Pojedeme k moři

Upřímně řečeno vůbec nevím, jak se k tomu postavit. V první řadě ten film rozhodně nevypadá tak, jak by svůj film natočilo dítě a dětští herci se před kamerou nechovají tak, jak by se chovaly děti před kamerou (na youtube najdete dost důkazů), na druhou stranu je jasné, že dokonalého dojmu Mádl docílit ani nechtěl a některé záběry jsou zcela očividně mimo možnosti toho kluka (a doufám, že i záměrně mimo jeho myšlení, protože fakt nechci věřit tomu, že kluk aranžuje kameru pro zpomalené záběry sebe sama na pohřbu své milované babičky...). Na třetí stranu že nechtěl, vnáší ještě větší zmatek do toho, proč to vůbec dělá, na čtvrtou stranu to relativně funkčně omlouvá naivitu a plochost příběhu a na pátou stranu není důvod, proč by tahle nedůsledná a nejasná omluva měla něco omlouvat. Prostě mám pocit, že Mádl svou myšlenku moc nedomyslel a nasekal film vnitřně zcela nesoudržný, protiřečící si - prostě bordel. 2 a 1/2 (05.01.2015)

Pěkný dětský film navazující na dlouhou a silnou tradici dětských filmů v české kinematografii. Mádlova režie je infantilní, ale ve výsledku je to roztomilé a dobře to odpovídá zvolenými výrazovými prostředky danému žánru. Filmově to sice není žádná revoluce (i když ta ich-forma je celkem nečekaná), ale musím uznat, že je to takové mile čisté a na nic světoborného si to nehraje. A pak tu jsou ještě ty vynikající (dva) dětští herci, podobě přesvědčivé herecké výkony tu poslední dobou nejsou zvykem...a srovnání s Tomášem Holým blahé paměti jsou skutečně na místě. Coby patriota mne samozřejmě potěšila mizanscéna, Mádl výborně zužitkoval znalost místopisu svého rodného města a mne těšilo objevování známých zákoutí Českých Budějovic. Jako velké plus beru, že filmové Budějovice jsou poplatné svému skutečnému předobrazu a není to takové to typické filmové město natočené všude a nikde. Vnímám to coby pokus o poklonu městu, kde má Jiří Mádl kořeny a kde vyrůstal. Takovýhle přístup jsem už dlouho nezaznamenal (pominu-li výstupy cílící na Prahu). Dobrý, hravý, slibný debut...z toho Mádla by nový Forman jednou fakt mohl být... :-) (22.02.2015)

„Láska, sex, něžnosti…to ve filmu bejt musí!“ Tenhle film mi asi konečně otevřel oči; jsem velmi špatným studentem filmové teorie, když na snímku nehledám všechny ty chyby, které „zasvěcení“ odhalili (při pročítání opravdu zničující recenze nejmenovaného českého filmového kritika jsem se pobavil, jak už dlouho ne-naštěstí mě to napadlo až po zhlédnutí Mádlova počinu a nedostalo se mi tak vyzrazení pointy předem). Pojedeme k moři jistě není dokonalý film a těch různých detailů se mu dá vyčíst spoustu. Všechny ovšem podle mě souvisí s tím, zda divák chce přistoupit na režisérovu hru zvanou „dětský pohled na věc“ či ne. Pravda, u řady scén mi přišlo chování 2 malých hrdinů na hraně, ale rozhodně bych si netroufl odsoudit film s tím, že „takhle se dnešní děti přece nechovají“ (mnoho jednotlivců jistě ne, ovšem někteří, soudě i dle osobní zkušenosti, ano). A to je ke „zdrcující“ kritice tak nějak všechno. Film je totiž jinak velmi svěží, originální, nápaditý, často úsměvný (místy až zábavný), a když pominu ty nejvážnější momenty, tak i docela pohodový (nebo alespoň po jeho určitou část). Mádlova práce s dětskými herci mi přijde výborná, dokonce i lépe zvládnutá než s těmi dospělými (např. k závěru trošku prkenný Vetchý). Co se týče zdařilé „detektivní“ pointy, tak ta se jistě dá od určitého momentu předjímat, ale nemyslím si, že zcela uhádnout. A na rozdíl od jiných jsem naopak přesvědčený, že vybrat si za debut takovýhle snímek je mnohem odvážnější a realizačně těžší, než kdyby šlo o „klasiku“, protože tohle dílko se mohlo pod vedením jiného režiséra „krásně“ rozpadnout a už by ho ten daný jedinec taky nemusel posbírat. A to se tu rozhodně nestalo, takže slušné 4* mi přijdou zasloužené. „Babi….nezdá se ti u nás poslední dobou něco divnýho?“ – „Jo. Kradeš mi sladkosti a nechceš jít se mnou na labutě.“ (26.01.2015)

Nový český film to má ťažké. Jedným z hlavných dôvodov je fakt, že už nemá proti čomu bojovať a stavať sa do opozície (alebo len jednoducho nechce), a tak mu zostáva len prispôsobiť sa diváckym trendom. Výsledkom je to, čo vidíme v kinách - Troška, Poledňáková... A desiatky ďalších, komerčne úspešných tvorcov pracujúcich prakticky cez kopirák. A tu na scénu nečakane vstupuje Jiří Mádl, často obsadzovaný do filmov nie nepodobných tejto móde. Muž, od ktorého nikto nič nečaká, malý nevinný projekt, na ktorý verejnosť hľadí skôr s obavami ako očakávaniami. A práve to je dobre, pretože vďaka absencii očakávaní funguje Pojedeme k moři tak dobre. Originálny, hravý a nevšedný počin, ktorý zaujme formou aj obsahom. Na prvý pohľad nie veľa, na druhý pohľad film, ktorý môže niečo zmeniť. Nebudem sa už hrať so slovíčkami, podrobnejšie sa filmu venujem inde. Viac v recenzii (Obrazor). POZNÁMKA: Možno by som dnes hodnotil inak, ale zatiaľ sa mi to nechce zisťovať. Negatívnym ohlasom rozumiem, ale nestotožňujem sa s nimi. (10.04.2014)

Skvělý debut. Celou dobu jsem očekával, jak se příběh vyvrbí, a finální rozuzlení mě svou silou a neočekávaností zarazilo hluboko do sedadla. Malý nenápadný příběh, jehož jednotlivé střípky jsou však nejen v dokonalém souznění s realitou běžného dětského života, ale také jsou natolik působivě natočené, že ruku v ruce se stoprocentně zvládnutou kompozicí scén posouvají celý film takřka na světovou úroveň. Nádherná pocta filmu, rodině, přátelství a Českým Budějovicím, jejichž krásy využil Mádl i paní kameramanka znamenitě... Film v podstatě nedocenitelného charakteru.. :)) 80% (26.02.2015)