Ja som zákon

Velice jednoduchý akčňák s laciným příběhem přirozeným pro Seagalovi a Van Dammovi novinky. O to zde ani moc nejde. Jde především o to, obdivovat Treja a jeho neúnavné životní tempo, kterým se snaží snad vyrovnat Slyovi či Neesonovi a celkem mu to i jde. Je tam spousty akce bez nápadu a řekl bych i dost směšných dialogů, jenže já do akčního filmu moc myšlenku nevyžaduju, ovšem když je, tak je to báječné. Trejo je Mačeta, jako Střelu si ho určitě nikdy nevybavím. 50% (05.07.2015)

Je to strašná ptákovina plná dřevěného herectví, ale na Trejovy porcelánové zubní fazety se mi pořád dobře dívá, navíc je mi sympatické, že jeho šarpejí obličejové záhyby stále odolávají vábení botoxové víly. Příběh a herci jsou tak za čtyři mínus, snad kromě hlavního záporáka, který mi stál za výdrž, jakou by si jinak tahle slátanina vůbec nezasloužila. (19.04.2014)

Danny Trejo mě prostě baví, a i když v tomhle případě místy hraje opravdu hrozně, jako polda, který udělá všechno, aby zachránil svého vnuka, mi prostě sednul. Je to ten typ herce, u kterého je mi jedno co hraje, hlavně že hraje. Stačí mi to k tomu, abych se snímkem bavil. Navíc cesta dobrého proti hajzlům je tradiční. (25.06.2015)

"Nebudem dělat nic. A co udělám já, nechtějte vědět." Když je prokurátorka v koncích, guvernér si strachy kouše nehty a policii došly komanda, tak nastává chvíle pro prťavého naštvaného Mexikána. Naštěstí žijeme v době, kdy nikdo nikoho nedokáže vypátrat podle signálu mobilu a tak má Děda Střela dost prostoru pro své střelecké a bojové umění. Obojí je sice spíše k smíchu, ale ten jeho zlý kukuč, a taky jeho parádní "mexickej výslech" na kanystru benzínu, mi strachy nedovolí jít pod dvě hvězdy. (24.11.2015)

Danny Trejo je zvláštním typem akčního hrdiny, který se za to obrovské panděro vůbec nestydí, naopak, hrdě ho staví na obdiv. Díky tomu ale musejí být akční scény ne zrychlené, jako v jiných filmech, ale zpomalené, protože by to Trejo při své nemotornosti jinak prostě fyzicky nezvládnul. Tak si vychutnáme i pár pomalu letících kulek a jejich plesknutí o protivníkovu hruď. Tam, kde je postava zlouna v hierarchii trochu výše, může dojít i ke schování vyčuhujícího ksichtu dotyčného záporňáka před kulkou na rohem. Je vidět, že s tím, jak se mexická menšina pomalu stává ve státech většinou, už bílé potřebujeme maximálně na role podřadných dealerů a zbabělých guvernérů. Za pár let už ani to. (18.04.2014)