Cudzí obed

(Láska) prochází žaludkem, (film) sází na přímočarost... Indická kinematografie – respektive její hindská část – má u nás těžce narušitelnou pověst. Bollywood působí na city, vypomáhá si množstvím přeexponovaných muzikálových čísel a váže se na tradiční prvky kultury daného regionu. Právě poslední bod nejvíce brání cizokrajnému seznámení s Indy. Lehká komedie Cizí oběd domnělý handicap nečekaně sebejistě ruší. Snímku v tomto ohledu nesmírně pomohl režisérův studijní pobyt v Americe. Cizí oběd připomíná (klasickou) hollywoodsku produkci čitelným vyprávěním i umírněným stylem. Režisér neztrácí čas s marnivými pasážemi atrakčního rázu – každý dialog, každá postava i gesto mají své místo. Umírněný humor přitom nenarušuje vážnější podtext filmu, v němž se obratně ukrývá společenská kritika. Navzdory optimistickému ladění snímek nezobrazuje idealizovanou Indii, nýbrž prvky každodenního života, o něž málokdo stojí (ruch, špína, hierarchický systém). I samotná zápletka prochází mnoha zvraty, pro něž by v běžném hollywoodském filmu pravděpodobně nebylo místo. Domnívám se, že sloučení závažného a odlehčeného napříč kulturními tradicemi je hodné následování. Snímek totiž „neopustil“ svou zem, pouze naznačil určitou propustnost dvou samostně se rozvíjejících kulturních tradic. A věřím, že ku prospěchu věci. P. S. – jídlo je zde skutečně nádherné, opět univerzálnější, než by se mohlo zdát... (MFFKV 2013) (01.12.2013)

Je tolik málo snímků, které pohladí, že jsem vždycky moc ráda, když se k něčemu takovému dostanu, a to vlastně vždycky úplně náhodou. Po celou dobu trvání stopáže jsem se snažila rozklíčovat systém rozvážky a to by v tom byl čert, aby neexistovaly návody. Ale světe div se, jsou prostě věci, které se nedají vysvětlit. Snímek je v podstatě o náhodě, která ovšem hraje hlavní roli. To dává postavám jisté kouzlo, na které se dobře kouká. Dalším plusem je vlastně fakt, že není postava, která by vás obtěžovala nebo vám lezla na nervy, nikdo nehází nikomu klacky pod nohy, každý jen přemýšlí nad tím, jak by mohl být jeho život lepší a že někdy stačí málo. A tahle myšlenka má tak pozitivní dopad na vaše smýšlení, že odejdete z kina s dobrým pocitem. Třikrát sláva a nešetřete nás do dalších let. (12.02.2014)

Je s podivem, jak v indickém organizovaném zmatku věci dorazí, kam mají a chybička se vloudí jen jednou za milionkrát... a to je právě na životě skvělé, jak už s oblibou pravíval Forrest Gump - nikdy nevíte, co si rozbalíte - třeba i cizí oběd s psaníčkem, které může být začátkem krásného přátelství (minimálně :-)) Pěkný výlet, daleký, ale stál za to - voněl cizokrajným kořením a člověčinou, se všemi svými smutky, nadějemi i zklamáním a moc příjemně, zejména díky hercům, ubíhal... a i když obrazovka stále neumí přenášet vůně, stejně je dobré mít v sousedství indickou restauraci, maloměšťáci alespoň indickou kuchařku :-) A jak takový neoblíbený (mnohdy i nenáviděný), obyčejný předmět, jako je přepravka na jídlo, dostává úplně jiný smysl, že? Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (09.04.2015)

Môj počiatočný optimizmus sa začal rozvíjať od momentu, ako si hlavná dvojica začala prostredníctvom obeda dopisovať. Príbehy zo života ktoré boli či už z minulosti alebo prítomnosti boli skvelé. Tešil som sa kedy sa stretnú. Nečakal som od nich žiaden vzájomný vzťah ale skvelé kamarátstvo. SPOILER! no od momentu ako sa hlavný hrdina vyhol stretnutiu to začalo upadať. Chápem ho (a to dosť! možno by bolo teraz všetko úplne ináč) ale filmu to veľmi ublížilo (23.10.2015)

Príjemný príbeh, na ktorý som sa dlho čakal, kým sa k nemu už konečne dostanem. Spočiatku sa to vyvíjalo síce dosť monotónne, ale keď sa to pekne rozbehlo, tak už to stálo naozaj za to. V podstate je to taká tajuplná romanca, ktorá je zasadená do úžasného prostredia Mumbaju, kde už vyše sto rokov zostávajú verný tradícii dabbawalov, teda roznášačov obedov. Namiesto písania mailov si tak svoje dojmy a pocity dvojica vymieňala práve prostredníctvom zablúdených obdeov od dabbwalov. Veľmi sa mi páčilo ako tu boli načrtnuté rôzne kontrasty, najmä medzi mladosťou a starobou - aj keď všetko je napokon predsa len relatívne. Naozaj pôsobivé dielo, ktoré krásne sledovalo dvojicu smutných samotárov. Niekedy Záver bol síce načrtnutý, no bohvie ako to napokon celé dopadlo. Príjemná romantika, ktorá nepôsobila ani trochu nútene. (20.05.2014)