Obsahy(2)
Animovaná adaptace grafického románu „Když vane vítr“ na jedné straně přiláká pozornost tím, že původní hudbu složil Roger Waters a ústřední píseň pro film složil a nazpíval David Bowie. To jsou ovšem jen dodatečné plusy úchvatného díla, které uhrane svou nekašírovanou dojemností a srdceryvností. Film vypráví o postarších manželích Jimovi a Hildě, do jejichž obyčejného usedlého života zasáhne atomová válka. Civilně pojatý film se v zásadě celý odehrává v malém středostavovském bytě manželského páru, který se postupně proměňuje přípravami na rádiem ohlášený konflikt, přesně podle pokynů autentického studenoválečného letáku. Když vane vítr vykresluje možnou hrůzu atomové války současně humorně i mrazivě, ale při tom také zůstává jímavým příběhem o lásce, vřelosti, lidskosti a naději. Film náleží mezi stěžejní díla světové animace jednak díky svému emocionálně silnému vyprávění, ale také pro svou unikátní kombinaci ploškové 2D animace a stop motion animace miniaturních objektů. (Aerofilms)
(viac)Recenzie (26)
Přiznávám se, že jsem nebyl dojatý k slzám jak ostatní. Ale jedná se o velice zajímavý a povedený experimet. Už samotné spojení animovaného filmu a nukleárního holocaustu zní zajímavě. Navíc se tu střídají kreslené pasáže s hranými, předměty jsou jednou opravdové, jednou kreslené. Celou dobu si jen povídají dva ne příliš vzdělaní důchodci ale z každého slova, vyzařuje láska k tomu druhému. Jak řikám, moc povedené, ale něco tomu chybí. 70% ()
Objeveno náhodně díky jednomu z miliónu "top" listů. Nepřekvapila mne spolupráce Rogera Waterse na tomto snímku, který opravdu zpočátku vypadá jak oficiální vládní výukové video. Možná i díky tomu bylo pro mne těžké si najít k postavám cestu. Všechny pochyby a nedorozumění však odvál vítr, stejně tak jako odvál svět Jima, Hildy a vlastně i můj. Vysoká laťka Vláken zůstala nepokořena, nicméně husí kůže posledních 30 minut spolehlivě ukázala, že Murakami si pět hvězd zaslouží. ()
Příprava a přežívání atomového konfliktu po (staro)anglicku. Jestliže se Vlákna zaměřila na dopad nukleární katastrofy na celou Británii (popřípadě Zemi a lidstvo), WtWB se snaží s lehkou nadsázkou zobrazit to samé v mnohem menším měřítku - zde je použito příkladu stárnoucího páru žijícího kdesi na anglickém venkově. V první polovině se odráží lpění na tradicích, britská "suchost" a cyničnost. V té druhé (po výbuchu bomby) však rapidně přituhne a i když celkový efekt na diváka nelze srovnávat s ultradepresivními Vlákny, depresivní pocity a mrazení v zádech se alespoň v mém případě v hojné míře dostavily. 8/10 ()
Príbeh o dvoch dedinských vidlákoch, ktorí si doma stavajú bunker z matracov proti výbuchu atómovej bomby. Je až neuveriteľné že sa film dokázal natiahnuť do 80 minút len pri dvoch postavách v jednom rodinnom dome. Samozrejme, všetko je to tu smerované proti Rusku, dokonca je prirovnávané často k nacistickému Nemecku, ktoré si staroch často pri svojej senilite zmýli. Film bez vysvetlenia, čo sa vlastne stalo, čo nasledovalo a čo sa stalo s dvojicou v závere filmu. Nápad veľmi dobrý, ale potenciál nevyužitý. Pochválim prechody medzi kreslenou animáciou a reálnymi zábermi zničeného interiéru domu. ()
Asi před pěti lety mne má velká obliba skupiny Pink Floyd přivedla k tomuto filmu. Řekl bych, že jsem byl určitě jedním z prvních lidí u nás, kdo ho viděl. Po pravdě jsem až do té doby žil v mylné představě, že animované filmy jsou pouze pro děti a že jsou vždy veselé a končí dobře. U tohoto filmu je opak pravdou. Začíná jako pohodový, nikým a ničím nerušený vztah dvou stárnoucích lidí, který se pomalu začne proměňovat v peklo za zvuku hudby jedněch z nejrespektovanějších hudebníků všech dob. ()
Galéria (14)
Fotka © British Screen Productions
![Když vane vítr - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/164/301/164301672_dc5aff.jpg)
Zaujímavosti (2)
- Hudbu složil Roger Waters (bývalý člen skupiny Pink Floyd) a David Bowie. (frashmaker)
- Film byl natočen podle stejnojmenné kreslené knihy od Raymonda Briggse. (frashmaker)
Reklama