Americký ostreľovač

Film o člověku, který se stal válečným hrdinou během čtyř turnusů v Iráku a který cítil, že nejdůležitější věcí v životě je být patriotem. Když si připočtu ještě Clinta Eastwooda na režijní sesli, míra očekávání v kvality snímku se v tu chvíli vyrovnávala s mírou očekávání patosu číhajícího na každém rohu. Díky bohu tomu tak není a Americký sniper se kvalitou v klidu může zařadit někde mezi poslední filmy z historie amerických Navy SEALs (Kapitán Phillips, Na život a na smrt). Bohužel není výsledek záživný jako knižní předloha, ale z té si scénárista velký příklad nebral a servíruje tak stejný příběh z trošku jiného pohledu. Musím mu i Clintovi navíc poděkovat, že se nesnaží Chrise Kylea propagovat jako nadčlověka, který si ve všem ví rady a nikdy nechybuje, ale ukazuje ho jako normálního člověka, který náhodou umí výborně střílet a umí si ve válečně vřavě poradit jako málokdo. Sice moc nechápu Bradleyho nominaci na cenu Akademie, ale budiž. Dostal se k silné postavě, vcelku věrohodně přivedl "Legendu" na filmové plátno a dokázal, že umí i něco jiného než blbnout na place a balit roštěnky. (21.01.2015)

O tomhle filmu jsem mnohokrát četl jako o u ukázce přehnaného vlastenectví a patriotismu, ale já ho tam neviděl. Za to vidím často to české vlastenectví, ožrat si hubu při uspěchu našich sportovců, vzít do ruku vlajku a ožralej jak prase řvát, že jsem hrdej čech, případně jít a nadávat cikánům do sviní nebo zvolit za prezidenta člověka, který lže, rozeštvává národ, uráží lidi a svou mstivou a zákeřenou povahou si kompenzuje každou svou prohru. Nic dalšího u velké části tohoto národa nevidím. Američani jsou už z hlediska historie jiný než my, ano nemusíme to vždy chápat a nemusí se nám to líbit, ale bylo by fajn kdyby jsme se naučili respektovat ty druhý a jejich hodnoty, které jsou postaveny na rodině, ale i na vztahu ke svý zemi a hodnotám který jejich země vyznává, jakoli jsou i američany znásilňovány. To přesně jsem v tom filmu viděl. Viděl jsem v něm člověka, kterýho začaly požírat vlastní ideály, viděl jsem taky lidi z masa a kostí, který největší boj nesvádí někde v Iráku, ale sami v sobě, ale taky jsem viděl hodně lásky, Tayu jako svou ženu by si asi přálo hodně chlapů a teď rozhodně nemyslím na ten záběr, kde je v černým krajkovým prádle, a ještě jsem ve filmu viděl, že slovo jeden za druhýho není jen slogan. Silný, emotivní a skvěle zahraný film ve kterým mě dostala nejedna scéna a nejeden dialog. (14.03.2015)

Filmy o Američanoch v moderných konfliktoch moc nevyhľadávam, s ich typom zahraničnej politiky sa nestotožňujem, preto aj to delenie na tú relatívne kladnú a zápornú stranu, čo je pre mňa v tomto žánri dôležité nie je také, ako by som potreboval, ale na tento film som bol predsa len dosť zvedavý, keďže mám rád sniperskú tématiku a aj Clint Eastwood má u mňa dostatočný rešpekt a nielen, že nesklamal, ale dokonca som s výsledkom až prekvapivo spokojný. Hlavný hrdina síce nie je práve niekto, komu by som dokázal výraznejšie fandiť a obávať sa o neho, ale aspoň mi to jeho správanie počas rozmanitých situácií, či už bojových alebo civilných prišlo vzhľadom na pomery okolo neho pochopiteľné, rovnako aj ten tunajší americký patriotizmus mi prišiel podaný znesiteľne a tak som si k nemu aspoň nevytvoril odpor, čo bol pre mňa v tomto prípade asi základ a mohol som sa naplno venovať všetkému ostatnému. Veľkým plusom je, že dej sa až prekvapivo veľa času odohráva na bojisku, kde sa je stále na čo pozerať a nájde sa tu mnoho akčných sekvencií, z ktorých síce žiadna neberie dych, aby nútila pustiť si ju znovu, ale sú rozmanité, kvalitne natočené a jednoducho dostatočne zaujímavé, aby sa na ne pozeralo dobre. A najviac ma bavil hlavne ten dlhodobý súboj s nepriateľským sniperom, ktorý to nadmieru osviežuje. Ale rozhodne nesklamú ani sekvencie z civilu, ktoré sú síce presne také, ako sa aj dajú čakať, ale bavilo ma to a vôbec by mi nevadilo, keby sa civilnej časti venovali aj viac. Takže dejovo ma tu bavilo prakticky všetko, čo som teda pôvodne určite nečakal. S hereckým obsadením nie som úplne spokojný, tu som mal prakticky pri každej postave pocit, že by sa dala nahradiť niekým ideálnejším, čo platí aj o hlavnom hrdinovi, keďže Bradley Cooper mi až tak kvalitný herec nepríde, čo mi vlastne dokázal aj tu, ale zase nie je to nič, čo by mohlo výrazneišie vadiť. Takže od Amerického snipera som mal síce rozporuplné očakávania, ale Clint Eastwood to zvládol veľmi kvalitne, bavil som sa od začiatku až do konca a po Čiernom jastrabovi zostrelenom sa jedná asi o najlepší americký film z ich moderných konfliktov, aký som videl. 77% (21.06.2015)

„Force moved that battle. We killed the bad guys and brought the leaders to the peace table. That is how the world works.” Opravdu tak funguje? Na rozdíl od Kyleova otce si myslím, že na světě jsou jen vlci, ovce a ovce, co si bláhově myslí, že jsou ovčáčtí psi... V rovině válečné pornografie nepřišel Clint s ničím novým (souboj s olympionikem Mustafou byl docela zbytečná dějotvorná berlička), v úsecích návratů domů, kdy je snad každému jasné, že práce ve válce neznamená ve dvě si narazit na píchačkách a mít čistou hlavu, se zase zbytečně držel při zdi a když už se o nějaké emoce pokusil, působily jako ten kojenec, co koupili v hračkářství odnaproti. A Morriconeho Funeral? Ten když přišel, bylo už na všechno pozdě... Mimochodem, jsem si jist, že tady existuje minimálně jeden uživatel, který by si přál, aby byl Chris Kyle mezi živými, zalehl se svou McMillan Tac-50 naproti budovy broadwayského St.James Theatre a až by uviděl prolétávat Michaela Keatona, nemilosrdně ho sundal z oblohy.. (05.02.2015)

Americký sniper nepojednává o fyzickém utrpení uprostřed bitevní zóny, nýbrž spíše o diametrálně odlišných pohledech, kterým je válka v Iráku vystavována jednak ze strany nic netušících amerických občanů v zámoří, jednak z pozice přímých aktérů krvavých bojů, a také o pochybných motivacích, které vedou řadu mladých Američanů vstříc vysněné "službě vlasti". Eastwood sice pracuje s velmi obecnou filmovou rovnicí, když jeho hlavní hrdina přichází do války pln nadšení a vlasteneckých přísah a nakonec odchází coby zlomený muž, který ztratil iluze o cti i existenci dobra, avšak film vyzdvihuje nad průměr neskrývaná nechuť k vlastenectví, které je chabou náplastí na konání či snad oplácení zla, přirozená civilnost emocí, díky níž válečná i psychologická rovina filmu krásně splývá, a samozřejmě Clintův formální génius, který ho ani po osmdesátce neopouští. Vzhledem k tolika oscarovým nominacím se možná vnucuje myšlenka, že Američané mají pro Eastwooda zkrátka slabost, ale já si při sledování Snipera, stejně jako u Gran Torina nebo Million Dollar Baby, uvědomoval, že on si tu oblibu prostě zaslouží... 80% (14.02.2015)