Východiskový bod

Vybrat do rolí mikrobiologů herce, kteří nejsou úplně beauty, ale přitom by byli mezi ostatními rozcuchanými vědátory s dioptrickými brýlemi považováni za sexy krasavce, se castingu podařilo zkušeně. Teď už jen aby nepadla hláška o tom, že oči jsou brána do duše. No, vydrželo jim to do 75.minuty.. Tradiční střet vědy a duchovna tady končí remízou, nicméně nepřestává platit, že když se už nemůžete spolehnout na racionalismus, vrhnete se do široka otevřené náruče víry, ve které si každý najde to, co potřebuje. Na melodram a trendy spiritualismus sázející Cahill mě bohužel vtáhl tak zanedbatelným způsobem, že jsem postupně začal přemýšlet nad premisou „Lež má krátké nohy“.. Když variace na reinkarnační téma, tak lehce hororová Audrey Rose s Anthonym Hopkinsem.. (06.04.2018)

O tomhle nestačí si číst, tohle se musí vidět. Způsob, jakým je Výchozí bod natočen, a způsob, jakým zde dochází ke zvratům, je jedním slovem úchvatný. Myšlenky, na kterých je film založen, jsou divákovi předkládány tak jednoduše a zároveň přesvědčivě, že vám začnou dávat smysl a nepochybujete o jejich skutečnosti. O nic méně výjimečné není ani herecké obsazení. Pro takový film se výborně hodí neokoukané tváře, jelikož to diváka přiměje víc se soustředit na děj. Přes noc se mi to rozleželo a zvyšuji své hodnocení na plný počet. (24.08.2015)

Mile mě překvapilo, s jakým citem je vystavěn tento skromný, ale přitom vlastně velice chytrý film. V žádném momentu netlačí na pilu, netěží z laciných emocí, ale přitom hravě dokáže vybudovat silné scény, které nijak nesnižují inteligentní úroveň celku. Přesto také nelze film zařadit mezi "nudné" artovky, právě naopak, je přístupný všem. Líbí se mi nejednoznačnost, film přednáší dogma evoluce versus božský tvůrce bez zaujatého pohledu a dělá to nejlepší, co pro diváka udělat lze - vybídne ho k zamyšlení, aniž by mu podsunulo vlastní odpověď (i když tedy u rozumného člověka vždy zvítězí věda). Za to se mi chce dát i pátou hvězdu, ale to si ještě promyslím... 8/10 (19.02.2015)

Cahill nepíše klasický sci-fi, spíš se jedná o mysteriozní dramata lehce líznutý nějakou vědecko-fantastickou událostí, jako tomu bylo hlavně u jeho indie prvotiny Jiná země, která pro mě byla dost originálním osvěžením. Tady více méně používá stejnej vzorec a bude tomu tak zřejmě i v jeho příštím filmu Bliss, tak snad mi díky tomu nezevšední, zatím mě jeho psychologický dojáky, s hezky poskládanejma obrázkama hlavně ve vypjatějších momentech, celkem berou. (25.12.2020)

Nevěřím na život po životě, jsem v tomhle směru spíše skeptik. Věřím na lásku, ale láskyplná první hodina tohohle filmu mi příliš neučarovala, pokud nepočítám fakt dokonalý oči Àstrid Bergès-Frisbey (jsou vůbec její? mně přijde že samotná herečka je má spíš tmavší) a hudební podbarvení, který filmu dávalo atmosféru. Skeptik neskeptik, co fakt musím vyzdvihnout, to je poslední půlhodinka, která má neuvěřitelnou sílu, ať už věříte či nevěříte, to si přiznejme do očí. Ze mě závěrečná scéna u výtahu vytáhla poměrně slušnej náhon slz podpořenej rozklepanou bradou, což se povede jen málokterému filmu. (24.01.2015)