Everest

Není to filmový počin, který by se zařadil mezi mé nejoblíbenější kousky, ale rozhodně se jedná o kvalitní film, který jsem si nadmíru užil. Jsem fanda do hor a do lezení na ně, takže už jen v tomto ohledu bylo pro mě dobrodružství na nejvyšší hoře světa značně chytlavé. A vůbec celá, jakkoli zjednodušená, ukázka toho, jak to při takovém výstupu funguje a jak to v těchto místech vypadá, byla pro mě velkým zážitkem. Úvodní půlhodinka a seznámení s postavami mohlo být možná trochu lepší, pak v tom byl skutečně trochu zmatek, ale příběhově je film velmi silný, některé scény jsou přímo prvotřídní a celkově mě to dokázalo chytit a bavil jsem se až do úplného konce. 85% (29.10.2015)

Každý, ku komu si vytvoríte sympatie, sa dostane do veľkého prúseru. To je jediná dramaturgická ambícia Everestu. IMAXový marketingový produkt, ktorý s širokoúhlym formátom využíva sotva polovicu IMAXového plátna. Načisto priemerný scenár bez jediného pamätihodného dialógu, momentu alebo postavy. Výborné medzinárodné obsadenie prakticky nemá čo hrať, a Gyllenhaalova postava, na ktorú sme sa tešili najviac, dostáva 3x viacej priestoru než v trailery. Vizuál pekný, prostredie Everestu autentické. Efektné zábery zhora na exponované traverzovanie pod Hillaryho schodom. Kľúčovou zbraňou filmu je intenzita výchrice, ktorá vás v kvalitne ozvučenom kine zarazí do sedadla (Dolby Atmos positive). Film chválihodne neprekrucuje realitu, nepatosuje a nezhadzuje sa vlastnou blbosťou (Vertical Limit). Ale tým všetkým sa pýši aj Nordwand, ktorý nezaváňa odbitou štúdiovou zakázkou a naopak s rozprávačským nadšením a záujmom o postavy popisuje historicky významnejší a v dianí dramatickejší výstup na švajčiarsky Eiger (ktorý je čo do náročnosti úplne iný level horolezectva než "choďák" na Everest). (22.09.2015)

„SOUPEŘENÍ MEZI LIDMA JE NA NIC. KAŽDEJ ČLOVĚK TOTIŽ SÁM SOUPEŘÍ S TOU HOROU. A POSLEDNÍ SLOVO MÁ VŽDYCKY HORA.“ /// Vydržím ten povinej seznamovací úvod, páč obsazení je fajn. Stejně jde hlavně ten souboj – buď ty nebo hora…, takže se těším, až to začne bejt nebezpečný a bolet (že je to drahý a že to ničí vztahy je jen vedlejší produkt). Film není o dobytí, ale hlavně vo přežití. Baví mě sledovat lidi na pokraji sil. A tady je jich asi tak 13. Pak mě fascinuje ta soudržnost, bez který šplhat na kopečky nejde. To všechno tady je. Navrch super filmařina. Bohužel, na konci nemám pocit absolutního opojení. Hereckej potenciál nevyužitej (ty vole, tam měli dělat jako co?) a všechno je to upnutý na ten sestup, takže zbytek filmu brzo vyšumí z palice. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chyběl jsem. 2.) Zjistím, jak se spinká pod Everestem. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (19.03.2016)

Pokaždé, co jsem zhlédl trailer na Everest se mi otřásl pokoj a husí kůži jsem měl až na zadku, samotný film podobný pocit dokáže vyvolat maximálně 3x a to je sakra škoda. Je zde spousta mínusů a záležitostí, které bych si přál vidět jinak. Ten film je místy velký zmatek především kvůli spoustě postavám ( Je zde tolik jmen, že se při jedné projekci nedá zvládnout zapamatovat si každého), samotná úmrtí vůbec nezaujmou, chápu že je film natočen podle pravdivých událostí, ale při potenciálu tolika postav sakra zamrzí, že film nezachází do drsného Survivo-Thrilleru, rozhodně bych uvítal zde i nějakou zápornou postavu i vtipně obsazenou na odlehčení atmosféry a na mě bohužel nefunkční emoce zamrzí taktéž. Jake Gyllenhaal ???.. a dalších 25 otazníků. Ale abych pouze nekritizoval, film má úchvatný vizuál, sympaťáka Jasona Clarka, hezky vygradované sekvence( Vrtulník highlight) nečekaný konec a slušnou atmosféru, ale já osobně bych uvítal razantnější styl i provedení. Čtverka s přivřeným okem. 3D nechodit !! 70% (22.09.2015)

Nerozhodnost tvůrců, kdo z cca šesti výraznějších postav bude hlavním hrdinou, zřejmě částečně vyplývá z toho, že ve snaze o komplexní pohled na tragédii vycházeli ze vzpomínek všech přeživších a jejich blízkých, namísto toho, aby spoléhali na jeden zdroj (nabízela by se Krakauerova kniha, která ovšem již byla zfilmována jako televizní film Into Thin Air: Death on Everest). Na důkladnější prokreslení postav nezbývá čas a prostor. Jde jen o několik typů, zpravidla tím zajímavějších, čím charismatičtější herec je hraje (suverénní Texasan, lehkovážný americký horský vůdce, zodpovědný novozélandský horský vůdce, skromný pošťák, který si chce splnit svůj sen, milující a pečující ženy…). Přes skicovité načrtnutí postav je důležitá první hodina filmu, kdy jsou nám představovány kromě hrozících nebezpečí vztahy mezi hrdiny, jejich ambice a motivace. Lépe si tak zapamatujeme jejich jména a později i navzdory vrstvě zmrzlého sněhu a tmavým brýlím na tváři rozpoznáme, kdo zrovna křičí na koho. Zároveň jsou srozumitelnější fatální rozhodnutí, která některé z postav učiní (pouto mezi Robem a Dougem) a lépe se orientujeme také v jednotlivých úsecích cesty na vrchol, jež jsou nám s předstihem představeny. Zatímco rozprostřením pozornosti mezi množství postav Everest naplňuje schéma katastrofického filmu, samotné neštěstí zde neslouží k potrestání hříchů, jichž by se nemravné postavy dopustily. Atypicky, zřejmě v úctě k obětem, jde o drama o partě dobrých lidí, kteří se snaží pomoct jiným dobrým lidem (podobný příběh zřejmě brzy nabídne Marťan). Nepřítel, který by mohl být poražen, zde není, stejně tak postava, která by měla na základě prožitého prozřít a prodělat proměnu (kdyby byl vůči své ženě o něco lhostejnější, mohl by tento vývojový vzorec naplnit Beck). Rozhodující je vůle přežít. Na myšlence „musíme si pomáhat“ je něco podobně sympaticky starosvětského jako na striktně lineárním vyprávění bez flashbacku a s jedinou (nepatřičnou) snovou sekvencí. Všechny zprostředkované informace, navenek zbytečné, Kormákur zužitkovává ve druhé, nesmírně intenzivní polovině filmu s úžasným spádem (místy doslova) a jen několika málo sentimentálními momenty (podle nichž je ale strukturováno vyprávění – viz linie s nenarozeným dítětem –, takže nejsou nadbytečné). Neslouží mu přitom k tomu, aby protagonisty konfrontoval s otázkou, která v průběhu filmu zřejmě napadne každého diváka, jenž se horolezectví nevěnuje – proč to dělají? Pravidla hry ostatně od druhé poloviny nestanovují lidé, ale příroda. Cílem je v duchu kinematografie atrakcí (nikoli intelektuálních) okamžitý viscerální prožitek. S odstupem času si uvědomuji, že to není mnoho. Bezprostředně po projekci (IMAX 3D), s doznívajícím pocitem, že jsem právě sestoupil z vrcholku nejvyšší hory světa, mi ovšem přišlo, že nemohu chtít víc. 75% (21.09.2015)