Omar

S velmi přihmouřenýma očima se nakonec přikláním k vyššímu hodnocení, protože na poměry festivalu je Omar docela zajímavě zamotaný, atmosferický, místy až napínavý thriller, který je schopen nabídnout jak akci (vzdálená inspirace Bournovým ultimátem se nezapře), tak náhled do místní kultury. Samozřejmě nevýhodou je citelná nekonzistence snímku a nevyrovnané tempo, ale slušná kamera a nikoli odporní herci vám to vynahradí... 7/10 (30.06.2013)

Každodenní život i obraz silně romantického vztahu, jenž ve finále naplňuje tragické atributy krajiny, ve které se vše odehrává, je zrežírován skutečně velmi slušně. Nicméně určitá tuctovost až kýčovitost děje, měnící zdařilou akci i přetěžká rozhodnutí hlavních postav v pravou chvíli v klasicky zamotanou palestinskou telenovelu s revolučně laděným pozadím, mě k vyššímu hodnocení jednoduše nepustí. Láska, vlastenecká čest i lidská hrdost...zrada. V mých očích zbytečně žánrově přehlcené. (14.01.2017)

Režisér Omara, dvaapadesátiletý Hany Abu-Assad proslavený ceněným thrillerem Ráj hned teď (Paradise Now, 2005), sám otevřeně přiznává, že své nejnovější dílo chápe jakou součást boje za palestinskou emancipaci. Tuto funkci nakonec snímek naplňuje už z produkčního hlediska, neboť se jedná o vůbec první celovečerní film, jehož výroba i financování byly v čistě palestinských rukou3. Tato skutečnost zřejmě přispěla k tomu, že oproti předchozím palestinským snímkům vzniklým skrze složité koprodukce s evropskými zeměmi, má Omar mnohem více společného se svojskou poetikou arabských kinematografií. Právě způsobem, jakým Omar do globalizovaného festivalového hávu balí konvence arabských vztahových melodramat, je jistě daleko zajímavější, než v recenzích často vyzdvihovaným zprostředkováním palestinského pohledu na blízkovýchodní problematiku. Více v recenzi. (20.12.2013)

Film mi doslova vystřelil mozek z hlavy při závěrečné scéně. Netušil jsem ani, kolik emocí Palestina nese sama o sobě jako epická krajina. Příběh protkanou zradou, chutí bojovat, přátelstvím a láskou. Byla to hodně silná káva, kterou divák musí vypít. Emoce se překlápějí ze strany zamilovaného příběhu do útěku o přežití přes beznadějné snůšky lží a zrady. Ode zdi ke zdi. Když lidi moc chodí ode zdi ke zdi, koberec aspoň není tolik sešlapaný uprostřed. Viď? (17.04.2017)

Čekal jsem konec mnohem dřív, a tak i závěr lze označit za překvapivý. Solidně rozehrané drama patrně z ryzí současnosti (první auto ve filmu je Škoda Octavia :-)), u něhož jsem se ani chvilku nenudil. Na roli Nadji bych vybral víc sexy herečky a trochu si pohrál s detaily (pronásledovaný Omar po několika minutách běhu "o život" asi těžko za rohem nasadí nezadýchaný výraz atd. atd.). Kdyby každý americký thriller byl takhle zajímavý, jsem příznivcem jejich tvorby a na produkty od Film Europe zvysoka kašlu. Cinema Mundi, 2014. (27.02.2014)