Cudzí obed

Irrfan Khan je mým oblíbeným indickým hercem a třeba na "Inferno" jsem se víc těšil kvůli němu než Hanksovi. Ve filmu "Cizí oběd" mohl prezentovat svoje mistrovství. Ale film není jen o něm, je o skvělých postavách, krásné platonické romanci a pojetí, které je skoro ve stylu absurdního divadla. Za mě nádhera! (29.10.2016)

Je to křehký příběh vyprávěný s odmlkami o na dálku vyjádřené sympatii a přátelství, které možná přerostlo v něco víc. Vzhledem k tomu, že se hrdinové nesejdou tváří v tvář, je jemné pojivo vztahů, které mají s jinými lidmi, klíčem, který nám ukáže, jací hrdinové ve skutečnosti jsou a jaký vliv na ně můžou mít lístky se vzkazy schované v bandasce od oběda. Prostřednictví vztahu Ily k její neviděné sousedce a téměř neviděnému manželovi a skrz Saanjanovu proměnu v chování k nově nastoupenému kolegovi, vidíme, jak moc pro ně jejich vratká komunikace znamená. Nečekejte ani akci, ani vášně, tohle je nenápadný film o samotě a jen malé naději, že se z ní dá vysvobodit. (07.07.2017)

Je tolik málo snímků, které pohladí, že jsem vždycky moc ráda, když se k něčemu takovému dostanu, a to vlastně vždycky úplně náhodou. Po celou dobu trvání stopáže jsem se snažila rozklíčovat systém rozvážky a to by v tom byl čert, aby neexistovaly návody. Ale světe div se, jsou prostě věci, které se nedají vysvětlit. Snímek je v podstatě o náhodě, která ovšem hraje hlavní roli. To dává postavám jisté kouzlo, na které se dobře kouká. Dalším plusem je vlastně fakt, že není postava, která by vás obtěžovala nebo vám lezla na nervy, nikdo nehází nikomu klacky pod nohy, každý jen přemýšlí nad tím, jak by mohl být jeho život lepší a že někdy stačí málo. A tahle myšlenka má tak pozitivní dopad na vaše smýšlení, že odejdete z kina s dobrým pocitem. Třikrát sláva a nešetřete nás do dalších let. (12.02.2014)

Indický film, který má pod dvě hodiny? A netancuje se v něm a nezpívá? Prostě žádný Bollywood. Velmi příjemné, tu komediální, tu trochu smutné, tu romantické drama, které skončí přesně tak, jak má. V případě obou hlavních postav hodně realisticky odehrané, obzvláště Irrfan Khan byl výborný. Hodně mě bavil ten nápad se sousedkou, která je vlastně jen slyšet, ale nikdy ji neuvidíme. Dabba je přesně takový ten malý klenot, o kterém moc neslyšíte, vůbec nic o něm nevíte ale přesto vás chytne, dojme a potěší zároveň. Dobré věci takové prostě bývají. (31.08.2015)

The Lunchbox se opirá o reálnost a etnografickou vizuální hodnotu. Emoce společně s mimikou postav jsou vyjádřeny čistě, věrohodně a s vtipnou lehkostí. Je to jasný prototyp nebollywoodského filmu, i přesto, že se na něj v průběhu bezprostředního a jednoduchého děje, několikrát odkazuje a tolerantně ho ospravedlňuje, jako nedílnou součást indické kultury. Debut zvládnutý s nadhledem, bez kýče, bez barevných filtrů a umělosti, která by diváka citově škrtila. Potencionální návštěva kina proto nebude přešlapem, nýbrž skvěle chutnajícím výletem pod pokličku indické altruistické společnosti a místních obrysů každodennosti.... (29.01.2014)