Predestination

Ach jo. Skoro celou dobu se to tváří jako zatraceně dobře vystavěný příběh, ve kterém je časový paradox pouhou hybnou silou k akci zajímavých a netuctových postav, aby to nakonec ve finále bylo, jako už mnohokráte předtím, jenom o tom paradoxu. Do druhého dílu prosím o instalaci Joshe Brolina, testosteronové verze zde přítomného Ethana Hawka. (04.12.2014)

Zase tolik odvařený z toho nejsem. První polovina by se dala nazvat " Vzpomínky transexuála" a druhá výsledný dojem samozřejmě zachraňuje. Líbí se mě hudba, nicméně vyššímu hodnocení mě tak nějak brání lacinnost a částečná nedomyšlenost příběhu. Měl zastřelit to mimino a byl klid. Ostatně možná by k tomu nakonec i došlo. I když stačilo zastřelit Hawka na lavičce a nikdy by žádný atentátník nebyl, ale to by zase nestála u té lavičky s namířenou pistolí Sarah Snook, že? No je to celé trošku na hlavu. Milion výkladů a ani jeden nebude nikdy správný. 60% (24.12.2014)

Poměrně komplikovaná druhá polovina filmu si skoro žádá další zhlédnutí pro úplné a dokonalé pochopení! Ethan Hawke tradičně nezklamal a hraje tak, že je jedním z lákadel tohoto počinu. Velice příjemně pak potěší Sarah Snook, jež se svoji role zhostila nebývale dobře. Příběh sám o sobě je chytlavý a vtáhne do děje, avšak jak jsem již uvedl výše, v druhé polovici se začne natolik zamotávat, že při chvilce nepozornosti si na konci filmu nebudete jisti, zda jste jej pochopili správně. Ať už je to tak či tak, pointa je možná až příliš překombinovaná... to však nechť si posoudí každý divák sám. (08.07.2018)

Spoilery. "NÁŠROBNEBOROS. Koukni, jak to napsali. Ty museli bejt fakt totálně vypatlaný. Nemohli se ani rozhodnout, jaký jméno." V citované epizodě Červeného trpaslíka bylo něco podobného jako v tomhle filmu, jen podstatně zábavnější. Tady jde poměrně snadno a rychle pochopit "jak", zato mám problém s "proč" ve smyslu z jakého důvodu vůbec dochází k dění, které je obsahem filmu. To prostě nemělo naprosto žádné opodstatnění, mimo scénáristického cvičení na téma zacyklení děje v sobě samém. Děj se odehrává v uzavřené bublině, která v podstatě nemohla nastat, protože do ní dovnitř nic neústilo. Ale transsexuálové a jiní sexuálové z toho jistě mají orgasmus. (05.12.2015)

Až neuvěřitelně dlouho se časová skluzavka drží v minimalistické rovině. Hraje na dialogy, na sílu pohledu, na fascinující výkon Sarah Snooke. A tváří v tvář tomu, jak si v konverzačkách libuje Ethan Hawke, pak musí zbytek stopáže i přes svou neutuchající vypjatost logicky ztrácet. Což nevadí tak moc, jak by se mohlo zdát - samozřejmě jen v případě, že divák dokáže přistoupit na hru, kterou před něj předhodí scénář. Už z úvodní scény se dá leckterá zrada vytušit, ale ta salva point, které Spierigové začnou v závěru házet, vážně bere dech. Snad až příhodná další projekce napoví, jestli je předurčené pouzdro na housle opravdu všeobjímající jednohubkou, která příjemně znervózní směsí netradiční romantiky, nekompromisního sci-fi a nevšedního střihu - nebo jestli se neustále umocňující sérii zvratů uzamklo samo v sobě. (06.01.2015)