Réžia:
Michael HanekeScenár:
Michael HanekeKamera:
Christian BergerHrajú:
Isabelle Huppert, Annie Girardot, Benoît Magimel, Susanne Lothar, Udo Samel, Anna Sigalevitch, Georg Friedrich, Gerti Drassl, Viviane Bartsch (viac)Obsahy(1)
Adaptácia kontroverzného románu rakúskej spisovateľky Elfriede Jelinek, nositeľky Nobelovej ceny za literatúru. Rešpektovaná klavírna interpretka Erika vyučuje na viedenskom konzervatóriu hru na klavír. Hoci má už dávno cez tridsať, ešte stále žije s matkou. Tá Eriku neustále kontroluje a šikanuje. Pre Eriku je jediným únikom zo spárov despotickej matky únik k sexuálnym deviáciám, voyerizmu a masochistickému sebazmrzačovaniu. Žije svoj dvojitý život izolovane a v ústraní, jej styky s vonkajším svetom sú iba formálne. Za chladnou a odmeranou maskou skrýva všetky potláčané city a nenaplnené vášne. Až do chvíle, keď spoznáva mladého atraktívneho a navyše hudobne nadaného inžiniera techniky Waltera, ktorý sa chce stoj čo stoj venovať hre na klavír profesionálne. Walter javí o Eriku neskrývaný záujem a ona po počiatočnom odmietaní prichádza na to, že jej tento mladík vlastne imponuje. Keď ho však konfrontuje so svojou predstavou sexuality, Walter sa s tým nedokáže vyrovnať. Pianistka je hrozivo realisticky vyrozprávaný príbeh o vzájomnom míňaní sa túžob, o neschopnosti opätovania citu, o zvrátenosti, ktorá je odsúdená na večnú samotu a o bolesti, ktorú si dokážu muž a žena navzájom spôsobovať. Film získal na MFF Cannes Veľkú cenu poroty a cenu pre najlepšieho herca i herečku. Hlavná predstaviteľka Isabelle Huppert tiež za svoj výkon získala Európsku cenu. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (344)
Když si pročítám komentáře na Pianistku musím smutně poznamenat, že z obsahu filmu se uchytil především "hnus ze sexuality perverzní ženštiny". Takže hnus necháme stranou, vyvážíme to docela jinou interpretací: Haneke měl s Jelinekové knihou vyšší ambice než pouhou adaptaci, a k tomu potřeboval dostat na plátno mentální a osobnostní rozsah. Zamysleme se nejdříve nad tím, jakými prostředky lze dnes na plátně zdůraznit temnou stránku osobnosti. Brutralita, sadismus vás neponižuje ba naopak, a co kdyby to byl třeba perverzní muž: neštěkne po tom ani pes, platí totiž, že genderově k mužům "perverzivo" jaksi neodmyslitelně patří a bylo by to tudíž k smíchu - takový ubožák! Jaksi jediná varianta spojení nízkého s vysokým je žena a perverze a takováto žena, která prožívá celé své složité a mnohorozměrné já, se nikdy neodvážila někoho či něco chtít, protože tušila, že takový život je jí odepřen. Na druhé straně muž (taková partie!), který je duševně i fyzicky krásný a vyrovnaný, který nicméně postrádá jakýkoli rozměr, jakoukoli bolest a zkušenost. Ti dva se setkají - oběma to otřese. A ta žena se pak vrací do své každodenní tragedie, kterou bude palčivě prociťovat do konce života, ale bude cítit, že žije a bude cítit, že ví. Muž se tragicky navrátí do své blažené nevědomosti a odžije průměrný a spokojený život. Otázkou je: Na čím místě byste raději byli a na čím místě jste. ()
V době vzniku filmu, před 19 lety, musel v divákovi vyvolat buď velké znechucení nebo nadšení. Určitě ho ale nenechal v klidu. Dnes, kdy se na nás sexuální úchylky ve smyslu LGBT valí horem dolem, není film nic mimořádného. Zkrátka jen další sexuální úchylka, popsaná a "zlidštěná". Isabelle Huppert ovšem hrála skvěle, stejně tak její matka v podání Annie Girardot. A taktéž mladý milovník v podání Benoita Magimela hrál bezvadně. ()
Průměrný snímek, který kromě kvalitního herectví hlavní představitelky nepřináší nic přelomového ani moc zajímavého. Michael Haneke považoval pravděpodobně látku o pianistce s SM sklony, která se je rozhodne sdílet s jedním svým studentem, za velmi zajímavou, bohužel výsledek je obyčejný. Film ničím extra nepřekvapí včetně "chutí" hlavní postavy, které vzhledem k dnes poměrně otevřenému tématu "sexu a vše okolo něj" nešokuje a ani nepřekvapuje. Docela překvapující je pro mě délka filmu, která neodpovídá obsahu a je škoda, že film nebyl zkrácen na takových 100minut, v kterých by děj byl více zhuštěný a plynul by rychleji. ()
Šokuje mě, že někdo ještě pořád považuje za šokující, že různí lidé mají různé choutky. Filmy se točí o všem možném, tak proč ne o tomhle? Isabelle Huppert je senzační, Annie Girardot jakbysmet. S takovou matkou se ovšem nedivím, že má hlavní hrdinka občas sto chutí vrazit jí drát do zadku...jenže nemůže, tak mučeníčko realizuje sama na sobě. Holt de gustibus non disputandum est... ()
[9,5/10] (CNC, Eurimages, Canal+, Alain Sarde, MK2, WFF, Wega Film, arte, ORF) (Barevný /// Produkce: Yvon Crenn, Christine Gozlan, Veit Heiduschka /// Scénář: Michael Haneke podle románu Elfriede Jelinekové /// Kamera: Christian Berger /// MFF v Cannes: Michael Haneke (Velká cena poroty), Benoît Magimel (herec), Isabelle Huppert (herečka)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (24)
- V roku 2002 bol film oficiálnym rakúskym kandidátom na Oscara za najlepší cudzojazyčný film. (Arsenal83)
- Málokto vie, že toto je prvé filmové vystúpenie Evy Green. V záverečnej scéne ju vidíme sprevádzať Benoîta Magimela na schodoch konzervatória. (Arsenal83)
- Film sa natáčal vo Viedni (Rakúsko). Obdobie natáčania trvalo od 21. augusta do 28. októbra 2000. (Arsenal83)
Reklama