Šéf

Jon si to tedy užíval opravdu ve velkém stylu. Co si uvařil, to si taky sám zbaštil, ale myslím, že i jako herec si pochutnal občas na nějaké té mňamce, kterých tam bylo obrovské kvantum a tak krásně to všechno vypadalo, až jsem měla pocit, že to voní i skrz ten monitor. Jon mě chytnul za srdce, má v sobě velkou dávku zvláštního charisma, takže ať si Carla Casperra ta jeho polovička hezky pohlídá. Mít doma takovýho fajn chlápka, který ještě umí takhle vařit, to je poklad pí Casperová ! Celý film byl krásně barevný, moc chutný a s hudbou přímo lahůdkový. A ještě vím pánové, na co je taky dobrá kukuřičná moučka....to jsou věci :-) Jone u mě jsi rozhodně zabodoval ! (10.11.2014)

Ono je sice hezké, že mě milá kolegyně kareen svým hodnocením a zcela přesně vystihujcím komentářem na tenhle film nalákala, ale už mě nepřipravila na to, že tenhle film ve mě vybudil takovou chuť žrát, že jsem měl chuť hodit na gril rovnou celou skříň jakej jsem při některých scénách dostal hlad. Krom toho má tenhle film v sobě krásně pozitvní atmosféru, hlavě z prostřední části je cítit vysloveně radost a pohoda a na to já vždycky slyším. (09.11.2014)

Vařit a točit jedno jest. Potřebujete nápad, fištrón, hravost, správné přísady, a pokud máte ke všemu i trochu toho štěstíčka, uděláte z prdu kuličku. Navíc voňavou, což je případ Chefa. Chtěl bych umět takhle kuchtit i točit, zároveň mi ale nedělá problém jen sedět na prdeli a nechávat se obsluhovat. Ironií krutého osudu je, že zatímco všechno oddřel Honza Favreau, dýško ode mě dostane Sofía Vergara, protože na co taky něco umět, když stačí vypadat takhle? (Gore, NZ) (19.07.2014)

Pohádka na dobrou chuť.. Dlouho jsem nebyl u hodnocení filmu takhle rozpolcený. Na jedné straně přílivová vlna pozitivity, slinotvorné orgie podporující závislost na bílém sexu a myšlenka, že když něco děláte dobře a s láskou, je to požehnání pro vás i vaše zákazníky. Na druhé ničím nerušené snění snů v zemi neomezených možností, co pak trochu kontraproduktivně plní funkci návleků v Downeyho kanceláři či přehnaný důraz na smartphonové praktiky nezletilého ředitele marketingu. Nakonec čtyři michelinské, protože jsem podobně laděný pokrm dlouho neměl a hlad je jak známo nejlepší kuchař.. (03.12.2015)

Hodně sympatický příběh. Momenty z kuchyně hltám, zběsilost šéfa Carla si nezadá s Pohlereichem. Jídlo v hlavní roli pomalu střídá vztah otce a syna (překvapivě príma dítě). Na to, jak je to ukecané, zoufale málo opravdu vtipných hlášek, kvůli tomu trochu snižuju hodnocení. Komedie desetiletí z toho nebude, ale gastronomický zážitek roku na obrazovce tutově ano, plus výborná sonda do života s twitterem. Moderní, odsejpající a nebezpečně nabuzující chuťové buňky. Bulimičkám a diabetikům nepřístupno! (11.11.2014)