Everest

Hora nepřijde k vám, ale vy se raději přijďte na horu jen kouknout a nezkoušejte na ni vylézt. Matka Příroda na vás občas může vytáhnout takové trumfy, že to nemusíte rozdýchat. Žádný patos, žádné heroické skutky, žádné přehnané emoce, jen syrová skutečnost, boj člověka proti Everestu. A je to díky tomu opravdu silné. Hodně navíc pomáhá i to, že se takový Jason Clarke konečně našel a tenhle film si budu pamatovat nejenom kvůli tomu prožitku, který jsem si díky tomu, že všechny komponenty opravdu fungovaly tak jak měly, užil mnohem víc než např. takovou Gravitaci, ale i jako jeho film. Neuvěřitelná proměna, hlavně když má člověk v živé paměti to, jak nudný a špatný mu přišel v té strašné parodii na Terminátora. Tady byl naopak úžasně uvěřitelný, charismatický, pohodový sympaťák, role model pro všechny budoucí horské vůdce (přece jen, nemůže jím navždy zůstat tatínek z polepšovny). Ale ostudu rozhodně nedělají ani ostatní herci, ať už hrají jakkoliv méně sympatické postavy, ve finále první polovina filmu odvádí přesně odměřený kus práce pro to, aby divák mohl v druhé polovině mrznout a snažit se přežít spolu s nimi. Horské scenérie či scenérie Nepálu samozřejmě dle očekávání nádherné, ve vyšších výškách jde poznat, že se to nenatáčelo na Everestu, ale CGI je ještě stále na hranici toho, kdy se to dá v pohodě dýchat (na rozdíl od hranic, které zdolávají postavy filmu). Hudba vystihuje jak mystiku, tak majestátnost a děsivost Hory, až z toho občas mrazí. Ve finále jsem jsem tedy dlouho neviděl tak dobře provedenou horskou dráhu, která dokáže vyvolat úsměv, pohodu, ledový chlad, sympatie k postavám a i ten smutek, úctu k horolezcům a horám a pak v závěru ten očekávaný nemilosrdný střet, který nijakému člověku, který se opovážil vyzvat Everest, nic nedaruje. Málo co mě vyčerpalo tak, jako těch 8848 metrů v tomto filmu. Kormákur to zvládl na jedničku. (30.09.2015)

Nerozhodnost tvůrců, kdo z cca šesti výraznějších postav bude hlavním hrdinou, zřejmě částečně vyplývá z toho, že ve snaze o komplexní pohled na tragédii vycházeli ze vzpomínek všech přeživších a jejich blízkých, namísto toho, aby spoléhali na jeden zdroj (nabízela by se Krakauerova kniha, která ovšem již byla zfilmována jako televizní film Into Thin Air: Death on Everest). Na důkladnější prokreslení postav nezbývá čas a prostor. Jde jen o několik typů, zpravidla tím zajímavějších, čím charismatičtější herec je hraje (suverénní Texasan, lehkovážný americký horský vůdce, zodpovědný novozélandský horský vůdce, skromný pošťák, který si chce splnit svůj sen, milující a pečující ženy…). Přes skicovité načrtnutí postav je důležitá první hodina filmu, kdy jsou nám představovány kromě hrozících nebezpečí vztahy mezi hrdiny, jejich ambice a motivace. Lépe si tak zapamatujeme jejich jména a později i navzdory vrstvě zmrzlého sněhu a tmavým brýlím na tváři rozpoznáme, kdo zrovna křičí na koho. Zároveň jsou srozumitelnější fatální rozhodnutí, která některé z postav učiní (pouto mezi Robem a Dougem) a lépe se orientujeme také v jednotlivých úsecích cesty na vrchol, jež jsou nám s předstihem představeny. Zatímco rozprostřením pozornosti mezi množství postav Everest naplňuje schéma katastrofického filmu, samotné neštěstí zde neslouží k potrestání hříchů, jichž by se nemravné postavy dopustily. Atypicky, zřejmě v úctě k obětem, jde o drama o partě dobrých lidí, kteří se snaží pomoct jiným dobrým lidem (podobný příběh zřejmě brzy nabídne Marťan). Nepřítel, který by mohl být poražen, zde není, stejně tak postava, která by měla na základě prožitého prozřít a prodělat proměnu (kdyby byl vůči své ženě o něco lhostejnější, mohl by tento vývojový vzorec naplnit Beck). Rozhodující je vůle přežít. Na myšlence „musíme si pomáhat“ je něco podobně sympaticky starosvětského jako na striktně lineárním vyprávění bez flashbacku a s jedinou (nepatřičnou) snovou sekvencí. Všechny zprostředkované informace, navenek zbytečné, Kormákur zužitkovává ve druhé, nesmírně intenzivní polovině filmu s úžasným spádem (místy doslova) a jen několika málo sentimentálními momenty (podle nichž je ale strukturováno vyprávění – viz linie s nenarozeným dítětem –, takže nejsou nadbytečné). Neslouží mu přitom k tomu, aby protagonisty konfrontoval s otázkou, která v průběhu filmu zřejmě napadne každého diváka, jenž se horolezectví nevěnuje – proč to dělají? Pravidla hry ostatně od druhé poloviny nestanovují lidé, ale příroda. Cílem je v duchu kinematografie atrakcí (nikoli intelektuálních) okamžitý viscerální prožitek. S odstupem času si uvědomuji, že to není mnoho. Bezprostředně po projekci (IMAX 3D), s doznívajícím pocitem, že jsem právě sestoupil z vrcholku nejvyšší hory světa, mi ovšem přišlo, že nemohu chtít víc. 75% (21.09.2015)

Nejde o adaptaci i u nás dobře známé Krakauerovy předlohy "o té události", což mnohé nemile překvapí. A ještě více zaskočí, že to s ohledem na tvůrce i obsazení postrádá jakékoli výraznější ambice. Z výpravy se pod kůži jakž takž dostaneme pouze triu "Hall - Texasan - pošťák". Zvlášť to zamrzí s ohledem na to, že nepoměrně zajímavější trio "Krakauer - Yasuko - Fischer" je zde vyloženě do počtu (o ostatních "účastnících zájezdu" ani nemluvě) a více z povinnosti "protože tam tenkrát také byli" spíše než že by ve filmu hráli nějakou výraznější roli. To samé platí o Šerpech. Zrovna tak se zcela ignorují kontroverzní témata kolem podílu viny Halla a jeho firmy "dostaneme na vrchol i lidi, co na to nemají, hrubě jsme zanedbali přípravu a na vrcholu samotném jsme udělali sérii nepochopitelných rozhodnutí" a zcela se to vyhýbá jakýmkoli temným podtónům "čeho je člověk schopen, když jde do tuhého". A o osudu třech Indů, které stihla táž bouře není ani zmínka. Tolik tedy k povzdechnutí nad tím, čím Everest není a o čem není. Podstatnější však je, čím ve výsledku je... A je sakra zdařilým chlapáckým dobrodružným snímkem s hollywoodsky lidsky hřejivými emocemi o nezdolnosti ducha a se srdceryvnými telefonáty těhotné manželce. Jakmile na toto přistoupíte a pochopíte, že tady nehrají hlavní role herci, ale působivá kamera (mimochodem po letech opět 3D, které není pouhou atrakcí za účelem navýšení ceny lístku, ale nedílnou součástí zážitku; speciálně pak v Imaxu), která se nebojí opájet krásami Himalájí, tak si to snad ani nelze náležitě neužít. Ano, je to překvapivě chladné krom atmosféry i v emocích a družící první polovina je lepší té druhé během tragédie, ale ono to zase až tak moc nevadí, protože je to i tak nemálo působivé a velmi intenzivní čili nesporně jde spolu s německým Nordwandem o nejlepší nedokumentární horolezecký snímek posledních několika let. (18.09.2015)

Pokaždé, co jsem zhlédl trailer na Everest se mi otřásl pokoj a husí kůži jsem měl až na zadku, samotný film podobný pocit dokáže vyvolat maximálně 3x a to je sakra škoda. Je zde spousta mínusů a záležitostí, které bych si přál vidět jinak. Ten film je místy velký zmatek především kvůli spoustě postavám ( Je zde tolik jmen, že se při jedné projekci nedá zvládnout zapamatovat si každého), samotná úmrtí vůbec nezaujmou, chápu že je film natočen podle pravdivých událostí, ale při potenciálu tolika postav sakra zamrzí, že film nezachází do drsného Survivo-Thrilleru, rozhodně bych uvítal zde i nějakou zápornou postavu i vtipně obsazenou na odlehčení atmosféry a na mě bohužel nefunkční emoce zamrzí taktéž. Jake Gyllenhaal ???.. a dalších 25 otazníků. Ale abych pouze nekritizoval, film má úchvatný vizuál, sympaťáka Jasona Clarka, hezky vygradované sekvence( Vrtulník highlight) nečekaný konec a slušnou atmosféru, ale já osobně bych uvítal razantnější styl i provedení. Čtverka s přivřeným okem. 3D nechodit !! 70% (22.09.2015)