Geu gyeowool, barami boonda

Krásně natočené ty barvy se mě líbily. Nádherná herečka a pronikavé oči hlavního herce se mně taky líbily. Ale to ostatní, nechápu to přílišnou natahování. Přece jen je to mnohem hezčí než film, ale dalo se to jako film natočit. Za hudbu dávám 5* ale za zbytek jen tři, tak že nakonec 3.5* . Ještě promyslím... (25.07.2014)

Do poslední scény jsem čekala, jak to dopadne. Ani jeden díl nebyl nudný, nebo že by děj byl zbytečně natáhlý, jak bývá u dorama zvykem. Všechno bylo tak akorát. Na hlavního hrdinu se skvěle dívalo, psychologii hlavní hrdinky bych ještě trošku víc propracovala. SPOILER: a to bodnutí v posledním díle mohli osvětlit, protože já pak nevěděla, jestli těch závěrečných 5 minut je skutečnost, nebo fikce, když si hlavní hrdinka občas v pokoji představovala osoby, které tam ve skutečnosti nebyly.. (12.07.2020)

Eh, ač tenhle kousek má zajímavou zápletku, scénář nedokázal tématu využít a pro pár dalších nedostatků to balím uprostřed 9. dílu. Hlavní problém budou asi herecké výkony jež obecně spadají do nevýrazného průměru, rovněž většina postav se chová tak podivně a nelogicky až absurdně, že jim to všechno zkrátka nedokáži uvěřit a ani po emoční stránce to se mnou vůbec nic nedělá. Tedy přestože se na velmi půvabnou Song hye-kyo dívá zatraceně dobře, stejně jako u předchozích seriálů jsem již nadále nedokázal najít vůli to dokoukat, ač zvědavost jak to celé dopadne by tu byla. Holt opět promarněná šance a nedotažené dílo. (28.12.2020)

Drama (korejský seriál), za které se zasloužila stejná skupina, která vytvořila úspěšný skvost v korejské seriálové tvorbě - It's Okay, That's Love. Že se nejedná o originální tvorbu scénáristky Hee-kyung No, ale o remake japonského originálu jde v příběhu poznat. Přesto rozeznáme její zásahy - hravé a nepředvídatelné dialogy, které spolu s kvalitní prací kamery a nechutně charismatickým In-seong Jo, táhnou poměrně nudný uplakaný, no prostě typicky korejský příběh alá (Čechům známější) "Moment to Remember". Naštěstí má drama charakteristiky typického korejského melodramatického a posmutnělého filmu, ne typicky kýčovitého korejského dramatu (seriálu). Tyto dvě oblasti nutno rozlišovat. Korea je odjakživa smutný národ, viz lidové písně, kdy ženy v hanboku zpívají slavnou plačtivou Arirang, nebo korejské nostalgické malby. Tento nádech smutku, deprese a melancholie se nese celým seriálem od první scény. Vlastně už od toho, kdy si přečtete název. Korejská filmová tvorba tento styl zvládá opravdu bravurně, ale v seriálu jsem se s takto kvalitním provedením ještě nesetkala. Tvůrci navíc přidali špetku thriller atmosféry. Je to vlastně taková korejská filmová klasika provedená v seriálové podobě s koncem typickým pro korejský seriál, ne pro korejský film. Rozbor jednotlivých charakterů a jejich pocitů jde opravdu velmi hluboko. Některé scény byly ale zbytečné. Korejské publikum muselo být nadšené. Přesně jejich styl. Člověk neznalý korejské tvorby seriál docení po řemeslné stránce. Pro typického Čecha to bude pravděpodobně moc velká ždímačka pocitů. (18.09.2014)

Seriál je nejen remakem japonského seriálu, o kterém se zmiňuje Vavča, ale také výborného korejského filmu, který vznikl podle japonského seriálu v roce 2006 - "Sarangddawin pilyoeobseo" (http://www.csfd.cz/film/225047-sarangddawin-pilyoeobseo/). Všem vřele doporučuji. (31.12.2013)