Alica v Krajine za zrkadlom

Druhý díl se jeví jako občasné dětské dobrodrůžo. Koukat se na to rozhodně dalo víc než první díl, který měl na svědomí velký Tim. Johnny Depp stále neopouští maskérnu a zřejmě to už bude nějaká jeho závislost na silných vrstvách makeupu, co ho vede k tomu neustále přijímat tyhle role ve vyumělkovaných pohádkách. 50% (10.10.2016)

Velké zklamání. Nejsem fanda prvního dílu, ale dokážu na něm ocenit výtvarnou stránku a povedený živý svět, který zároveň s divákem poznávala výborná Mia Wasikowska. Tady už herečka působí znuděně, dospěla a fantazijní prvek filmu už nepůsobí neokoukaně. Vše, co se ve snímku nachází jsme už vlastně až na pár drobností viděli. Vizuál a triky jsou stále excelentní, ale spíš než dechberoucím dojmem působí jako laciná atrakce pro diváka, kterého nemá šanci zaujmout okoukaný svět, jednoduchý dej či stupidně se chovající postavy, které nemají co hrát. Scénář je vycucaný z prstu a ani jako pohádka pro děti film vlastně nepůsobí. Cestování do minulosti ničím nevynikne a ani odkrývání zásadních životních okamžiků jednotlivých postav není ničím překvapivé. Celé je to mdlé a k uzoufání nudné, kdyby nebylo bravurních triků a povedených kamerových jízd skrze barevný svět, nic výjimečného či aspoň zajímavého by tu nezbylo. 3.5/10 (24.01.2017)

Recyklace šíleně dobrých nápadů Burtona pro na můj vkus trochu překombinovaný sequel a prequel v jednom. Scenáristicky není Alenka za zrcadlem úplně silná, ale Carollův osobitý humor atypický pro pohádky zabaví diváky všeho věku. Lahoda je to aspoň pro oči, přestože místy moc přeplácána, ale nemohl jsem si pomoct cítit, že ten film je zbytečný. Odpovídá na zbytečné otázky a celý se točí jen kolem hledání Kloboučníkovy rodiny. (31.05.2016)

Vzhledem k tomu, že se už scénář vzdálil skutečně velmi daleko od původní premisy podle Carrolla a Disneye, lze pokračování Burtonovy Alenky považovat za téměř originální. A pro mě rozhodně bylo velmi zajímavé sledovat jak se mění ten roztodivný svět, jak se znovu a znovu setkáváme s těmi pohádkovými postavami a poprvé jim dokážeme téměř rozumět také mimo zaběhnuté šablony. Zajímavá exkurze. (31.01.2020)

Slaboučký odvar jedničky, jehož triviální děj je nudně natahován zbytečnou ukecaností, a který postrádá humor i napětí a dokonce i onu fantazijní, snovou a poeticky absurdní střelenou atmosféru Lewisovy knižní předlohy, kterou se Disneymu a jakžtakž i Burtonovi podařilo zachovat, a na níž Alenka v říši divů: Za zrcadlem nejen nenavázala, ale dokonce si to namířila proti ní, když se rozhodla spojit dětský a dospělý svět naprosto nefunkčním způsobem. Film sice v úvodu představuje Alenku coby vyspělou akční hrdinku a nechává ji řešit dospělá témata (zápletka je založena na tom, že Alenka cestuje v čase a postupně odhaluje, jakými traumaty některé postavy v Říši divů trpí, co je příčinou těchto traumat a jak by se to dalo vyřešit, aby jimi netrpěly), nicméně celkově má namířeno naopak k infantilnosti, takže Alenku vláčí nesmyslným příběhem, kde se vedlejší postavy buď trapně pitvoří nebo ze sebe dělají idioty. Zklamání a selhání na mnoha úrovních. Delší recenze ZDE. (11.06.2016)