Stratené dievča

„What are you thinking? What are you feeling? What have we done to each other? What will we do?“ Fincherův Bitter Moon, co v druhém plánu ukazuje, že veřejné mínění je jako fotbalový rozhodčí z české ligy. Lze poměrně snadno ovlivnit a kdo ho má na své straně, vyhrává.. Nalevo narativní prvotřídnost, dokonalý smysl pro detail, Reznorova znepokojivá hudba ženoucí vše dopředu silou osmiveslice ze Social Network či na autora nezvykle vysoký stupeň zábavnosti, napravo několik logických děr (nevěřím, že z důvodu puncu pokleslosti) a emoční chlad o povrchové teplotě prsou inuitské stařeny. Ano, řemeslná preciznost je krásná věc, ale nač stahovat kalhoty, když esenciální Fincher (Seven, Zodiac) je ještě daleko.. Věřím, že když se Ben Affleck připravuje na role, čouhá mu z hromady gumových medvídků jen hlava.. (29.10.2014)

Kdo by nechtěl svojí manželce otevřít lebku a podívat se, co se v ní děje? Best Fincher since 2007. Zejména první polovina brilantní. Způsob, jakým se Fincherovi podařilo elegantně vtělit dva nespolehlivé knižní vypravěče do vzrušující filmové řeči je hodný (ne)akademického obdivu. Obzvlášť proto, že film sice nedosahuje vrstevnatosti a naléhavosti knihy, ale dokáže ji vyvážit dravou ironií a jízlivou nadsázkou. Kritika krizí zkriplené společnosti, která se orientuje už jen podle odlesků a mediálních obrazů, je provedena s lehkostí a bez jakékoli křeče. Víc problémů mám s druhou polovinou, která uhne až k lehkému campu a hlavně v neodolatelně psychopatické karikatuře hlavní hrdinky si trochu ulehčuje práci, když od subtilní společenské kritiky a všímavé satiry na manželskou krizi utíká k šokujícím zvratům. Navíc v některých "temných" scénách jako by Ben Affleck (zbavený možnosti bránit se hovězím úsměvem) narážel na limity svého herectví. Nemůžu říct, že by mě Fincher bezmezně přesvědčil o smysluplnosti všech částí své hry, ale bez mučení přiznávám, že i s přihlédnutím k náročnosti předlohy a všech úskalí, které materiál skýtá, se mi původně lehce indiferentní postoj mění v hluboké uznání. Rád si tuhle Gone Bitch ještě jednou s odstupem zopakuju. (30.09.2014)

Zmizelá je hodně slušné atmosferické drama, které umí natočit snad jenom David Fincher. To už je ale můj problém, že když vidím Finchera a thriller, tak očekávám něco na způsob Sedm. Sedm ale na rozdíl od tohoto kousku mělo všechno dokonalé. Tady se to k dokonalosti takřka přibližuje. Také jsem ze začátku dal pět hvězd. Postupně jsem se ale rozhodl o jednu hvězdičku hodnocení sundat, protože ve filmu i přesto bylo pár bodů, které tu dokonalost shazovaly. Třeba takový Neil Patrick Harris. Postavu měl dobrou, ale já bych ho do tak vážného thrilleru nikdy neobsadil. On do takových filmů prostě nepatří, ať se snaží sebevíc. Také si všimněte, že tu o něm skoro nikdo nemluví. Naopak Rosamund Pike tu předvedla výkon takový, že překonat ho bude pro ní něco opravdu dost těžkého. Takhle dobrou roli jsem dlouho neviděl a určitě na něj jen tak nezapomenu, jestli vůbec. I přes tu její dokonalost je tu ale Ben Affleck, o kterým si popravdě ani den po shlédnutí nevím, co si mám myslet. Nezahrál zle, ale zároveň jsem vůbec nevěděl, co si o něm mám myslet. Rozhodně bych neřekl, že je prkennej, jako tu plno lidí tvrdí, jenom jsem si ho nedokázal k ničemu přiřadit. Byl u mě dost bez názoru a stejně tak to cítím i teď. No a tihle tři herci byli asi ty tři nejzásadnější postavy tohoto filmu. Od toho se to dost odvíjelo a s nimi to také rostlo a padalo. Co se týče příběhu, u něj mi je naprosto jasné, proč si ho Fincher vybral. Stejně tak mi je jasné, proč si vybral i trilogii Millenium. Má evidentně podobné příběhy moc rád. Jemu tyhle nečekané zvraty prostě pekelně sedí. Na závěr snad jen dodám, že pět hvězdiček film nedostal také proto, že závěr byl až zbytečně rychle utnut. Čekal bych alespoň nějakou tečku, která by mě sejmula, a nad kterou by člověk mohl sám přemýšlet a nemusel by se nutně vracet k filmu jako celku. Prostě tečku, která by mě totálně sejmula. Něco, co má třeba Prokletý ostrov. Bohužel se ale nekonalo a proto tedy čtyři hvězdy.Zároveň si ale myslím, že to je jeden z nejlepších filmů, co Fincher kdy natočil. Kdyby se držel už jen takových filmů, vůbec bych se nezlobil. (10.10.2014)

Poslední tři celovečerní filmy Davida Finchera, natočené před ZMIZELOU, lze vnímat jako součást volné trilogie, která je propojena zastřešujícím tématem. ZODIAC, PODIVUHODNÝ PŘÍPAD BENJAMINA BUTTONA a MUŽI, KTEŘÍ NENÁVIDÍ ŽENY jsou formálně i žánrově velmi různorodé snímky, ale pojí je zaměření na mediovanost minulosti a paměti (tj. na zprostředování vzpomínek a historie prostřednictvím toho, jak určitá doba byla vyobrazena v médiích). ZODIAC odkazuje k sedmdesátkovým thrillerům a žurnalistickým dramatům, z nichž přebírá kostýmy, velikost rámování a někdy i délku záběru. PODIVUHODNÝ PŘÍPD BENJAMINA BUTTONA upomíná na raná a klasická hollywoodská díla, která evokuje navzdory natáčení na digitál. A vzpomínkové pasáže v MUŽÍCH, KTEŘÍ NENÁVIDÍ ŽENY mají polaroidovou patinu a práce s informacemi je odvislá od dovednosti hypertextového uvažování v netovém věku._____ ZMIZELÁ téma, uchopené ve třech zmiňovaných počinech, povyšuje na zcela novou úroveň, když je místy velmi vtipnou satirou, místy mrazivou reflexí fungování médií. Není ani tak kritikou institutu manželství, jak je zvykem tvrdit, ale nemilosrdným prozkoumáním toho, jaké následky má přejímání společenských rolí, které jsou konstruovány médii. Soustředění se na tuto významovou rovinu lze dokázat i způsobem, jakým je film strukturován, respektive jakým vede divákovu pozornost: body obratu nejprve potvrzují podezření vůči jednomu ze dvou protagonistů (udělal to?), aby ho po zvratu postavily do zcela nové situace (dostane se z toho?) - a až do konce se soustředily na manipulativní roli médií._____ Právě ta jsou prezentována jako zavádějící a nespolehlivá, přičemž tento jejich aspekt se odráží ve formě díla. Do zvratu sledujeme dvě linie vyprávění, z nichž jedna je oproti předloze velmi nekomunikativní a druhá je s přibývající minutáží čím dál tím více nespolehlivá. Po zvratu je důležitý meta-casting, který umožňuje vyniknout velmi důmyslné volbě, kdy jsou herci obsazeni podle/proti své mediální image. Návodný není ani zvuk, u kterého mnohdy převládají zvuky okolí (reportérů apod.). A už vůbec ne hudba, kdy se harmonické pasáže, do nichž se vkládaly disharmonické motivy, ukázaly jako součást falše, aby byly v závěru zopakovány, ale ve zcela jiném kontextu._____ Dost teoretizování a analytických postřehů. Osobně mi největší radost dělá to, že je ZMIZELÁ meta-fikcí, jejíž největší devízou je, že z žánrových konvencí a užitých narativních postupů dělá součást hry. Nesledujeme pouhé procedurální drama, ale drama o vyšetřování (stopy, zanechané manželkou jako součást výročního rituálu). A po zlomu, po kterém se změní časová organizace a míra komunikativnosti a spolehlivosti vyprávění, je důležité, kdo vypráví lepší příběh. Na pravdě nezáleží. A Fincher dosud lépe nevyprávěl... o vyprávění. Dodatek: Fincherova nespolehlivá vyprávění. (21.10.2014)

Dlouho, ale opravdu hodně dlouho jsem neviděla takhle napínavý film. Je tak hrozně napínavý, že jsem už po první větě měla chuť přetočit film na konec, abych zjistila jak to dopadne. Mísí se tu tolik věcí, které ve filmech miluji. Nečekané zvraty, poutavé vyprávění hlavní hrdinky a... jedna velká hra. A nejlepší na tom je, s jakým nadhledem až chladností je to natočeno. K hereckému obsazení také nemám výtky. Jsem prostě a jednoduše nadšená a pokud se mě tenhle rok někdo zeptá na doporučení filmu, okamžitě ze mě vypadne tenhle. No nic, o víkendu si jdu koupit knihu. 5* (21.01.2015)