Across the River
Obsahy(1)
Marco Contrada pracuje ako etológ na taliansko-slovinských hraniciach. Za pomoci moderných prístrojov zaznamenáva voľný pohyb a správanie divokej zveri. Jedného dňa narazí na staršiu schátralú budovu, kde sa rozhodne prespávať. Po niekoľkých nociach si uvedomí, že jeho technika zaznamenáva omnoho viac, ako sa môže zdať. Opustený dom totiž skrýva svoje hrôzostrašné tajomstvo. (*CARNIFEX*)
(viac)Recenzie (80)
Zvláštní snímek. Zajímalo by mě, proč se na takové filmy pořád dívám, když se na ně vlastně nevydržím dívat:) Zjistila jsem, že duchařiny sice miluju, ale už na to jaksi nemám, prostě se bojím dívat. Oltre il guado má specifickou atmosféru. Vystačí si s jednou hlavní postavou, neustálým deštěm a opuštěným, rozpadajícím se barákem, který ve svých zdech skrývá dávné, děsivé tajemství. Tento snímek je dokonalou ukázkou toho, že záleží na divákovi, v jaké je zrovna náladě a co od filmu očekává. Někteří se můžou ukrutně nudit, protože ve filmu se vlastně vůbec nic neděje. Druhá část diváků může být zcela pohlcena osobitou, artovou atmosférou a vychutnávat si ji. Pomalý, plynulý děj tak jednu skupinu může ukolébat ke spánku a tu druhou zase navnadit na ten krásný, děsivý strach z neviděného a neznámého. Během sledování jsem si vzpomněla na Záhadu Blair Witch. Ať už patříte k těm, které tento snímek unudil, nebo k těm, které zaujal, jednu věc snad musí ocenit všichni. Ta hudba je skvostná... ()
V horách ztracený brácha Willema Dafoa je nucen přespávat v opuštěné vesnici, kde postupně chátrá a s brokovnicí nahání dva vlezlé přízraky. A do toho chčije a chčije... myslim počasí, ne hrdinu. Jinak viděná verze měla 87 minut, i přesto se mi zdála trochu víc natahovaná. Konec však předvedl slušné hororové vykoupení. ()
Italská hororová tvorba patří vůbec k nejslabším na této planetě a obecně považuju vyznavače jejich hororů za choromyslnou bandu úchyláků. Ovšem tohle je stará dobrá duchařina se skvělou atmosférou. Chvílemi jsem měl podobné pocity jako kdysi u Blair Witch. Další důkaz, že násilné a krvelačné horory jsou jen trapným přežitkem sedmdesátých a osmdesátých let a tento film by mohl nastolit novou a lepší éru italského hororu. Pro vyznavače ubližování a krve doporučuju se na toto nedívat a jít tiše masturbovat na jatka. ()
Sympatický mysteriózní příběh, který se v horor promění až v samotném závěru. Je to klasické vyprávění kombinované s footage, a i když (krom těch nahrávek) nakonec využívá v dnešní době oblíbených a příliš často používaných hororových prvků, není to žádná křeč. Pokud nepřistoupíte na pomalé tempo vyprávění, těžko si film užijete, já se naladit dokázal, snad tomu nakonec přispělo i deštivé a mlhavé podzimní počasí za oknem, které bylo dost podobné tomu ve filmu... Je vidět, že Lorenzo Bianchini se filmovou tvorbou prostě baví a ta baví i mne. ()
Být na psychiatrickém vyšetření u Williama Dafoe s Charlotte Gainsbourg, několikrát bychom si s ní dali haj fájv, protože žádný hřbitov, chrám, ruina, dungeon či očarovaný dům netrumfne ve své děsivosti noční les. A to bude nejspíš důvod proč Oltre il guado, ač se jedná v zásadě o totální základ a tresť hororu, prostě funguje. Úsporné prostředky, jediný protagonista, hluboké lesy na italsko-slovinské hranici a dvě hnusný malý masožravý coury. A ačkoli se nejedná o found footage, technické prostředky a způsob snímání z něj v zásadě found footage dělají. Rozhodně jsou horší možnosti, jak strávit čas. Třeba čtením flipnicových komentářů. ()
Reklama