Šťastné a veselé

Swanberg je fajn. Točí si pořád to samé, indie bez výrazného dramatického oblouku a v mluvě se zadrhávající postavy, ale tentokrát mi to sedlo o něco víc než velmi chválení Kámoši až na dno lahve. Hlavně premisa o nezodpovědné ségře (Anna Kendrick tu je za větší rošťandu než obvykle a hodně se mi líbila) co se vecpe po rozchodu k bráchovi do domu k jeho rodině mi je dost blízká a spousta autentických situací ze života potěší. A radost pohledět na to bydlení, hned bych se v tom basementu u Anny uhnízdil. 7/10 -- Takže dávám sympaťáku Swanbergovi povolení točit dál to samý a koukám, že příště to bude s větším počtem známých jmen, tak jsem zvědavý. (12.07.2014)

Znáte tu situaci, kdy nemůžete usnout, pustíte si film a v tom okamžiku spíte? Pak jste koukali místo televize na víko k záchodu, nebo běželo Happy Christmas s Annou Kendrick. V obou případech vás může probudit požární siréna, vzpomínka na trapný rande nebo pád flašky chlastu na zem, ale to je to nejzajímavější, co vás při tý příležitosti čeká... (21.12.2021)

Nejdelších, nejnudnějších a nejotravnějších 79 minut mého života. Nezachraňuje to ani Anna Kendrick, ta jakoby tady ukázala, jak se nemá správně hrát. Strašný film. S Vánocemi to kromě poslední scény nemá vůbec nic společného. Dialogy jsou naprosto mimo mísu, nezáživné a nudné a příběh to žádný nemá, ani postavy nejsou nijak zajímavé. Rozhodně nedoporučuji. (07.12.2020)

To máte takhle snímek, ve kterém se nic moc neděje a vy jste plni očekávání, kdy se konečně něco stane. Protože prostě musí, ne? No tak zde je ukázka, že nemusí. Respektive jedna taková událost tu je, jenže tu nepovažuji za něco zlomového. Tudíž z mého pohledu prostě jen sledujete film, ve kterém se nestane vůbec nic. Myslíte, že by vás to mohlo bavit? Možná jo. Já kompletní stopáž vydržel jen kvůli tomu, že zbožňuju Annu Kendrick. 40 % Oblíbená část- "Umíš říct průšvih?" (05.12.2014)

Pojďme na zmrzlinu. Jo, pojďme, to bude fajn, jo, bude, moc se těším. Jsi skvělá. Myslím, že to bude perfektní. I ty jsi úžasná. Fakt seš. Vždycky jsem tě měla ráda. I já tebe. Jasně, bude to dobré, nemůžu se dočkat. Hurá za zmrzkou. – Mají to tady pěkné. Jo, chodíme sem rádi. Je to fajn. Jo, to určitě je. Zmrzlina je opravdu chutná, hm, máš pravdu. Říkala jsem ti, že to bude fajn. Jo, zase jsi měla pravdu. Jsi skvělá. Mám tě ráda. I já tě mám ráda. Fakt mi moc chutná, ocenila bych, kdyby do ní dávali kuřecí maso. A hořčici. Mám tě ráda, jsi skvělá. – Asi tak na mě působila tahle báchorka „ze života“. Velmi plodný režisér a scénárista Joe Swanberg mě loni potěšil Drinking Buddies – na dialozích postavené romantické drama s typicky nezávisláckým vizuálem. Originální nebylo, prostě představilo libovolný úryvek ze života několika přátel. Tohle slušné dumání nad partnerskými postoji letos vystřídalo (asi) drama o lehce nezodpovědné holce, která se po těžkém rozchodu vecpe do rodiny svého staršího bratra. A nenabízí zhola nic. Beru, že občas v tom, co zůstává nevyřčené nebo je divákovi jen naznačené, tkví největší síla. Tady je toho zoufale málo, takže jsem se na stejnou vlnu prostě nemohl dostat. A ani režisérova oblíbenkyně Anna Kendrick to nespasila. Bohužel jsem navíc film nesehnal v originále, český dabing je příšerný!! (05.12.2014)