Borgman
Borgman
Borgman
Borgman
Réžia:
Alex van WarmerdamScenár:
Alex van WarmerdamKamera:
Tom ErismanHudba:
Vincent van WarmerdamHrajú:
Jan Bijvoet, Hadewych Minis, Jeroen Perceval, Alex van Warmerdam, Tom Dewispelaere, Sara Hjort Ditlevsen, Elve Lijbaart, Dirkje van der Pijl (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Co byste udělali, kdyby jednoho rána u vaší luxusní vily zazvonil bezdomovec, tvrdil, že dobře zná vaší ženu a chtěl se vykoupat? Richard mu pořádně nandá. Jeho ženě Marině je to ale trapné, a bezdomovce, který se představuje jako Borgman, pustí dovnitř. A tak to celé začne. Příběh filmu Borgman je krutý, přímočarý a optimální pro milovníky černého humoru. Jenže kromě toho pokládá i řadu otázek a nechává divákům prostor, aby si ho přebrali po svém. V mnohém připomene postupy české nové vlny, v mnohem zas ironická a přesná severská dramata. (Artcam Films)
(viac)Videá (5)
Recenzie (286)
Nie je to ešte tak dávno, čo festivalové vody rozvírila hĺbavou reflexiou kultu strieborného plátna a diváckych chúťok premazaná vražedná pneumatika Robert v bizarnom a len ťažko stráviteľnom metafilme Rubber (2010), žánrovej štylistickej hračke postavenej na filmárskom koncepte "bez príčiny", zaváňajúcej surrealizmom a vykonávajúcej vivisekciu na klišé pred očami blaženého diváka v prednej rade. V poradí ôsmy celovečerný film Alexa van Warmerdama je obdobne bizarným a nepredvídateľným kúskom, ktorý žongluje s prvkami house invasion a bohato zastúpeným čiernym humorom v príbehu o bezdomovcovi, ktorý sa votrie do zámožnej rodiny a spustí kolotoč podivných udalostí. Viac v recenzii. ()
Borgman patří k těm filmům, u nichž mě těší, že někdo něco takového (na)točí. Už jen tím, že si žádá, aby k němu bylo zaujato jasné stanovisko, už jen tím, kolik toho co do otázky svého smyslu nechává na divákovi. Baví mě pak sledovat všechny divácké reakce (od rozhořčených po adorující), číst si různé interpretace, zdálky pozorovat diskuze, jež se o filmu vedou. Tahle mimotextová rovina mě přivádí do extáze. Film sám mě ovšem žel nechává vcelku chladným. Ne kvůli své nedořečenosti (to naopak - jak už snad vidno - považuji za klad), nýbrž kvůli tomu, že motivy, s nimiž pracuje jsou už jinde rozpracovány lépe, v tomhle kontextu: řízněji. Nemůžu nevzpomenout Funny Games USA ("home invasion pro intelektuály")... nebo Zabití posvátného jelena (nepojmenovatelnost iracionálna)... nebo Parazita ("třídní boj"). Nač chodit ke kováříčkovi, když můžeme za kovářem? 60% ()
Smiať som sa nesmial. Chápať som nechápal. Baviť som sa nebavil. Ale napriek tomu, nejaké pocity to vyvolalo. Predstavte si, že k vám na ulici pristúpi cudzí človek a len tak vám dá facku. Nebudete polemizovať o tom, či by ste si ju vo všeobecnosti zaslúžili, alebo či bol ten dotyčný oprávnený urobiť to a čo za záhadnú bytosť a situáciu to vôbec bolo. Budete vrcholne vytočení a vinu budete bez váhania pripisovať iba jemu. Pretože si to nemal dovoliť. Ale toto je film. Takže to môžeme robiť opačne. A to aj v omnoho extrémnejších prípadoch. Asi. ()
S aktuálními obavami z invaze nepřátelské kultury koresponduje Borgman tak skvěle, že může být oceňován jak tzv. xenofoby (jako mimořádně trefná alegorie kritické situace), tak i jejich odpůrci (jako mimořádně trefná xenofobologická fraška). To je však jen jedna z možných výkladových aplikací (jinou může být např. užití podobného modelu na tzv. třídní boj). Od jakékoli aplikace ale můžeme odhlédnout: Podstatné je, že naše civilizace (ve svém celku a specielně ve svých středních vrstvách) žije ve stále důslednější karanténě od veškerého "xenon" - vytěsněna je smrt, vlastní temná stránka, vše necivilizované, vše iracionální, vše ohrožující, vše divoké, vše nevědecké, vše "fanatické". Vytěsněno tak důsledně, že i v tomto od boku sestaveném výčtu si sám musím vypomáhat negativními hodnotícími nálepkami, protože k vlastnímu pojmenování všeho toho, co tvoří xenon, bych se musel zamyslet podstatně hlouběji. Současná vytěsňovanost je ovšem dosavadním vrcholem procesu, který ponenáhlu pokračuje už po staletí (ne-li po tisíciletí), o čemž svědčí i věkovitý lidový folklór a pohádky - např. o alpech. Tehdy se ale s těmito skutečnostmi dalo ještě nějak nakládat, právě proto, že byly tímto způsobem výslovně tématizovány. Dnes už nemáme ani to. Nu a nyní tedy alp přichází - ze zapomenutosti, z pohřbení (jak vidíme v úvodní scéně). Že ale nejde jen o cosi hrozícího zvenku, je pěkně ukázáno manželovou reakcí na řeči poprvé přišedšího Borgmana, které vnímá (nesmyslně, ale vlastně správně) jako ohrožení. Ostatně Borgman pěkně ukazuje ústřední ideologii středních vrstev - bezpečí. Onen karanténní civilizační život ve sterilizovaném prostředí (konečně jsem našel ten správný výraz) vnějším i vnitřním a doslovné užití motivů pohádkových bytostí jako jsou alpové, jsou ve filmu zcela očividné, takže se nechci považovat za objevitele Ameriky (zvlášť např. to psychické upírství spících (a snících) obětí je motivem velmi příhodným). Možná proto má tolik diváků problém s "nepochopitelností" Borgmana - je to prostě vpád pohádkové bytosti, bytosti naložené našimi nevědomými strachy, do současné reality. Diváci před několika málo staletími by se tomtuto filmu nijak nedivili, věděli by, o čem je (totiž mysleli by si, že to vědí). Komentáře: Lanark, spacylemon, OldaVagner, Vendem, type_B (všichni 5hv.), radektejkal, slunicko2 (4hv.), Flakotaso (3hv.). A na závěr pěknou písničku: https://www.youtube.com/watch?v=1210NrT93cc ()
Galéria (30)
Zaujímavosti (3)
- Zástupcovia Holandska zvolili film Borgman ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2014. (MikaelSVK)
- Film se natáčel ve městě Bloemendaal. (willy1)
-
Hoci to nikde vo filme nie je uvedené, Borgmanovo (Jan Bijvoet) správanie sa nápadne podobá mýtickej bytosti menom "alp", čo je démonická nočná mora z nemeckého folklóru.
(misterz)
ÚVAHA NAD INTERPRETACÍ: Nejprve by bylo dobré si ujasnit, co Borgman a jeho kumpáni rozhodně nejsou: lidé. Od toho je třeba se odrazit, protože jak je později patrno, tak z prvnotního dojmu vágluse (který ovšem disponuje mobilem) se dostáváme k postavě, která manipuluje s okolím, umí komunikovat se psi (kteří ho poslouchají) a má kolem sebe společníky, co neváhají pro něj i zabít. Co jsou tedy zač? Na první shlédnutí si těžko u těchto typů filmů dáte hned všechno do souvislostí, ale je třeba se podívat na úvodní citát. "en zij daalden neer op aarde om hun gelederen te versterken" z holandského překladu doslova "a padli na zem, aby posílily své pozice". U anglických titulků je to zase "and they descended upon the earth to strengthen their ranks" čili "a sestoupili na zem, aby posílily své pozice". Údajně se prý jeví jako citát z Bible, ale není to tak, možná má tak jen působit. Po citátu film otevírá scéna ukazujíce kněze a jeho dva společníky jako lovce, kteří chtějí Borgmana spolu s dalšími ukrývajícími dostat. Jsou tedy "vyhnáni" a s oním citátem se nabízí vysvětlení, že se patrně jedná o jakési zlé duchy, démony nebo spíš padlé anděly a že "padli nebo sestoupili na zem". Borgman s největší pravděpodobností hodně vychází z náboženské tématiky, zvláště z křesťanského pojetí, ale působí jako celek nejednoznačně a zvláštně. Jakoby odrážel kritiku buržoazní společnosti žijící v přepychu, která v tomto případě zrcadlí pokřivené rodinné vztahy a vazby. Ovšem také bych řekl, že je film metaforickým vyjádřením biblického Prvotního hříchu ve zcela neobvyklém a osobitém pojetí Alexe van Warmedama. Richard je jako Adam, Marina jako Eva a Borgman jako Had, který svádí Evu. Zahrada Eden by tak mohla představovat jejich "skvostný život", "dům s pozemkem" a "nadstandardní životní poměry". Jejich závěrečná smrt by symbolizovala samotný akt "vyhnání", takže se nabízí otázka. Odehrává se příběh vůbec na zemi? Úvodní citát možná tady naráží na paradox, ale třeba jen vysvětluje roli Borgmana a jeho bandy jakožto "padlé anděly". Filmy nemusí nikdy zobrazovat přímou realitu, proto je spousta lidí zmatena ve výkladu - stačí se jen podívat na Lynchovi snímky, které jsou jak z "jiného světa". Dále, co je zajímavé, je několik scén v ložnici, kde Borgman sedí během spánku na hrudi Marině. Evokovalo mi to obraz, který znázorňuje "noční můru", jehož autorem je Nikolaj A. Abildgaard. Všimněte si, že Marina na něj nereaguje, stále spí a během sezení se ji zdají velmi zlé sny. A co ti dva černí psi? Dali by se snad přirovnat z negativního úhlu pohledu k pekelným psům (jedna z podob ďábla), protože třeba ve Faustově příběhu se poprvé Mefistofeles zjevil v podobě psa. Řekl bych, že se jedná o ty dva mužské Borgmanovi služebníky. Jak si vůbec vysvětlit ta znaménka? Nejspíš systém značkování obětí od těch zlých entit. Co vůbec má znamenat závěr s odvedením dětí z domova? Že by snad Borgman a spol. "posílily své pozice" (jak zmiňuje úvodní citace)? Každopádně, Borgman těch otázek ale pokládá mnohem více a zodpovědět si na ně můžete každý po svém. () (menej) (viac)