek je bohužel jen směska stereotypních figurek, která má danou roli ve skupině a určitý druh running jokeu (japonka mluví potichu, bohatá dceruška panuje, tlustá Amy dělá nechutné vtipy apod.). Příběh také není z nejdůmyslnějších, někdy si tato celovečerní variace na Glee dělá srandu ze své podstaty, záhy se však vytasí s její adorací. Co teda ve výsledku Pitch Perfect je? Body dolů za useknuté finále, body nahoru za sympatickou Annu Kendrick, kvůli níž je celý tenhle „muzikál z vysoké“ tak o dvě třídy koukatelnější. (18.12.2012)

Tak na tenhle film jsem se těšil a věděl jsem proč. Jo, dějová linka je to největší klišé, jaké si dokážete představit, ale s tím jsem i do tohoto snímku šel. Ovšem pokud to překousnete, tak se jedná o super film. Co se týče srovnávání s Glee nebo High School Musical, tak bych řekl, že společného mají pouze tu hudbu a prostředí... Pitch Perfect je z nich však určitě nejvtipnější, komediální linka se podle mě celkem dost daří (i když by jí mohlo být klidně i více) a to nejen díky "Fat Amy", která byla naprosto skvělá, ale i díky většině dalším sympatickým herečkám. No ale hlavně je soundtrack opravdu vydařený a fakt jsem se i zasmál. A klidně by mohla být další klišé dvojka, fakt... :) (15.12.2012)