Bony a klid 2

Film odtržený od času a prostoru, který by zároveň tak hodně moc chtěl být moderní a aktuální (legračně nemístné popkulturní odkazy). Postavy se zjevují kdekoliv kdykoliv po celé ČR, náhodně se potkávají a cítí k sobě náhodné emoce. Prachař chodí po světe, mlčí a spí s náhodnými ženami (které se k němu v prvním dialogu chovají jako k mnohaletému známému), všichni veksláci jsou milionáři krom Skamene, protože to tak je napsáno ve scénáři. Nechce se mi komentář třídit do soudržného celku ani se starat, jestli srozumitelně říká všechno, co chci, protože to nedělá ani Olmer u svého filmu. Typická řachanda od nul pro nuly o nulách, které jsou na tom ještě hůř - aby se bylo komu smát. Viz scény na pracáku nebo prostřihy nedůstojných zaměstnání - diváci se smáli nejvíc za celou dobu, protože to chtějí - vidět lidi, co jsou na tom hůř než oni. (21.05.2014)

Tak propadák, jak tady někteří píšou, se nekoná. Těžko navazovat na kultovní snímek po bezmála třiceti letech se zestárlými a bohužel i druhořadými herci, snad nikdo nemohl čekat zázraky. Přesto se s tím Olmer podle mého popasoval v rámci možností docela dobře. Palec nahoru za vhodně umístěné flashbacky, hudbu i s „Relax“ a Bínyho legendární „magický voko“. (16.11.2014)

Vít Olmer se asi pomátl na rozumu. Tohle je to nejhorší, co jsem za poslední dobu viděl. Ne, že by mě to u české kinematografie nějak překvapilo, ale říkal jsem si, že když Olmer vezme starou partu z Bonů a klidu a udělá pokračování, tak to nebude tak zlý. Tenhle film je naprosto o ničem s naprosto příšernými hereckými výkony. Zúčastnění herci by měli změnit zaměstnání, jelikož to co předvádějí nemá už s herectvím nic společného. A Olmera si můžou vzít rovnou s sebou. (13.10.2014)

Jaký máte víno? Červený a bílý! tak to si dáme radši presso, tady by nám dali ještě nějakej krabičák. Hmm tak ač jsem byl v poslední době skeptický k domácí tvorbě, tak několik snímků co jsem viděl v poslední době opět nastartovalo můj zájem o České filmy a jako milovník filmů v černých číslech a jeden z místních rebelů jsem se nenechal ovlivnit zdejším tradičně pofidérním hodnocením a vyrazil jsem na to. No a podle očekávání konstatuji, že žádný náraz na dno se nekoná. Neříkám, že je to nějaká super pecka, ale určitě si nezaslouží veřejný zostuzování. Takže lidi chce to jenom zahodit předsudky, vyndat si hlavu z prdele a neřídit se komentáři některých zdejších rádoby respektovaných uživatelů (já vím proč je nerespektuju) kteří se tak akorát předhání v tom kdo to víc odjebe a kdo co od koho opíše. No a samozřejmě, že většina ostatních (čest výjimkám) jdou za nimi vzorně jak stádečko. Olmer je prostě oldschol a spáchal jediný zločin a sice to, že nejde z dobou a natočil stejný film jako před 25 lety což mi, ale v žádným případě nevadí. Skamene je super jeho hlášky jsou hutný a i když je to víceméně spíš takovej odlehčenej filmík co nemá mít hlubší dopad, tak ta chytrá parafráze naší společnosti v něm určitě je. tím musím vyvrátit další nesmysl ze zdejších komentářů a sice něco o ubožácích kterým se to líbí, protože věří, že v takový době žijou. kurva a nežijeme v ní snad?! Nevím co je divnýho na tom upřímně se zasmát tomu jaký shit joby nabízí úřad práce sám jsem to zažil. Nabízeli mi tam taky pěkný sračky a za prachy za který bych ani nevstal z postele, ale nepřipadám si jako ubožák když se tomu zasměju. Jo a taky si tu nebudu hrát na Mirka Dušína. Z poctivostí nejdřív pojdeš v Česku se kradlo vždycky, krade se a krást se bude a ti co před tím zavírají oči jsou jenom nenapravitelní snílci. Ona poctivá práce vám pohodlnej život opravdu nezaručí to jsem už dávno zjistil. A tak nemám problém se z některými (anti) hrdiny tady ztotožnit. Konec konců kradl bych taky kdybych věděl jak na to, ale v týhle zemi už holt není rozkrást co. Navíc nemám ty správný konexe, tak holt nic nebude. Jinak některý lidi možná ještě v hodnocení ovlivňuje to, že jednička pro ně byla kult no tak to můžu taky smést ze stolu viděl jsem jí teprve nedávno a nijak extra mě nerozstřelila. A pokud tady někdo kritizuje, že to nemá děj ani scénář, tak jednička taky kdovíjakej neměla, takže se proberte mě to prostě přijde jako dva stejný filmy akorát je od sebe dělí 27 let. Takže vaše pseudoargumenty jsem vám krásně vyvrátil, tak už teda fakt nevím buďto jste všichni kokoti a já jsem letadlo. Nebo jste všichni letadla a já jsem kokot. Každopádně abych to shrnul jak už jsem napsal není to nic co by mě nějak odvařilo, ale černý čísla si to nezaslouží ani náhodou. opět se potvrdilo, že nemá význam řídit se zdejším stupidním hodnocením a je dobrý si udělat názor sám. Otázka na závěr : Je CSFD spolek zamindrákovaných ignorantů? Jednoznačně!50% (02.06.2014)

Filmová exploatace, to není jen nahota, sex, vnitřnosti a sliz – ve své tradiční žánrové formě dokonce málo z uvedeného ze své přirozené podstaty explicitně poskytovala (na rozdíl od umělecké a experimentální kinematografie). Charakteristické pro ni bylo laciné skandalizování dobově podmíněných společenských jevů, na nichž s přispěním zakořeněných předsudků lidových vrstev zištně parazitovala. (Příznačně leckterý divák staršího věku v kinosále u Bony a klid II souhlasně pokyvoval hlavou.) Klasická exploatace je filmovým ekvivalentem senzačního tisku, Randall Clark doslova mluví o „tabloid cinema“, tj. bulvární kinematografii (1999: 8–9). ◄!Exploatační kinematografie: křiklavý Zeitgeist!► Vít Olmer v tomto směru odvedl po čertech „dobrou“ práci jako nikdo jiný za poslední dekádu (kam se hrabou Magnuskové, Novákové, Svobodové, Troškové, Renčové ad.). Bony a klid II navazuje na estetiku Waterloo po česku, dochází ale k omlazení videoklipovým a reklamním stylem. Olmer tak upevňuje svůj cit pro přizpůsobení se dobovým trendům: novovlná 60. léta – Houslista, Takže ahoj; úniková normalizace – Sonáta pro zrzku; perestrojková obleva – Jako jed, Bony a klid; „divoký kapitalismus“ – Nahota na prodej, Playgirls ap. Bulvárním apelem se naopak přemisťuje do 90. let, k Té naší písničce české II a hlavně, (sic!) Ještě větší blbec než jsme doufali. Bony a klid II je proto tvořen nevídaným slepencem soudobých nešvarů liberální tržní společnosti, v rámci exploatace typicky servírovaných černobíle, přímočaře, přehnaně a groteskně, bez nároku na klasickou vyprávěcí logiku a soudržnost: …milionář Bartoška, dobrodinec Havel, tunelování EU fondů, dojení turistů na Staroměstském náměstí, Blesk, romská pracovitost… Zcela nový prvek v Olmerově tvorbě zastupuje nostalgicky-senilní obrat do minulosti a přidružený proces recyklování motivů nejen Bony a klid, nýbrž, mimo jiné, i Blbce, když se s pompou navrací „kozí gag“ ve 21. století (♥). Opakování vyprávěcích postupů je pro nízkou a populární kulturu typické, u campového dobrodruha pak jistě způsobí nejedno potěšení (Umberto Eco: 2006). Milé překvapení no. 1: Roman Skamene – jako by neuběhlo sedmadvacet let, šaškovský Bíny se vrací až s perverzně identickým ztvárněním a (doslova) notorickým entusiasmem. No. 2: Potměšil alias Martin z toho všeho „vychází“ na poměry snímku docela seriózně. No. 3: Evička Tričko Jeníková, jediná postava s puncem tragického rozměru – v druhém plánu, neúmyslně. Zbytek postav je spláchnutý kdesi v retru magickýho voka. (31.05.2014)