Réžia:
Threes AnnaScenár:
Threes AnnaKamera:
David WilliamsonHudba:
Jerome ReuterObsahy(1)
Rosa přijíždí do Tokya, aby se naučila umění porcování ryb od slavného Mistra Kona, nejlepšího japonského rybího šéfkuchaře. Jenže komunikace není úplně snadná, a tak se Rosa za hromadou lesknoucích se ryb cítí stále víc osamělá. Bez peněz a zoufalá Rosa začne pracovat v nočním klubu jako společnice japonských byznysmanů. Jedné noci ji jeden z klientů napadne a Rosa skončí v rybníčku s rybami před restaurací, porozumí jim a Mistr Kon ji konečně přijme pod svá křídla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (9)
Človek môže mať veľký sen, jeho naplnenie však býva problematické. Premyslí si plán a vyrazí ho plniť, ako často sa ale ukazuje, že plán má viacero nedostatkov a veru, tak ako o tom snívame, tak to nie je. Pekne psychologicky spracované, Rosa je človek v cudzom meste a s netradičným snom. Skvelé obrazové metafory premietajúce jej pocity, najmä jej nevedomie v snoch. Múdrosť nadobúdame všelijako, preto nepodceňovať sny, ale risknúť to s odvahou. Veľká spokojnosť. ()
Oficiální text distributora poví celý děj filmu. Ovšem, film je zajímaví. Jednoduchý děj, který se točí kolem Rosy, která má co dělat aby to v Tokiu zvládla, má svou hloubku. Film se vlastně točí kolem Rosy a její neplacené práce s rybami a její noční brigády coby usměvavé společnice, která si musí dávat pozor na dno sklenice. Ve filmu se moc nemluví, a když už se tam mluví je to japonsky. Celý film stojí na herečce - co jiného by táhlo film ve scénách, které zachycují Rositu jezdit nočním metrem tam a zpět? Zajímaví snímek. ()
O Japoncích je známo, že nejsou zrovna družní a Rosa to v Tokiu zažívá v plné síle. Do toho celý den porcuje ryby bez nároku na mzdu a musí si vydělávat v nočním klubu jako společnice. Japonsky neumí a tak jí k povídání zbývá jen polouschlá kytka a mrtvé ryby, než je naporcuje. Ve filmu se sice mluví chvílemi anglicky, ale větší část je v japonštině bez titulků, takže zažíváme skoro to samé co Rosa na plátně. Takže jsme odkázáni na dlouhé záběry z přípravny ryb, cesty metrem nočním Tokiem, uspěchanou atmosféru všedních dnů v obrovském městě a na Rosu, která za doprovodu podmanivé hudby zkouší pochopit, co od ní japonský mistr asi chce. Celé to kupodivu funguje velmi dobře a jsem rád, že jsem si našel hodinku a půl na to tenhle komorní příběh shlédnout. ()
Okej, už jsem si to rozmyslela, nechtěla bych pracovat v Japonsku. Tenhle film je nejzajímavější dokonale zpracovanou atmosférou, izolaci hlavní hrdinky jsem skoro pociťovala jako svou vlastní. To město skutečně bylo tiché a to i přesto, že v něm pobíhají po ulicích miliony lidí - když vás dělí jazyková a kulturní bariéra, umocněná ještě odlišnosti vzhledu, přijdete si úplně sami. Nepříjemný pocit... Ale dokonalá atmosféra v tomto ohledu nestačila, čekala jsem od toho mnohem víc. Trochu jsem oekávala, že Rosa nakonec zapadne do kolektivu, najde si přátele, naučí se jazyk a nebude tak osamělá. K tomu celou dobu tak nějak film směřuje, ale velmi nepříjemně to celé utne. Film mi přišel jak kdyby z něj amputovali nějakou velmi podstatnou část, kterou si tak bohužel musíme jenom domýšlet. U některých filmů to funguje, ale tady mě to docela mrzelo. ()
Na film jsem se hodně těšila, ale přišlo trochu zklamání. Naivní Rosa si asi měla o Japonsku něco přečíst , než se tam vydala. Taky tam byla dobrovolně, ale z filmu bylo patrné, jak trpí. Tempo filmu je nudné, nic zvláštního se nepřihodí. Trochu mi to připomínalo Ztraceno v překladu. Japončíci maj holt pevnou kulturu a z cizinců se nepodělaj. Pointa je v tom, že trpělivost růže přináší. Doják s kytkou byl trochu přepálenej. Kdyby jí tak nezalejvala, tak by neuhnila. A to s tim bezďákem v krabici mělo bejt jako co? Souznění ztracených duší ve velkoměstě?!? Jedno voko nezůstane suchý...Hezká hudba. ()
Galéria (7)
Fotka © Home Box Office (HBO)
![Ztichlé město - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/105/796/105796351_830f19.jpg)
Reklama