Ďalšie dobrodružstvá Medvedíka Pú

Kúzelná disneovská animácia a príbeh, ktorý musí očariť menšie deti aj po rokoch. Jedná sa síce iba o mix menších dobrodružstiev, ale páčilo sa mi to preskovanie v knihe medzi stránkami, ktoré nabádalo deti pričuchnúť ku knižkám. Mlsný a hlúpučký medvedík Pú síce nepatril nikdy medzi moje obľúbené postavičky, vynahrádzali to však iné postavičky v Stoakrovom lese - melancholický somár Iáčik, bázlivé prasiatko, svedomitý zajačik či vždy vysmiaty tyger. Práve preto zvyšujem hodnotenie o 1 medovú hviezdu. (14.02.2019)

Je v tom opět otisk mého dětství. Nicméně ne tak velký, aby ve mě asi zanechal dostatečnou nostalgii a pochopení. Mnohem větší vztah jsem asi měl k seriálu o Medvídkovi Pú, který jak tak pozoruju asi ani neexistuje, takže nevím co jsem celé své dětství dělal. Příběhy pro děti, ale na rozdíl od jiných Disney filmů s vámi asi nepůjdou do dospělosti. Bohužel. (10.08.2017)

Nejlepší dobrodružství medvídka Pú mají jednu velkou a jednu malou chybu. Tou velkou je Pú, nesnáším toho nenažraného vlezlého medvěda s "malým rozoumkem". Malou chybou je přehnané zpívaní a oslavování (obvykle nezaslouženě Půa). No ale Iáček a Králík jsou moc fajn, takže moje hodnocení vytáhli na tři hvězdičky. (20.09.2011)

Nejstarší a nejznámější příběh medvídka o tom jak uvíznul v noře. Jako malej jsem ho četl a doteď si ho dobře pamatuju. Jen mě trošku rozhazovali drobné niance v dabingu, oproti jiným dílům. Tady byl Sova ženskeho rodu, prasatko zase mužského (přestože ten střední je vynikající) a les byl najednou stoakrový a né stokorcový. Jinak jako vždy dobře pobavil. (26.10.2011)

Uplynulo již asi přibližně 7 let od doby, kdy jsem tuto starší disneyovku viděl naposledy, a tak jsem se rozhodl tuto skutečnost vyvrátit a podívat se na celý tenhle tradiční filmeček znovu a mohu pronést, že jsem toho tedy opravdu nelitoval. Dnes se již už ani malilinko nedivím, že tato disneyovka byla, stále je a nadále bude mou druhou nejoblíbenější ze všech ipřesto, že jsem disneyho filmy ani seriály nikdy moc nemusel a pořád nemusím. Příběh hodného malého chlapce Kryštůfka Robina a jeho plyšových přátel se také hodně odrazil i v mém dětství. Pamatuji, že jsem si vždy jako malý také hrál s plyšáky a jinými hračkami a prožíval s nimi podobné zážitky jako náš Kryštůfek Robin. Všechny postavičky mě pěkně a vřele pobavily a neustále baví dál, především Tygr, to byl pro mě vždy největší sympat'ák, jenž viděl většinu příhod vždy zvesela a s úsměvem podobně jako Buck z Doby ledové 3. On ten Tygr si podle mého skromného názoru k sobě umí přitáhnout nejen většinu dětských (a nejen těch) diváků, ale také je skvěle pobavit. Např. jeho výborný zpěv, jímž vždy představoval sám sebe nebo jeho ,,slosi a lahvice'' (mimochodem tu písničku o slosech a lahvicích naprosto miluji) či jeho zimní hrátky s klokánkem Rú (mně stejně Tygr připadá jako by byl Rúův otec a Rú jeho syn). Musím nutně podotknout, že je ohromná škoda, že tento krásný a milý film už moc v dnešní době nedávají v televizi, a tudíž není již moc k vidění. Stejně ho budu vždy milovat, případně ho budu velice rád pouštět svým dětem, jestli nějaké budu mít. 100 % (31.01.2020)