Charakter

Skvelý film s dobrým dejom a hlavne pointou. Na konci filmu Jacob číta list ktorý mu zanechal jeho otec. Po celý čas filmu sršala z Drevenhavena nenávisť voči svojmu synovi a vlastne nikdy pre neho žiadne dobré slovo nemal a počas celého deja mu hádzal polená pod nohy aj keď mu nepriamo možno aj chcel pomôcť ale v úplnom závere filmu ak dočítal list, starý sa v ňom podpísal ako OTEC. To bol pre mňa najsilnejší moment z celého filmu.Ešte spomeniem skvelú hudbu.Dávam 4. (17.09.2009)

Vynikající dusné psychologické drama otce (exekutora) a syna (nemanželského), kteří si k sobě nedokážou najít cestu. Ten podpis na závěr mě sejmul... Atmosféra snímku bezchybně tíživá (včetně počasí), hudební podmaz v kvalitě A+, výborně napsané (sociální kontext chudoby a nezaměstnanosti 20. let patrný), bravurně zahrané a o tom, jak je to natočené, je celkem zbytečné psát, neb se jedná o skvost (hra stínů, tmy a světla mě dostala). (13.02.2020)

Tento film mě, pár let zpátky, zavalil pozitivní emotivní vlnou....jednu dobu můj nejoblíbenější film vůbec.....nic jsem o něm nevěděl a byl jsem převálcovanej a jsem trochu i doteď , přestože je to minimálně deset let, co jsem viděl tento už kultovní film.....dávám si ho do dvacítky nejoblíbenějších filmů!!!!!!!!! (22.07.2009)

Na spočítání nizozemských filmů, které jsem viděl by mi stačila jedna ruka, jež zakusila praktiky Yakuzy. A ačkoliv jsem dobře obeznámen s pořekadlem „jedna vlaštovka jaro nedělá“, již nyní bych se nebál označit tamější kinematografii za pozoruhodnou. Charakter má ojedinělou atmosféru a i když se může zdát, že vypráví příliš jednoduchý příběh, není tomu tak. Více než o „životě jednoho chlapce“ je o nevypočitatelnosti lidského osudu, o nočních můrách jež nás sužují o údělu a možnostech uplatnění obyčejného člověka. Dreverhaven se zprvu urputně snaží o začlenění do společnosti, když uspěje zjistí, že má sice všechno, co chtěl, ale přitom nemá nic, představuje prototyp zbytečného člověka, dobře známého z děl romantických autorů. Dobovým zasazením i hlavním hrdinou však připomíná knihy mladšího spisovatele, což si alespoň myslím. Ačkoliv jsem od Kafky nic nečetl, přesně takto si představuji typ „kafkovského úředníka“. Režie se zdržuje nadbytečných vizuálních excesů, je úsporná a tím působivější i srozumitelnější. Jestli mi na filmu něco vadilo, byl to samotný začátek, od kterého se vše odvíjí. Proč by hlavní hrdina před soudem rekapituloval svůj dosavadní život? Vždyť by úplně stačilo říct, co bezprostředně předcházelo zatčení (ač by na tom nebylo možné vystavět celý film), ale budiž. 80% (10.05.2007)

Ona atmosfera je jedine, co jsem si z filmu odnesl a na kterou si mozna za tyden jeste vzpomenu. Jinak se film utapi v prumernosti, u ktere jsem trikrat usnul. Nudna rezie, nevyrazne herecke vykony... Napadaji me minimalne ctyri cizojazycne filmy z roku 1997, ktere bych ocenil Oscarem. No, ale dle zdejsiho hodnoceni mozna bude chyba ve mne... (13.08.2012)