Země

Na Julia musí mít divák náladu a chuť, protože patří mezi ty režiséry, kteří vám svůj pohled na nějaký příběh předloží snad pokaždé jinak a velmi originálním způsobem i když u Julia připouštím nějaké výjimky. A já měla tenhle film chuť zhlédnout už hodně dlouho a včera byla asi ta pravá chvíle a moc dobře jsem udělala, vysloveně padnul do mé nálady. Jediné, co trochu rušilo můj zážitek byly scénky se zvířaty (kdo viděl, tak ví).Já jsem se však soustředila hlavně na Ángela, na jeho způsob života, jeho způsob myšlení a vyjadřování, na jeho rozdvojenou duši, krásnou tvář a v neposlední řadě na ty dokonalé erotické scény, kde jsem pomalu ani nedýchala, opravdu úžasně nasnímané a zahrané. Je to pocitová záležitost a já se snažila vnímat každý detail, který kameraman po celou dobu velmi rafinovaně předkládal divákovi na plátno, včetně stop po pneumatikách traktoru. Ángel, či Anděl? Ángela či Mary, jak to dopadne........podívejte se sami? Po herecké stránce nemám jedinou výtku, všichni hráli naprosto skvěle. Emotivně mě Tierra včera dostala plně do svých tenat a podle toho hodnotím. (12.07.2016)

Baskický kouzelník a velký interptetátor snů, sice v případě Tierra, natočil film, který je o krapet horší než La Ardilla roja, ale onen krapet je tak nepatrný...Výklad jeho snímků nechám na Sigmundu Freudovi, vlastně nenechám, protože se mezi námi vezdejšími už nenachází, tak tedy někomu jinému a snad povolanému. Osobně se raději nechám unášet dvěmi hodinami atmosféry, pro kterou se hodí snad jen přirovnání k větě z Twin Peaks-Fire Walk With Me: "Žijeme ve snu." (06.08.2007)

Paradoxne Tierra vo mne zanecháva silnejší dojem po dopozeraní, asi ako dobré víno. Stručne a jasne povedané- počas projekcie som sa prvú hodinu nudil a až tú druhú sa postupne dostával do Medemovej rozohratej hry. Ešte, že španielove filmy nie sú tak jednoduché a povrchné, lebo niektoré vrstvy sa mi odkryli postupne a ja som bol v podstate spokojný. Dostal som vizuálne premakané a vypiplané zábery, vzťahové symboly, vášeň a fatalitu - napriek tomu, že tu v podstate nič nechýba je Tierra ako celok v porovnaní s ostatnými autorovými (veľ)dielami akoby nedotiahnutá, trochu rozpačitá a nie tak silne magnetizujúca a elektrizujúca. Pri Medomových filmoch veci zvyknem "prežívať", teraz som sa "len" pozeral... Určite nie slabé, ale laťka je vysoko... (12.04.2011)

Hezky nafouknutá bublinka, které ale někde v půlce začne unikat vzduch a očekávání díla věnujícího se zásadním existencionálním otázkám se vypaří jako po zásahu bleskem. Mám rád pocitové filmy, mám rád Medemovy originální nápady a jeho jedinečnou práci s kamerou (nemluvě o svůdných ženách, jež do svých filmů obsazuje :-)), jenže ve většině jeho filmů postrádám dotažení počáteční čtrty do konce a to, co by se dalo vnímat jako prostor pro fantazii a myšlení diváka, beru jako rušivé díry v neuváženě sestavené skládačce. Když to však vezmu kolem a kolem, je Země jen o něco málo slabší jako o tři roky starší Zrzavá veverka - a to není zas tak špatný výsledek. 70% (06.02.2009)

Tak už mám skoro hotovo. Teď mám na mysli všechny Medemovy filmy. Chybí už jen jeho poslední a ten nevím, jestli vůbec dám. Už i Pokoj v Římě jako by trošku pokulhával, tak nevím, uvidím. Jeho první filmy, ty jsou ale úplně jiné. Čiší z nich uvolněnost, originálnost, což je přesně případ Země. Už jsem tenhle film asi kdysi viděl a tak jsem si ho jen vychutnal znovu až do konce. Příběh, servírovaný způsobem, jakým to snad umí jen Julio a nikdo jiný. (22.01.2015)