Hany

Ta všednost a fádnost příběhu (nepříběhu) a dialogů, vypovídá o naprosté absenci fantazie. Točit totiž sám život, není tak těžké. Vezměte kameru a obejděte s ní ulici párkrát dokola, vlezte do každe druhé hospody a máte Hany. Chápu o co se tvůrci snažili, ale na tohle ja film nepotřebuji, na to mi stačí vystrčit paty z baráku a jen pozorně naslouchat a pozorovat. Co ovšem mohu ocenit, je novátorská forma natáčení (tedy ve skutečnosti snad pouze na 3 střihy, které ale ani nepostřehnete), se kterou máte pocit, že kamera jenom tak plyne a vše se odehrává přesně tak, jak má. Každopádně je to pokus posunout český film zase trochu dopředu a to já vždycky vítám. (19.11.2014)

Passivity in a character is a real danger to dramatic values. But a figure who does not (or cannot) actually do things or who hasn´t got the gumption to struggle in a way that produces new situations and developments is to be a dead weight on the narrative. In effect, a bore. - Alexander Mackendrick. ____ Kluci by se mohli někdy podívat třeba na O slavnosti a hostech a ne tolik hltat videoklipy Kaneyho Westa. Nebo v lepším případě si přečíst nějakou knížku o stavbě dramatického díla, potřebujou to jako sůl. (11.05.2014)

Velmi zajímavý experiment, který má smysl. Samir ví, co chce říct a dělá to podle mého srozumitelně a zcela jasně. Jeho metoda zdánlivého točení na jeden záběr je nesmírně invenční a zejména v úvodu nabízí několik vtipných a originálních variant, jak se vrátit k místu dění - do baru. Dialogy působí dost autenticky a mám dojem, že většina sledované generace se přesně takhle "o ničem" baví a mluví tak, jak je zde zobrazeno. Zcela záměrně nemá Hany něco jako hlavní hrdiny, protože chce být jakousi generační výpovědí. Proto je těžké mluvit o něčem jako herecké výkony, protože každý je tu chvíli a nemá moc šancí se předvést. V hlavě nicméně dost utkví Jiří Kocman, který je dost výrazný a viditelně si to všechno užívá, na druhou stranu jde o postavu, s kterou bych se v normálním životě potkat asi nechtěl. Výborná je též Hana Vagnerová, která je mu přesnou a dokonalou opozicí. Celková práce s postavami je moc fajn a třeba zdánlivě nedůležitý Egon, který čte svou divadelní hru, je podle mého naprosto klíčový, protože má zřejmě být ostrým kontrastem všech přítomných a typem člověka, který v dnešní společnosti moc nezapadá. Druhá polovina už na mě působila moc "rozbředle" a neukotveně a tak nějak utahaně. Neseděl mi ani hudební doprovod, který byl ovšem vzhledem ke sledované generaci nutný. Hany ale za zhlédnutí a následnou diskuzi stojí a oceňuji ho mimo jiné i pro odvahu a nápaditost. 60% (27.04.2014)

V souvislosti s Hany se mi nabízí srovnání s jiným českým filmem a tím je Proč. I tady si budete klást onu otázku. Odpověď si nicméně každý musí najít sám (nebo se naopak rozhodnout ji nehledat). Z technického hlediska jde o výjimečný počin, který v české kinematografii zajímavě rozvíří vody. A vířit vody bude doufejme i námět filmu postaveném na otázkách, na které pro většinu není snadné hledat odpovědi. A film o kterém musíte přemýšlet je pořád tím nejlepším typem filmu. (30.04.2014)

Velmi se mi protiví dávat filmům odpad, ale když budu používat slovník daného filmu, tak se jedná o nehoráznou pičovinu, která vyvrhla na svět největšího debila a pičuse posledních let v podání Jiřího Kocmana. Prvních patnáct minut jsem v duchu nadával, jakou hovadinu zase sleduji, pak jsem přece jen trochu v úsudku polevil a byl zaujat, kam děj povede, ale v půlce mě Hany začal tak neskutečně srát, že jsem už i nahlas nadával. Takového debila jako byl Jiří bych ve své společnosti nevystál ani pět minut. Bylo to mnohem horší než Bony a klid 2 a to je co říct. Jednoznačně nejhorší film roku 2014. (04.12.2014)