Réžia:
Miroslav KrobotKamera:
Jan Baset StřítežskýHrajú:
Tatiana Dyková, Lenka Krobotová, Johanna Tesařová, Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, Simona Babčáková, David Novotný, Hynek Čermák, Lukáš Latinák, Ján Kožuch (viac)Obsahy(1)
Učitelka němčiny Maruna (Tatiana Vilhelmová), toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o vhodné muže nouze: nerozhodný starosta (Ivan Trojan) tráví hodně času na posedu a čeká na svého jelena, dětsky naivní Olin (Jaroslav Plesl) je okolím považován za neškodného vesnického blázna a klempíř Kódl (Lukáš Latiňák) se s chutí otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka (Johanna Tesařová), o kterou spolu se sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitosti a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v „Díře" s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události... (A-Company CZ)
(viac)Videá (4)
Recenzie (777)
49% beru jako důkaz toho že lidé se stále ještě nenaučili akceptovat současnou tvorbu, která k mému úžasu, často není vůbec špatná. Krobot sehnal hooodně kvalitní tým herců a k jeho cti slouží například fakt, že moje otázka těsně před koncem zněla "Není tohle Vilhelmová?". Herci předvádějí milimetrově přesné výkony a hrají postavy tak jak jsou na papíře napsané. 70% ()
Čeští intelektuálové, kteří se koncentrují ve městech, procházejí ve vztahu k venkovu obvykle dvěma fázemi. První představuje idealizaci. Důvěrně známé městské prostředí si spojují se všemi myslitelnými neduhy moderní civilizace - konzumismem, egoismem, sebestředností, promiskuitou a celkovou morální degradací. Venkov má být místem, kde dosud funguje komunitní způsob existence, lidé žijí skromně a v harmonickém vztahu s přírodou, oddávají se veřejně prospěšným pracem a uchovávají cenné kulturní tradice minulých pokolení. Tato idealizace bývá ještě silnější, pokud se může opřít o filtrované vzpomínky z dětství, kdy zažívali báječná dobrodružství u příbuzných. Vyjasněme si ještě, co venkov není: satelitní obce v pásmu kolem velkých měst s dobrou dopravní obslužností, kam se stahují ti, kteří si nemohou dovolit drahé městské bydlení. Pokud se intelektuál s realitou venkova seznámí, dostaví se druhá fáze: hluboké rozčarování. Intelektuál je zaskočený chudobou ducha (ti, co od života něco chtějí, míří za vzdělaností jinam), absencí mladé generace, tvrdě pragmatickým až cynickým vztahem k přírodě, setkává se se závistí a touhou po nedostupném konzumu, která mívá smutně groteskní podobu. Chybí tam kulturní stimuly a místo vřelé družnosti převládá uzavřenost a nedůvěra. Miroslav Krobot procházel v době natáčení evidentně druhou fází a výsledek tomu odpovídá. Jako komedie snímek funguje, pokud jste ochotni komediální stránku zredukovat na karikatury venkovských buranů. Nefunguje ale po dramaturgické stránce a navíc se Krobot nepředvedl jako režisér. Jedinou silnou stránkou je herecké obsazení, kdy využívá silné sestavy Dejvického divadla. Dost dobře nechápu ocenění Českých lvů, tohle je snímek, který by se v nominaci vůbec neměl objevit, natožpak sklízet žně. Jako ukázka života na vesnici je to křečovité a přepísklé a člověk se spíš zamýšlí nad tím, jak funguje tamní ekonomika a společnost. V osadě s několika desítkami obyvatel přežívá hospoda? Celkový dojem: 40 %. ()
Přestože má film v sobě z člověka a vesnice víc, než všichni ti lidoví režiséři dohromady, i když Krobot ví, co a jak točit a i pokud přežijete tu bezdějovost, schází snímku nějaké to pozitivno, nebo aspoň neutrálno. Tohle ho nejvíc odkloňuje od skutečného života. Tyhle dvě věci nejsou nutné, ale hodně často je sakra potřebujeme. 50%. ()
Někdy je lepší být méně originální. Sonda do díry plné těch největších retardů a podlidí, kteří se omezují na naplnění svých základních lidských potřeb. Počínaje jídlem a pitím a končíce rozmnožováním se s kýmkoli a čímkoli, co vlastní použitelný otvor. Vzduchem lítá samá kunda a čurák. Atmosféru vesnice si autor vycucal z prstu. Něco takového mohl vymyslet pouze člověk, který vesnicí tak nanejvýš projížděl. Hodně zkreslená představa. V úvodních minutách se divák rozhodně nenudí. Nevěřícně koukáte na to, co se vám to vlastně dostalo před oči. Chvíli čekáte, že se bude dít cosi epického. Postupně ovšem zjistíte, že se nic dramatického nechystá a film bude pozvolným tempem plout až do konce. Pár fajn prvků se našlo. Forma není k zahození. Jen ji bylo třeba nasadit na podstatně atraktivnější děj. Všechny dějové linie jsou hrozně nudné. Jediné, na co jsem celou stopáž čekal bylo to, zda Tatiana nechá retarda prozkoumat její tělesné útroby, nebo jemu jedinému to na vesnici nedopřeje. ()
Nic. Svou bezvýznamností vlastně Díra u Hanušovic dokonale reflektuje současný stav české kinematografie, která je doslova 'Nowhere in Moravia'. Krobot tímhle vyprazdněným trapnohumorným filmem ukázal, že invence vlastně není nutná, stačí jen sbírka typických stereotypních charakterů, scének a nadávek, které na domácí publikum působí osvědčeným způsobem. Z hlediska evropského (nebo světového) kontextu nehodnotitelný snímek. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (18)
- Jura (Ivan Trojan) pije ve filmu pivo Holba, které se vyrábí přímo v Hanušovicích. (GASTON73)
- Film byl poprvé uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 2014. (M.B)
- Postava faráře i řidiče autobusu byla ztvárněna skutečným farářem a řidičem autobusu. (ewi)
Reklama