Bony a klid 2

Stejně jako bylo zbytečné natočit tuhle vzpomínku na to, jak bylo za komunistů vekslákům dobře a jen tak mimoděk dát vědět, že se ani v dnešní době vlastně nic nezměnilo, tak obdobně je zbytečné cokoliv psát o tomhle pokračování, protože bych jen ztrácel čas nějakým vymýšlením slov nad filmem, který mi ukradl hodinu a půl života .. (27.09.2014)

České filmy skomírají a režiséři stárnou. Nemůžete po Olmerovi ani chtít 100% zábavu jako když byl o několik desítek let mladší. Ano jeho filmová tvorba je kapitola sama o sobě, ale má to takový zvláštní styl a nádech. Spíš by jsme potřebovali mladou dravou krev, co se pohrne se vší vervou do dokonalého díla, co u nás zkrátkachybí. Oproti prvnímu dílu se změnil pohled a styl. Herci dělají co mají, příběh by i ušel, ale zpracování nepřináší to co se očekávalo. Dnes je doba někde jinde a hlad po filmech také o nečem jiném než v socialismu. Ale zázraky se u nás nekonají a všechno žije minulostí a potom se nemůžete divit, že to dopadá takto. 25% (27.06.2014)

Není to zdaleka tak špatnej film, aby musel být v prvních třech stovkách nejhorších filmů na CSFD, ale zároveň to není ani nic světoborného, co by sahalo byť jen po kotníky všem těm kultovním a autentickým před/po-revolučním špekům. Však i ona úzkostlivá snaha si je připomínat tolika přůstřihy působí trochu zbytečně a lacině, ale když nic jiného, tak aspoň stejné obsazení musí po tolika letech fanouška potěšit a připomenou staré zlaté vexlácké časy. Nebudem si to malovat na růžovo, scénář je tak průhlednej, že přes něj dohlédneme až na konec filmu a na tom to vlastně celé stojí i padá. Herecké výkony jsou pochopitelně značně kolísavé, produkce téměř seriálová a pokud tomu něco mohlo dát na prdel, tak určitě jednorázová post produkce a efekty jako z movie makeru :D. Vít Olmer má dlouhodobě celkem mizernou bilanci v kvalitě svých filmů, tohle opravdu zasloužilo uchopit aspoň tak, jak se to povedlo tvůrcům Příběhu kmotra. (13.11.2014)

Nikdy jsem nezapíral sám sebe a neudělám to ani teď. Při plném vědomí, že tvorba Víta Olmera, (stejně jako Soukupa) tedy až ta porevoluční, je ostudou naší kinematografie, musím jít proti proudu. Samozřejmě, dvojka Bony a klid je příšerná, ale continuitu k výborné jedničce tady nalézám. Flashbacky přicházejí ve vhodných chvílích a jistou nostalgii přece jen navozují. Roman Skamene ze sebe vydoloval tu trochu řemesla, která mu zůstala z dětských rolí a já nehodlám režisérovu snahu zatratit jen proto, že je to tady móda! (04.10.2014)

Tak propadák, jak tady někteří píšou, se nekoná. Těžko navazovat na kultovní snímek po bezmála třiceti letech se zestárlými a bohužel i druhořadými herci, snad nikdo nemohl čekat zázraky. Přesto se s tím Olmer podle mého popasoval v rámci možností docela dobře. Palec nahoru za vhodně umístěné flashbacky, hudbu i s „Relax“ a Bínyho legendární „magický voko“. (16.11.2014)