Kingsman: Tajná služba

Nekorektní čaj o páté. Bizardní poklona špionskému žánru. Kdo nemáte smysl pro humor, nedokáže odstoupit od vážných témat a bavit se těmi nejšílenějšími nápady (hodně krve a mrtvých mužů, žen... a knězů?), tak prosím na tenhle film nechoďte. Ostatní povinná milovníci nadhledu a pomrkávání tvůrců na vaši notalgickou strunu, buďte vítání v perfektním obchodě s oblečením. Tady si gentlemani zakládají na míchání Martini vedle zavřeného Vermutu, učení slušných mravů v každé hosodě s Guinnessem a dokonale padnoucím obleku (s pruhy, oxfordkami, kalhotami s dokonalými puky...ach ano). Osobně se docela divím, že Kingsman je tak masově přijímaný, vzhledem k té osobitosti humoru a nadhledu, která občas jde až za hranice... a hlavně jsme se v kině smáli jen tři zvrácení diváci (moje nestabilní mysl tudíž potvrzena). Největší úlet poslední doby. V dobrém i v tom špatném. PS: ohňostroj už pro mě nikdy nebude jako dřív... (23.02.2015)

Vaughn a Goldmanová chtěli ukázat, jak umí vytěžit odkaz bondovek. Ve skutečnosti vyrabovali vlastní krám. Po Kick-Ass a První třídě jde o jejich třetí náborově-výcvikový film, akorát poněkud nešťastně nakřížený s celkem vážným sociálním dramatem. Stereotypní vykreslení prostředí pracující třídy (hospody, rvačky, domácí násilí) postrádá nadsázku vlastní zbytku filmu, což vede k přerývavému tónu a tempu vyprávění během prvních dvou třetin. Výchova protagonisty k „džentlmenství“ (které zde na sebe stejně jako v raných bondovkách váže pořádnou dávku šovinismu) je zároveň v rozporu s egalitářským sdělením filmu – Kingsmanem se Eggsy může stát až poté, co popře (vystupováním, oblékáním, mluvou) svůj nízký třídní původ. Jak prozrazuje také technofobní prezentace padoucha, pseudo-anarchistická schránka filmu ukrývá konzervativní srdce. Vaughn možná nemá jasno v tom, co chce filmem sdělit, zato nám každou scénou dává najevo, jak strašně chce být cool. Přesněji – jak strašně se chce zalíbit teenagerům mužského pohlaví, kteří hltají komiksy a hrají videohry. Komiksově přehnané násilí, akční scény přejímající videoherní estetiku, vtipy útočící na první signální a nebetyčný sexismus (nazývejte mne třeba sucharem, ale nabídka análního sexu od ženy, která strávila poslední dny zavřená v cele, mi nepřijde vtipná, nýbrž jen urážlivá; jediná aktivní ženská postava vyprávění je v závěru filmu pro změnu zpasivněna vystřelením do kosmu). Předstírání dospělosti se omezuje na povrchní debaty o bondovkách a sebereflexivní hlášky typu „this isn’t that kind of movie“, přičemž v jádru samozřejmě přesně o „that kind of movie“ jde. Z popírání vlastní klišovitosti se již stalo nové klišé. Nejbondovštějším Vaughnovým filmem tak nadále zůstává První třída, která na svou bondovskou stylizaci nepotřebovala takhle okatě upozorňovat. Nic z uvedeného by nebylo důvodem, proč film zavrhnout, kdyby první polovina filmu neměla problém absencí dynamiky a napětí nerozumně rozdvojeného vyprávění a kdyby TOLIK scén netrpělo naprostou samoúčelností. Vaughn neví, kdy přestat. Nedokáže odhadnout, kdy scéna již vyčerpala svůj potenciál a přehoupla se do další „koukejte, jak jsem cool“ přehlídky obehraných vizuálních nápadů a průměrných digitálních triků. Kingsmanova snaha být zábavný za každou cenu a bez jakýchkoli ohledů na dobrý vkus, vede k tomu, že svou nehorázností párkrát pobaví, ale celkově je hlavně únavný. 70% Zajímavé komentáře: MessiáŠ, InJo, Alqarin (16.02.2015)

Tahle Vaughnovská rozjančenost chce strašně moc vypadat, že nabízí něco víc než je obvyklé. Ale ve finále je to stále stejně schématická a ulítlá patlanina, jako všechny ostatní typově podobné snímky. Co hovoří ovšem ve prospěch Kingsman je feeling bristkého gentlemana, progresivní akční scény (kostel !) a odvážně rozpustilé fórky a hlášky. Pořád je to ale zábava na jedno použití a nemám chuť pustit si ji znovu. (10.03.2015)

Předně je třeba říct, že Kingsman není taková drzá pumelenice jako Kick-Ass. Zaprvé už víme, co můžeme od Matthewa Vaughna očekávat, zadruhé nejde o šílenou komedii, ale spíš o bondovské šedesátkové retro (podobně jako X-Men: První třída), v němž se klasický špiónský příběh protíná s přísně moderní akcí a humorem. Vaughn tu věnuje spoustu času hlavním hrdinům, kteří nemají být jen spotřebními drsňáky, nýbrž pečlivě vysoustruženými džentlemany s tajnou schopností vyhlásit nebo seřezat úplně kohokoliv. V podání Colina Firtha je tenhle mix vyloženě brilantní (jeho stírání je vždycky dlouhé, složité a servírované medovým hlasem) a podle očekávání nezaostává ani Taron Egerton, který je stejně sympatickým objevem jako Aaron Johnson. Právě díky téhle dvojce je skoro hodinový rozjezd filmu zábavný a zajímavý, ačkoliv je pomalejší a vlastně i relativně umírněný. A co se děje pak? Pak už si konečně vezme slovo Vaughn, který začne oživovat ohromně brutální a nápadité akční scény, aniž by jimi rozbil dramatičtější podloží filmu. Najednou je na plátně obrovská žánrová radost, která by v dnešním Hollywoodu zřejmě přišla o koule. Britové si ale můžou dovolit daleko víc, takže se jde nekompromisně na krev a z odvázaného konceptu se vytěží další těžkotonážní pecka, u níž se člověk už během titulků těší na druhou projekci. Mise splněna! (9/10) (06.02.2015)

UPDATE: Po druhém zhlédnutí totální nářez... překvapivě :o). Ano, If You'll save the world, You can even have my ass, a tato věta výborně charakterizuje celý film. Byl jsem zděšen - přímou úměrou tím více, čím blíže byly závěrečné titulky - a to v negativním slova smyslu. Vaughn pálí jednu over the top scénu za druhou a tváří se při tom, že si jakože točí přiznaně absurdní poctu bondovkám, v níž jde jakékoli drama stranou. Gagy jsou v odlehčeném Kingsmanovi vážně všudypřítomné, a já musím konstatovat, že jsem asi viděl příliš málo starých fláků s agentem 007, než abych si tohle nezávazné blbnutí s šišlajícím arcipadouchem stoprocentně užil. Ale zase na druhou stranu: o jaké jiné akční komedii po Posledním skautovi se dnes dá říci, že bude s dalšími zhlédnutími zrát jako víno? Zatím těsných 7/10 s tím, že teď už ale přesně vím, do čeho příště půjdu... (04.02.2015)