Dottie dostává na zadek

S tímhle filmem jsem měl problém jako s mnoha filmy před nim - nechápal jsem, proč je nám určitá věc říkána zrovna takovým způsobem. Zde si navíc pod pojmem "určitá věc" nedokážu představit nic konkrétního a pouze se domnívám - možná mylně -, že jde o něco normálního. Ale možná je to věc úchylná stejně jako celý film a Todd Haynes prostě jenom rád bije malé holčičky přes zadek. Už od dětství. 35% (17.07.2007)

Jenom taková malá (psycho)analytická filmová laskominka (pro dospělé!)... Inu, není nad šťastné dětství, že... Cože vše že nás to (de)formuje? . . . Všechno je to (nakonec jen další) cihla do zdi! (P.F., The Wall) . . . Takže jak jen tohle dílko (o)hodnotit... (?) . . . Nakonec, taky jsem měl přeci jen (pře)šťastné dětství! :o))) . . . Takže... "Na sto procent vinen", pět krát pět na zadek... A potom >pochovat< , protože všechno je to nakonec jen hra... ;-) - - - P.S. Prosím - a děti nejsou blbí dospělí!... :-/ - - - P.P.S. ...A fakt (zase) nechápu ta >některá< mizerná hodnocení některých dospělých >cinefilů< zde etablovaných... :-o - - - - - (Poprvé viděno 30.12.2008 na ČT2, komentář zde jako šťastně 13ý - 30.12.2008) (30.12.2008)

Jéj, dětský film, který není určen dětem, ale dospělým. Kombinace ČB a barevného filmu u mne zabodovala. Pan režisér bral inspiraci ze svého dětství. Uzavřený 6 a 3/4 roku starý chlapec, který nikdy moc dobře nevycházel se spolužáky. Má totiž zajímavou zálibu. Kreslit svou oblíbenou fimovou hvězdu Dottie Frankovou. Štěstím je vylosován, aby se zúčastnil natáčení jednoho seriálu s již zmíněnou hvězdou. Své zálibě dává, ale více času než by bylo zdrávo. Žije ve svém imaginárním svétě. Každé dětství, ale jednou končí. (17.07.2007)

Myšlenkově vcelku zajímavé, ale provedení mě naprosto neoslovilo. Počin, v kterém lze najít tématiku dětského dospívání včetně všech jeho negativ a dopadů televize/rodičů apod (viz Eodeonův komentář), ale také se zde objevuje nudná spletitost obrazů. Při rychlém pochopení myšlenky a tématu nedává Dottie prakticky nic navíc. O to je ztíženo hodnocení, protože Haynes natočil přesně, co chtěl a jak chtěl a tak pouze na mě subjektivně jeho "chytrost a promyšlenost" nedopadá v plné síle. Na jiné určitě ano (což dokazuje rozporuplnost hodnocení). Přesto Haynes mě moc nepotěšil ani nezaujal. (24.07.2009)

Zajímavá sonda do let blbosti a nevinnosti. Svět očima šestiletého dítěte je zobrazen tak věrně, že jsem si sám připadal jako šestileté dítě. Během snímku se mi vracely vzpomínky na zážitky a představy v dětství. Snímek stál rozhodně za víc, než režisérův pozdější počin "Daleko do nebe". Dottie dávám na zadek 70% (16.07.2007)