Pasažieri

Pánové, přiznejme si to, Jennifer by jsme vzbudily taky a když jí tam člověk vidí v těch plavkách, rozhodně bych jako tady ten šmoula nečekal rok, hned co by bylo, bejt na tý lodi já, že bych vzbudil všechny hezký holky...no možná ne najednou, ale kdyby mě nějaká vzbuzená nasrala, šel bych vzbudit další. Dějově je to taková píčovinka na ukrácení času, ve který jsou dva hezcí lidi a celkem nápaditý nepompézní vizuálno. (03.01.2017)

Technologická hi-tech laskomina v područí rutinního melodramatu bez vášně, v němž si tvůrci usmysleli, že pokud neutáhnou filozofii ani opatrné tokání, spasí je v závěru trocha velkolepého ohně. Úvodních dvacet minut je z jiného světa, finále z dobře známého universa, kde to řičí hysterickým smíchem. (02.10.2017)

Hvězda dolů za ten song v titulcích. To je prostě peklo. Jakýkoliv dobrý pocit z filmu tvůrci zabijí naprosto nesmyslnou nevkusnou písničkou, která se spustí asi tak půl vteřiny předtím, než skončí samotný film. Jinak souhlasím s tím rozdělením na třetiny, první je dobré sci-fíčko s velkým potenciálem, druhá je relativně zábavná romantika, třetí část je rutinní akcička, která by se neztratila v průměrném sci-fi seriálu. Jako celek lehký nadprůměr, který má spoustu drobných sympatických detailů, ale působí víc teen dojmem, než by se od seriózního sci-fi slušelo. (14.02.2017)

Na Pasažéry se moc hezky kouká a nakonec v nich nechybí ani stěžejní morální dilema (kdo projekt sleduje delší dobu, ví, o čem je řeč), přesto se ale nejedná o nějakou pecku. Nadějnou romanci totiž sráží akční závěr, který má hned několik přešlapů, a tentokrát je to sakra velká škoda. Filmu by prospěl ještě větší důraz na centrální vztah, jenž umí vyvolat celou škálu emocí a je v něm hned několik nosných myšlenek. Od komorní sci-fi se ale bohužel utíká k opulentnímu blockbusteru, v němž se leccos smete ze stolu, takže si ve finále řeknete, že šlo z daného materiálu vytřískat mnohem víc. (21.12.2016)

,,Vesmír má zvrácený smysl pro humor." Snažil jsem se film vnímat jako mírně artové drama, než jako sentimentální příběh od Rosamundy Pilcherové. Občas to nebylo lehké. Monolog, dialog, monolog, dialog, katastrofa.... Skvělé triky (tedy až na ten placatý vesmír okolo lodi v 3D), báječná hudba, výborná kamera. Kosmická loď je správně chladná a přitom vizuálně krásná. Procházka ve vesmíru (první a druhá) je záviděníhodná. Být ještě větší plátno, tak je to na závrať. Ztráta gravitace v bazénu je doslova dechberoucí... V závěru jsem byl rozpolcen - má to skončit jako Armageddon? ne,ne. Jako dojáky od zmíněné dámy? ne, ne. Tak jak? já nevím... vyšší hodnocení bych dal asi tehdy, kdybych byl v období citové rozkolísanosti, což nejsem, tudíž jsem si na konci nepoplakal. (30.12.2016)