Blade Runner 2049

Skvělej název filmu protože z tohohle se mi chtělo BLEJT a na záchod jsem byla pěknej RUNNER abych to stihla a vygrcala obsah žaludku do mísy a ne v obýváku na koberec. Blade Runner je neuvěřitelnej vizuálně vymazlenej smradlavej prd, kterej uspí i zaříkávače hadů. Ve filmu je spousta dech beroucích scén jako třeba silueta Goslinga, vystupujícího z auta někam do prdele, dále silueta Goslinga kráčejícího někam do prdele nebo, má nejoblíbenější scéna, silueta Goslinga hledícího kamsi do prdele. Rejža rozhodnul, že pohlavní je jak to vizuálně vypadá a koho prý zajímá, že se tam vůbec nic neděje. I když neděje...Děje se toho spousta, fakt. Třeba Rájn má doma hologramku se kterou by rád šukal a tak mu hologramka objedná kurvu, s tou se zesynchronizuje a může se směle mrdat. Dále je tam moc hezká nahatá hologramka s modrým hárem a krásnou prdelí. Příběh je tedy natolik fascinující, jako kdybych tři hodiny koukala jak mi rostou chlupy na nohou nebo dokonce byla svědkem něčeho tak úchvatnýho jako pozorování zapálené vonné tyčinky jak pomalu ale jistě míří ke své zkáze, kdy naposledy zasmrdí a zhasne. A to je přesně případ tohoto filmu. Utrápenej Rájn po třech hodinách naposledy zasmrdí a zhasne načež naskočí vysvobozující titulky. Dávám obdivuhodnou jednu hvězdu a jdu brečet smíchy jak tu většina nadšeně sází plnou palbu za krásný vizuál, dech beroucí scenérie či dokonce plnohodnotný příběh. Nebo dokonce dizájnérské sqosty a monuMENTÁLNÍ zvuk viď POMO :-D (02.02.2018)

Vizuálně opět bomba a ponurý svět, kde vás na ulici svádí gigantické holografické děvky má stále co nabídnout. Příběh není totální vycucávka, ale dává docela smysl a byl jsem celkem zvědavý, kam se bude ubírat. Na druhou stranu bych ocenil méně zadumaných pohledů a filosofování jestli duši má člověk, robot, hologram, nebo mikrovInka a místo toho vysoustružil pár obskurních scén. Fakt jsem nechápal zlou robotku, co vždycky nakráčela na policejní stanici, někoho tam zabila a bylo to naprosto bez důsledků. Řekl bych, že když pouhá informace, že se narodilo robodítě může "zničit svět" tak vraždy policistů za bílého dne by zasloužili alespoň titulek v novinách. Prostě to stojí za to vidět v kině, páč udělané je to skvěle, ale leckdo se chvílemi bude nudit. (19.10.2017)

Zádumčivě to duní a hezky se na to kouká (však aby ne, když je zpět Deakins), ale je to až legračně prázdné, kdy ty dlouhé scény a záběry zalité světlem neslouží vůbec ničemu, dokonce asi sobě samým, na to zas nejsou spektakulární dost. Taky už si připusťme, že je ve jménu blaha lidstva nutné přestat užívat Ryana Goslinga jako statický objekt zabraňující kameře ve výhledu - fungovalo to jednou u Refna, možná dvakrát, ale už to začíná být poměrně sebeparodické z principu. Pozlátko jménem Villeneuve se olupuje hodně rychle a jestli to nebylo jasné u Arrivalu, teď už moc není, o čem pochybovat. Zajímalo mě to trochu víc než Příchozí, dokonce jsem chvíli uvažoval o čtyřech hvězdách, ale to spíš ukazuje mojí rezignaci nad tímhle dokonalým a bezobsažným produktem než cokoliv jiného. 70 uzívaných procent. PS: Řekněte někdo Letovi, že už stačilo. Dík. (05.10.2017)

„ZEMŘÍT PRO SPRÁVNOU VĚC JE NEJLIDŠTĚJŠÍ, CO MŮŽEME UDĚLAT…“ /// Skoro až thrillerový a adventurně komorní pátrání po narozeným (takže nevyrobeným) replikantovi. Cáká z toho technická dokonalost, ale taky dějová úspornost, takže je to místy pomalý, ale furt temný. Baví mě, jak je to odvyprávěný. Ten příběh s tím tempem a sci-fi ponurostí do sebe fajnově zapadá. Navíc to má v sobě překvapení… Villeneuve je machr. Nejen proto, jak dokázal s pár hercema naplnit 2 a půl hodiny. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román „Do Androids Dream of Electric Sheep?“. Kterej napsal v roce 1968 Philip K. Dick, neznám. 2.) Chcu ukázat starý, jak má fungovat moderní žena. 3.) Celý dny (i noci) prokecám s hologramem. 4.) Thx za titule „Jemu, tedy Idžorovi“ a „Holesinska.M“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ (03.02.2018)

Film roku? Nene, to je film několika desetiletí. Pokračování legendy, která navždy změnila kinematografii, potažmo minimálně subžánr retro sci-fi/cyberpunku. A Denis Villeneuve jede přesně ve šlépějích osmdesátkového Ridleyho Scotta a opatrně přešlapuje po všech sférách původního Blade Runnera. Ať už jde o kouřové zobrazení futuristického L.A. nebo fantastickou původní hudbu řeckého génia Vangelise. Co se týče stopáže, tam to tvůrci možná maličko přestřelili a film si užijou hlavně fajnšmekři, kteří si přímo libují v setsakra pomalém tempu bez nějaké větší gradace a tím pádem i satisfakce. Ano, je fajn, že onen nosný příběh, který se tak pilně schovával pod pokličkou, je vyprávěn s dostatkem času a v těch správných chvílích Villeneuve za neodmyslitelné účasti jako vždy fantastické kamery Rogera Deakinse a průbojně řvoucího hudebního motivu nehorázně přitlačí na pilu a když už dojde na akci, je to téměř euforie. Jenže díky tomu se snímek stává takřka nepřístupným méně houževnatým masám, jež očekávají podobnou mlátičku jako sestřenice Ghost in the Shell. Ovšem jestli se i tak dostaví úspěch v pokladnách amerických kin (přecejen ty americké recenze jsou naprosto bezprecedentní), budu mít velkou radost. A Gosling je moc fajn. Má to sice těžké, ale jelikož se nový Harrison Ford ještě nenarodil, je to více než důstojná volba. PS : nezapomeňte kouknout na prology (první a druhý) (05.10.2017)