Mimoni

Plastovému pouzdru na hračku z Kinder vajíčka se přidělá oko nebo dvě, rozmluví se jazykem připomínajícím turistovu španělštinu po šesti cervézách, párkrát se s ním švihne o zem a je tu postavička populární u dětí a nepopulární v prkenicích jejich rodičů („Prosím dvakrát velký popcorn v kyblíku Mimoni a dvakrát sprite v kelímku Mimoni s malou figurkou neandrtálce nahoře.“ - „Budete to 275.“ - „Que? Mama minio, roberio..“). Universal zkrátka zavětřil potenciál a žlutí podržtaškové z Despicable Me mají svůj spin-off. Něco si v něm najdou i dospělí (soundtrack, Londýn, přechod na Abbey Road, studiový Měsíc), ale suma sumárum no mucho grande funo.. (29.06.2015)

Animáky v poslední době vnímám de facto dětskýma očima a vzhledem k tomu, že moje vlastní mateřská školka v kině vydržela sedět bez potřeby prozkoumat vybavení sociálního zařízení, předpokládám, že Mimoni u nich měli úspěch. Pravda, nepropadali se ani do záchvatů bujarého veselí, které by v případě naší smečky dokázalo rušit i rozesmáté kino, ovšem i ono udržení pozornosti se počítá. Z jejich pohledu by tedy byla jistá minimálně silná čtyřka. A protože mnou ti žluťásci jen tak prošuměli a nezanechali zapamatovatelný dojem, jednu uberu a máme tu pohodovej průměr. (18.09.2015)

Nejsem proti nim nijak zaujatý, mám je naopak moc rád, ale takhle tragický příběh si Mimoni pro svou sólovku zkrátka nezasloužili. Úvod, kdy hyperaktivní žluťásci cestují napříč historií, funguje znamenitě a přináší přesně to, na co jsme se těšili, zbytek je vinou onoho extrémně nesympatického děje a absence jakýchkoli alespoň částečně dospěláckých fórů jen uměle nastavovaná kaše, kde se postupem času stále bolestněji projevuje, že "mimoňský" humor je stavěn pouze na úderné kraťasy, nikoli na ambiciózní celovečeráky. Opravdu lituji všech rodičů, kteří to museli se svými ratolestmi přetrpět v kině - i když vidět to dětské nadšení je jistě dostatečnou záplatou, alespoň z tohoto pohledu má tenhle film můj částečný obdiv... (26.11.2015)

No, asi tak. Z Já padouch mě bavili právě hlavně Mimoni. Tohle je určitě zábavnější než Já padouch, ale zase na druhou stranu, ti malí roztomilí šmejdi nedokážou táhnout celý film. Trochu mám z toho podobný pocit jako ze druhého filmového Spongeboba, i když tohle bylo mnohem zábavnější a humornější. Jak už je u komedií (i těch rodinných) zvykem, nejkulervoucnější vtípky jsou v začátku (rozjížděcí retrospektiva historií je fakt k popukání), pak to zklidňuje. Mimoni naštěstí ke konci chytají trochu druhý dech (mega ukulele je super). Je to sranda? Je. Je to hlasitá sranda? Tu a tam jo. Budu to chtít vidět znovu? To nevím, protože se obávám, že tohle je přesně případ, který vás baví poprvé, ale napodruhé už to ztrácí význam a zábavnost. Prostě kouzlo neznámého. Jakmile to znáte, už to nebude ono. Vadilo mi na tom něco? Jo. To, že mimoni mluví jakousi španělskou hatmatilkou. To mi přišlo dost podivné a málo zábavné. 3,5* (21.06.2015)

Revoluce se nekoná, nejlepší animák všech dob z Mimoňů taky nebude, ale pobavili (u sněžgule a super mega ukulele jsem brečel smíchy). Haló kolem toho filmu je nechutné (nechápu dospělé lidi, co běhají po ulicích v tričku s Mimoněm), ale s tím se nic nenadělá. Kasovní trhák to bude dozajista a cokoli s vyobrazeným Mimoněm půjde na dračku. Jupííí... 80% (26.06.2015)