Babovřesky 2

S přivřenýma očima musím přiznat,že je to lepší než jednička...ale jen o fous.Troška se zoufale snaží vrátit ke stylu jeho o něco povedenějších filmů Slunce,seno a zoufale se mu to nedaří...Možná si myslí,že v komediích herci nemusí hrát,že divák nad vším přihmouří oko...že není třeba zapojovat logiku...No výsledek moc přesvědčivý není...110 minutová nuda,žádný zapamatovatelný gag a přehlídka herecké trapnosti,toť vše. (21.07.2014)

Je jasný, že vstupenkou do mužských rolí ve filmech pana režiséra Trošky je řádně nalubrikovaná prdel. Buzeranti a kryptobuzeranti mají v Babovřeskách rej. Zpočátku je alespoň nějaké tempo, avšak náznak zápletky se velmi rychle vytratí jako pára nad hrncem a co zůstane, je už jen čistá rezignace a beznaděj. (10.01.2015)

V prvních Babovřeskách se Zdeněk Troška, když už nic víc, alespoň snažil udržet nějakou dějovou linii. Druhý díl už se ani nedá nazývat slovem film. Je to spíš téměř dvouhodinový teleshoping zkombinovaný s nejzoufalejšími pokusy o humor, jaké jsem za poslední roky viděl. Člověk se opravdu musí stydět za ten milion nadšených diváků, kteří si do kina dobrovolně přišli udělat lobotomii. (30.10.2014)

Všem zúčastněným hokejistům až do odvolání stopka v reprezentaci, byť by to nároďák oslabilo, po ministru Stropnickym žádám okamžitou demisi a odchod z politiky (kua tohle snad ani politik nesmí ne?) a prosím církev o uvalení klatby na Trošku za bolševickou agitku a zároveň bych tomuhle králi všech honimírů zakázal doživotně vstup do všech buzerantskejch barů. Nad jedničkou jsem přivřel oči, ale tohle fakt nejde. Jo a Edinburgh je ve Skotsku. Když už točíte hovadiny, vemte si k nim aspoň atlas. (01.07.2014)

Druhý díl vynikající české lidové komedie Zdeňka Trošky je natolik kvalitní, že se mi jen těžko hledají nějaká negativa. Ale přece jen nějaká ta smítka by se našla. Například humor, který komedii obvykle dělá komedií, je tu místy přece jen trošku prvoplánový či dá se říct i trapný, ve zbytku pak chybí úplně. To ale vůbec nevadí, protože divák si užívá tu lehkost s jakou pan Troška toto letní hřejivé, hřejivější až nejhřejivější dobrodružství divákovi předkládá a nechá se unášet sic na jednu stranu bezobsažným dějem, ale na stranu druhou z něj přímo sálá to lidské srdce , srdíčko do něj panem režisérem vložené a vnímavý divák pak vůbec nevnímá asi tu největší, ale zcela pomíjivou ve své důležitosti, chybku v podobě antiherců, v některých případech ( Pavel Kikinčuk) až antiochotníků. Bohužel však, nevím jak je to možné, ale zřejmě patřím k méně vnímavým divákům, považuji tuto jinak skvělou záležitost za pičovinu roku, pan Kikinčuk by asi dodal ještě do prdele. (15.09.2014)