Topenie po číslach

Už mi to nepřišla jako taková pecka, jako když jsem před lety objevil The Cook, the Thief, His Wife & Her Lover. Trochu jsem se u toho nudil, strašně mě tam iritoval ten kluk Smut (zjevný autista), a celé to ústí v rozuzlení, u něhož jsem se doslova zhrozil a dost mě rozladilo (btw. přijde mi strašné, že je to zde v anotaci bezostyšně vyzrazeno). Bez debat tomu nejde upřít ohromující filmařské kvality a některé záběry jsou naprosto neuvěřitelné, ale prostě nevkročíš dvakrát do stejné řeky, a já si svůj díl úžasu z Greenawaye zřejmě vybral už před lety. (15.04.2023)

Hra s čísly se může jevit jako zbytečná hříčka, u režiséra s Greenawayovou pověstí poměrně nezajímavá a odporující jeho běžnému uvíznutí v okamžiku, na druhou stranu dokazuje jeho naprostou kontrolu nad filmem. Z rozhodnutí skrýt do záběrů a dialogů čísla 1 až 100 plyne okatá, ale taky trochu tísnivá matematická bezchybnost a preciznost Greenawaye. Celý film musel být předem promyšlen do posledního záběru, z výsledné verze nemohla být vystřižena žádná scéna obsahující "skryté" číslo (tedy skoro žádná scéna). Obvykle vzniká film až v postprodukci, kdy se seskupí natočený materiál do výsledné, předem naznačené podoby. Topení v číslech naopak muselo být na začátku postprodukce už hotové, možná bylo v Greenawayově mysli hotové dávno před tím, než se vůbec začalo natáčet. Potvrzuje tak, že režisér je skutečně autorem filmu a že film skutečně může být naplněním jedné konkrétní vize jednoho člověka. Navíc tahle podtržená preciznost krásně kontrastuje s surreálně lhostejném a přitom nádherným světem. Ona hra s čísly pak vybízí k důkladnému zkoumání obrazu a hledání čísel, což podtrhuje práci s mizanscénou, kterou automaticky vnímáme mnohem víc než jindy. 4 a 1/2 (02.09.2013)

Jedna z mnoha podivností od slavného obrazového architekta a intelektuálního gymnasty Petera Greenawaye (nedivím se, že se to všichni bojí komentovat). V pitoreskním příběhu o ženách topících své neschopné manžely najdeme všechny tradiční greenawayovské motivy jako hezké výtvarné řešení dekorací, úmyslně nepřirozeně pronášené repliky, nahá mužská i ženská těla, bizarní cynický humor a krásnou Nymanovu hudbu. Navíc se při sledování filmu naučíte hrát mnoho zábavných společenských her, které si pak můžete zahrát se svými přáteli (namátkou: "Hra na ovce a příliv", "Velká smrtící hra", "Katův kriket" nebo "Hra na oběšení", jejíž vítěz je zároveň poražený a výrok rozhodčího je vždy konečný.......). A milovníci hry "Kde je Waldo?" mohou při sledování filmu hrát hru "Hledej čísla od 1 do 100!" (17.02.2005)

Topení po číslech se mi rozhodně líbilo víc než Prosperovy knihy, už jenom ten nápad s umisťováním čísel od 1 do 100 po celý film se mi celkem líbí a fakt mě to delší dobu bavilo. Nemohl jsem si nevzpomenout na Zorn´s Lemma od Framptona - tam je to samé, akorát s abecedou. A nemá to vůbec žádný děj, tady nějaký je. Je tu i dost pěkných záběrů, ten bizarní černý humor mě docela i bavil, ale čím blíže konci, tím více utahaný to bylo, takže logicky jsem se pak začal nudit. I tak to ale špatné nebylo (i když, já bych si to přál víc dějovitý, ale to by pak asi nebyl Greenaway), dokonce tu Greenaway držel to zobrazování perverzity na přijatelné hranici, takže dobrý. 3* (26.01.2019)

Peter Greenaway nebude úplně režisér pro mě. Má ve svém filmu děj, má v něm i myšlenky a celou dobu zde o něco jde, ale to pojetí mi prostě nesedlo. Uznávám ale skutečnost, že se nesnaží záběry zbytečně přikrášlovat a ukazuje to, co se ukázat nesmí, ale mělo by, má to v tom filmu svůj význam tím, že je to přirozené. (06.02.2016)