No se Aceptan Devoluciones
Instructions Not Included
Réžia:
Eugenio DerbezHudba:
Carlo SiliottoHrajú:
Eugenio Derbez, Loreto Peralta, Daniel Raymont, Karla Souza, Alessandra Rosaldo, Ari Brickman, Arcelia Ramírez, Hugo Stiglitz, Jeannine Derbez, Arap Bethke (viac)Obsahy(2)
Valentin je playboy z Acapulca, který se ochotně a rád se vyspí s každou turistkou, která mu zkříží cestu. Jednoho dne se ale takový bývalý flirt jménem Julie objeví na jeho prahu i s holčičkou jménem Maggie, prohlásí o ní, že je to jeho dcera a pak je oba opustí. Překvapený Valentin se i s Maggie vydává do Los Angeles, kde se snaží Julii nalézt. Jejich cesta se ale nakonec protáhne na šest let, během nichž se z ustrašeného playboye stane vyhledávaný filmový kaskadér a z malé holčičky jeho hodně netradiční osobní trenérka a manažerka. Maggie se totiž neustále stará o to, aby Valentin musel zvládat různé úkoly a stal se tak z něj pořádný chlap. Problémy nastanou, když se na scéně opět nečekaně objeví Julie a Valentin si uvědomí, že by o Maggie mohl přijít a ztratit tak najednou milovanou dceru i nejlepší kamarádku. (Cinemart)
(viac)Videá (8)
Recenzie (111)
K filmu jsem se dostal náhodou - pracovně. Mexické a podobné filmy nevyhledávám, telenovely už vůbec ne. Tady jsem byl nad očekávání překvapen. Celý film jsem se mírně pousmíval a užíval si pohodu. Což v záplavě současných pitchovin je co říct. Příběh dal několik nečekaných překvapení, největší si tvůrce ponechal do poslední minuty. Spadla brada, vytryskla slza, dojel jsem závěrečné titulky, protože to slušný divák dělá a šel si nalít panáka. Mexiko překvapilo a potěšilo. Nestydím se za své hodnocení. ()
Tento film na mě hluboce zapůsobil. Je v něm všeho tak akorát. Zpočátku jsem myslela, že to bude tuctová "bláznivá" komedie, jenže jak šel děj, bylo to jedno překvapení za druhým. Humor osobitý, nevtíravý, jakoby "běžící pod čarou", ale vždy přítomný, občas jsem se až zasmála nahlas, přitom to zdaleka není jen veselé. Silný a na city útočící příběh, aniž by zabředával do nevkusu. Moudrost, ponaučení, zábava, dojetí. ()
Můj první mexický film, pokud si pamatuji. Jsem moc rád, že jsem mu dal šanci. Pustil jsem si ho s přítelkyní jako ten film, kterej prostě přežiju a on se z něj vyklubal moc zajímavej zážitek. Ty malý vtípky, kterých si třeba každej nevšimne, mě přiváděly k výbuchům smíchu. Na konci zajímavý zvrat. To mě popravdě ani nenapadlo. A přitom zpětně si člověk uvědomí, že naznačováno to bylo. No nic, nedejte na hnidopichy a pusťte si to. ()
Přešaltování z bláznivé komedie do dramatu v polovině filmu, byl zvláštní a nečekaný tah. Je fakt, že první půlka byla docela dost prdlá a až na pár vtípků jsem se nudila. Dokonce jsem přemítala o tom, zda vůbec film dokoukám. Po nekonečně nudných scénách přišel obrat, k vážnějšímu a lepšímu, udržel mě u obrazovky. Bohužel, srdcervoucí konec vše odpískal a vrátil do slabého průměru. ()
Wow, konečně dobrej film bez typického amerického kliše typu máma se vrátila, zamilovala se do táty a žili šťastně až do smrti bla bla bla. Tohle mělo spád. Chvílema si myslíte že víte co vás čeká a najednou je to zase jinak. No super. I když zrovna nemusím tyhle rodinné filmy, ale poplakala jsem si. ()
Reklama