Bohovia sa museli zblázniť

Jde o primitivní komedii? Ano, ale jen v tom dobrém slova smyslu. Primitivní a pohodový svět Křováků je mi velmi sympatický. Kontrast mezi nimi a naší civilizací je zobrazen výborně a dokáže vždy spolehlivě rozesmát. Mám raději druhý díl, ale rovněž jednička je skvělá. Ústřední dvojice (bílých) hrdinů je také parádní a společně s českým dabingem a známým Ajajajajajaj! přidává čtvrtou hvězdu. (07.10.2016)

Rozhodně není na škodu podívat se na výdobytky naší civilizace kritickým okem zvenčí ... prakticky mohou být k smíchu i k pláči - podle toho, jaký úhel pohledu zvolíte. Ale nejspíš bychom je (a tím pádem ani sebe) neměli brát přespříliš vážně - nakonec ... právě to je cesta, po níž se vydali ti z Bohů, kteří se rozhodli pobavit filmový svět svým i naším šílenstvím. Neboť prezentovaný psychický stav je předobrazem jakési globální duševní kondice všech, kdož uvízli v pavoučí síti vlastních "civilizovaných" životů. (17.08.2015)

Ajajajajáj! Je pravda, že humor této komedie je místy trošku až primitivní, ale zároveň (snad i díky tomu, že film pochází z čistě africké produkce) měl díky spojení stylu klasické grotesky a autentických exotických reálií Afriky velmi osobité kouzlo... ať už během trampot s auťákem bez brzd nebo ve scéně nepovedené návštěvy školní třídy jsem se smál i nahlas a byl mile překvapen, jaká komedie se v koprodukci Botswany a Jihoafrické republiky, schopná konkurovat i soudobé evropské a americké tvorbě v rámci žánru, povedla. Když pominu nějaký slabší moment z poslední třetiny, kdy už Uysovi občas docházely nápady a více se zaměřoval na souvislé dokončování jednotlivých zápletek, mohu být v rámci žánru velice spokojen a označit Šílené bohy za snad nejatraktivnější zážitek z africké kinematografie mimo Egypt. Hodně se mi líbila i úvodní část s dokumentárním představením obyvatelů a života na poušti Kalahari a alegorickým příběhem o zlé věci – na celý film by sice čistě tento nápad nevystačil, ale hned v úvodu tak vypravěč přišel i se zajímavou myšlenkou ohledně obrácené strany majetku. Jakkoliv se mi spočátku vidělo, že vypravěč dostává příliš prostoru, brzy jsem musel uznat, že také přináší skvělé hlody. Tempo filmu, během něhož alespoň krátce nahlédneme do africké školní třídy, soudní síně, politické kanceláře či vězení, vnímám i z dnešního pohledu jako příjemně svižné, klidně bych se časem podíval znovu a možná zkusím ještě také nějaký starší kousek pana režiséra. 4 hvězdičky a VÍC O TOM NECHCI MLUVIT. [75%] (18.09.2022)

Ztráta iluzí. Tenhle film jsem naposledy viděl v dětství někdy v první půlce devadesátých let, od té doby ne. Pamatoval jsem si ho jako super zábavnou komedii. No... a dnes večer běžel v televizi. A já udělal tu chybu, že si ho pustil. Viděl jsem ho po víc než dvaceti letech - a musím velmi výrazně snížit hodnocení. Až teď sleduju, jak je to o ničem a dost pitomý. Otakar Brousek tam provází komentářem i to, co je jasně k vidění, a aby se udržel lehký tón, i když teroristi vraždí odpůrce, je to zrychlený jako v grotesce. K tomu protivná učitelka s dobráckým hlasem Nadi Konvalinkové (fakt nemám rád českej dabing) - a nejlepší herec je křovácký domorodec s úžasným jménem, kde mě ten vykřičník uprostřed fascinoval od dětství. Takže... jako vzpomínka na dětství fajn, ale jako film to fakt nestojí za nic. (17.03.2018)

Zábava pro rodinu jako stvořená, i dnes se na to dá v nedělní či sobotní večer dívat. Hudba: John Boshoff PS: viděno zase téměř po 20ti letech, no už mi to přijde trochu horší, když se na to dívám s vlastníma dětma a sem tam je tam docela sprosté slovo, sem tam mrtvola, hodně střílení. No moc výchovné to není, zábava to docela ale ještě je. A hláška "A ja ja ja ja jaj" je nesmrtelná. (09.03.2004)