Aya z Yopougonu

K dokonalosti mi najprv chýbalo väčšie zameranie na rovnomennú Ayu a jej premenu, ale potom som si uvedomil, že je "archetyp vševědoucí vědmy," ktorý k danému prostrediu patrí, a tiež plní úlohu rozprávača-pozorovateľa. Zaujímavé je, že táto rola múdrej radkyne je priradená mladuche a nie starej černoške s vyťahanými rukami. Absencia čarov a domorodej mytológie (ktorú napríklad často černošskí spisovatelia pchajú všade na úkor zrozumiteľnosti) necháva vyniknúť charaktery postáv a ich ostrovtipné pestvá. Smutno-smiešne -- ako to len černosi vedia. Inak výborné dialógy, vizuál na pohonenie a iná filmová terminológia s prívlastkami. (25.06.2017)

Film, jehož nejlepší vlastností je prostředí, kde se odehrává - Pobřeží Slonoviny sedmdesátých let je prostředí neokoukané a docela originální, obzvlášť, když postavy řeší sice relativně závažné problémy, ale není pojatý extrémně vážně, rozhodně se nejedná o žádné sociální drama. Plusem jsou také docela zábavné postavy, které jsou příjemně vykreslené (a to jak charakterově, tak animací, jejíž kresba je tak nějak typická pro skromnější evropské animáky pro dospělého diváka). Největší škodou je pak fakt, že se v druhé polovině filmu zcela zhroutí jakékoliv snahy o gradaci příběhu a o nějakém zakončení se nedá mluvit už vůbec. Konec to v podstatě nemá, když naskočili závěrečné titulky, myslil jsem, že jsem omylem zmáčkl blbé tlačítko a přeskočil část děje. A to není dobrá vizitka. (28.10.2018)

Psali, že diváka čeká výtečná hudba, před začátkem se objevila hláška, že film není vhodný pro děti a mladistvé. Mňo... Že by snímek nahoru vytahovala zrovna hudba, to rozhodně ne. Důležitý je příběh, ten je středobodem. A že by se na to nesměla dívat mládež? Proboha proč? To už je ČT tak puritánská? Naopak, teenagerům bych to promítal coby prevenci, do jakých peripetií by se mohli dostat, pokud si nebudou dávat pozor. V konečném součtu však Aya z Yopougonu marně atakuje průměr, takže za mě dvě hvězdy. (25.06.2017)

Poměrně plochý film o dospívání v Abidjanu, hlavním městě na Pobřeží slonoviny. Jeho plochost vidím zejména v tom, že ve výsledku jde jen o dobrodružství dvou vdavekchtivých dívek, které touží po spokojeném životě (tj. budou vlastnit kadeřnictví - tahle vize mě opravdu zaujala, a budou chodit denně na nákupy). Ayn sen, že se stane lékařkou, mizí do ztracena: stejně jako postava celá. Aya ve filmu zaniká a stává se z ní jakýsi archetyp vševědoucí vědmy, která nejenže všechno ví, ale každému ve vesnici umí i (dobře, protože je přece vševědoucí) poradit. Pokud jde ale o film jako celek, tak se mi líbí vykreslení postav, které nejsou černo-bílé a v průběhu filmu se jejich chování a obraz, kterým působí na diváka, vyvíjí. DObře patrné je to na panu Sissoko a na Ayině otci. Všechny postavy pak mají jedno společné: snaží se přežít. Za zmínku určitě stojí africké reklamy ze sedmdesátých let - ty na margarín nebo na tuhé mýdlo patří k nezapomenutelným. (24.11.2013)

Jednoduchá animace, kdy jsou postavy vykresleny ostrými linkami, vypráví příběh o nejednoduchém osudu dívek z chudinské čtvrti. Je to možná až edukativní snímek na téma: dávej si bacha na chlapy. Ale to vyprávění je hodně životné a dokáže hodně pojmout i naznačit. Škoda, že končí utnutě. Hrdinky nechává uprostřed načatých a dramatických situací. Zejména Aya a její touha vymanit se z chudoby vlastním přičiněním nedostane už ani slovo na dořečení. SHRNUTÍ: Ženský to mají těžký. A v Africe dvojnásobně. (30.10.2018)