Na vine sú hviezdy

Neříkám že by mě to snad nějak šíleně dojalo, ale byl to každopádně moc hezký film o lásce, podpoře a porozumění mezi dvěma mladými lidmi, kteří se každý potýkají s nějakou nemocí. Líbilo se mi, že to není klasický ufňukaný film o zhoubné nemoci, která stojí v cestě lásce, ale že tady je to naopak bráno s velkým nadhledem. Místy to dokoce bylo i roztomile vtipné. To si zaslouží velké plus. (Viděno v letadle společnosti Lufthansa, bohužel jsem si tedy s jejich sluchátky nemohla dosyta užít zvuk, ale i tak pěkný zážitek.) ~(4,0★)~ (25.10.2014)

Film, po kterým si uvědomíte, že ty píčoviny v každodenním životě, co tak urputně řešíme a ze kterých máme deprese, jsou nic v porovnáním s problémy lidí, kteří trpí rakovinou (nebo jinou podobnou hnusnou nemocí). Opt po dlouhé době film, který mi ukázal, že život se musí užívat, dokud je čas. P.S. : Musím pochválit výtečné herecké výkony a úžasný výběrový soundtrack (M83, Jake Bugg, Tom Odell,...) a narážky na jiné skvělé interprety (Peter Gabriel, Pink Floyd,...). (13.09.2014)

Úvodní hodinka ve mne vyvolávala dosti rozporuplné pocity a příliš mě za srdíčko nechytila. Filmů o rakovině už jsem viděl spoustu a po úvodních minutách jsem nabral falešného dojmu, že tenhle bude jen jedním z mnoha. Opravdu připomínal obyčejný snímeček o jenom mladém cool páru, kde jeden našel v druhém spřízněnou duši a společně si užijí poslední chvilky svých životů. Film začal být ovšem neskutečně intenzivním po střetnutí s velice příjemným panem spisovatelem. Jako by se všechno rázem změnilo. Emoce ve mne najednou začaly bujet jako rakovinné buňky. Vůbec mi nevadilo to všudepřítomné citové vydírání. Nechal jsem se vydírat hrozně rád. Některé dialogy byly vskutku impozantní a hrozně intenzivní. Mnohokrát se mi slzička proháněla poslední zatáčkou. Sem tam se samozřejmě dialogy překlenuly do sraček, ale tak to už prostě chodí. Můj zážitek byl zřejmě umocněn tím, že jsem snímek sledoval s osobou, na které mi opravdu hodně záleží. Filmu celkem slušelo i herecké obsazení, ačkoli většinu aktérů nemám moc rád. Velice příjemný byl i soundtrack, ačkoli většina těch slaďáren není mým šálkem čaje. Zde ovšem skvěle dotvářel dramatickou atmosféru. Snímek se mi dost líbil. Samotného mě to překvapuje. (13.08.2016)

Okay, Hazel Grace? Chvíli do smíchu, chvíli do pláče - a celou dobu se zaťatými pěstmi, fandící jednomu zázraku. Jim sice hvězdy nepřály, ale nám docela ano. Vždyť jsme mohli vidět strhující, intimní a tuze osobní love story. Osobní ne proto, že má Augustus doma plakát Mass Effect nebo protože s Hazel sleduje Buffy. Dokonce ani ne proto, že bych někdy chodil s dívkou-granátem. Ne, je to proto, že do posledního dechu obdivuju to, jak si dva lidi - i přes nemoci, bolesti a srdcervoucí zklamání hrozící každým dnem - dokážou dát navzájem všechno. A kdo někdy miloval, ten chápe, že úsměv se slzou v oku je v případě těchto Hvězd setrvalým stavem. (12.06.2014)

Sedím a myšlenky se mně honí hlavou. Byl to jen sen, či skutečnost? Viděl jsem opravdu stejný film, o kterém většina místních uživatelů píše převážně jen v superlativech? Asi ano, což nic nemění na faktu, že mě skoro vůbec neoslovil. Tak strašně uhlazený, tak strašně slzopudný, v tom typicky americkém zpracování a hlavně pro mě úplně nevěrohodný. Prostě nic, co by stálo za nějakou vzpomínku, kromě snaživé Shailene, která zdaleka sama na nic nestačila. A vlastně ani nemohla, zbytek stojí jen za zlámanou grešli. (09.09.2014)