Réžia:
Andrea SedláčkováScenár:
Andrea SedláčkováKamera:
Jan Baset StřítežskýHrajú:
Judit Pecháček, Aňa Geislerová, Roman Luknár, Eva Podzimková, Ondřej Novák, Roman Zach, Igor Bareš, Jiří Wohanka, Ondřej Malý, Taťjana Medvecká (viac)Obsahy(1)
Život nehrá fair. Príbeh o mladej atlétke, ktorá sa v normalizačnom Československu dostane do štátom riadeného dopingového programu. Mladá talentovaná šprintérka Anna sa pripravuje v stredisku vrcholového športu na olympijské hry a i cez svoj zlý kádrový profil je zaradená do programu špecializovanej lekárskej starostlivosti. Jej matka bývalá tenisová reprezentantka, začne mať podozrenie, že nové podporné prostriedky ktoré jej dcéra dostáva sú v skutočnosti zakázaným dopingom a začne viesť súboj s totalitným režimom v ktorom sa nehrá podľa pravidiel fair play. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (689)
Na rozdíl od hlavní hrdinky, film občas kolena dává hodně vysoko. A nedošlapuje úplně přesně tam, jak by měl. Hlavně svojí občasnou zkratkovitostí ve vývoji vztahu Anny a Tomáše (seznámení v tramvaji?) sráží účinek hned několika navazujících scén, čímž si zbytečně nabourává dobře vystavěnou dramaturgickou linku, ve které jde hlavně o osobní dramata a morální dilemata. Ty naštěstí fungují v ostatních rovinách (trenér, matka). Ano, bude se to mnohokrát zmiňovat, ten mučednický piedestal, který režisérka staví každou chvíli někomu jinému, je chvílemi až moc schematický. Ale naštěstí síla tkví v hereckých výkonech. Barešův estébák, Malého klubový doktor a především samotná Judit Bárdos přináší po dlouhé době ze Slovenska zajímavý herecký půvab. Aňa se snaží, ale je až moc mladou maminkou v roli, kterou si na režisérce vydupali v Negativu, namísto zamýšlené Ivany Chýlkové. Každopádně je to příjemné překvapení, už jenom proto, že se film chce vyrovnat s nedávnou minulostí a nebojí se vlastní cesty. ()
,,PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE SE TI V RÁMCI SPECIALIZOVANÉ PÉČE RAPIDNĚ ZLEPŠÍ VÝKON. JE TO PRO TEBE VELKÁ ŠANCE…" /// Žila byla jedna atletka… tak někdy v roce 1983… Vrcholovej sport za časů reálnýho socialismu - pokrok v medicíně byl vidět na každý olympiádě a střediska vrcholovýho sportu se hemžila pokusnejma králíkama. Film, kterej by mohl (MĚL!?) vyvolat nějaký zamyšlení a tím myslím nejen krásu totalitního režimu. Ovšemže to není jen vo tom, ale právě tyhle věci vylejzaj ze všeho. Takže KONEČNĚ zase českej film, kterej má vypovídající hodnotu. I když třeba takovej Ota Zaremba by jistě přitvrdil… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevěřím na doping. Jakože se Jarmil Kratochvíl jmenuju! 2.) Vím, že nejlepší na světě může bejt každej. Stačí mít správnej tým. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
(3x) Velmi slušný pokus o velký domácí sportovní film, výborné herecké výkony, vhodně zvolené téma. Leč jedna drobnost kazí ryze realistické vyznění celého projektu - hlavní postavy děje se pohybují ve zručně zrekonstruovaném retru začátku 80. let, ale jako by mimo nich nikdo jiný v té době neexistoval. Samozřejmě nejen na sportovní výkony Bárdos a Josefíkové je radost pohledět a o tom to celé je. A Aňa Geislerová se královsky přehrála do rolí matek už před několik lety a stále jí nedochází dech a nachází v sobě stále nové a nové polohy herectví. Za což jí patří opětovný dík. #prazskefilmoveleto #kinobus ()
Socialistické zřízení svlečené do naha, dostává páskem přes prdel. Zarytý komunista bude běsnit. Ukázat to nejhorší a zaobalit do toho celou společnost. Zarytý "demokrat" si bude libovat. Byly to kurvy a neštítili se ničeho. Film odhalující, ukazující, ale také utvrzující. Jsou dnešní sportovci do podobných přečinů nuceni? Ovšem, že ne. Vlastní vůle je v tomto případě důležitější, než jakékoli politické zřízení. Ztráta i znovu nalezení důvěry v sebe sama i v druhé. Snímek se mohl klidně odehrávat v současné době, nicméně režisérka zvolila jinak. Chtěla do toho politiku. Hlavně společenskou morálku vzniknuvší z politického zřízení. Chtěla to tak, a natočila to výborně. Skutečně, celková, skvělá režie, jemná hudba a především skvostné duo Geislerová s Judit Bárdos, drží mé hodnocení velmi pevně. Třetí setkání s Andreou Sedláčkovou opět výborné. [Kino Citadela - Litvínov] ()
Spoilery! Navzdory velice atraktivnímu tématu, jsem se bohužel značnou část stopáže nudil. Judit Bárdos se zřejmě musela do své role prokouřit, jinak si nedovedu vysvětlit, proč byla pro hlavní roli vybrána právě ona. Byla docela zoufalost ji sledovat, kterak se trápí. Také bylo docela divné sledovat matku a dceru, které na oko působily takřka stejně staré. Neubráním se pocitu, že nám toho režisérka nabídla přeci jen trošku málo. Ve filmu o komunismu a "hrozně děsivém" dopingu sledujete prakticky jen to, že hlavní hrdince neteče krev z vagíny tak často, jak by si přála. Jediným pozitivem je snad pouze závěr, kdy na diváky nečeká nějaký pohádkový happyend, ale snímek končí tak, jak by zřejmě končil i mimo kamery. Trošku to s tou touhou o obyčejný film tvůrci přepískli. 2 kousky. ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (23)
- Film se natáčel v Praze, v Bratislavě a ve Vysokých Tatrách. První scéna použitá v úvodních titulkách se natáčela v pražských Vysočanech, konkrétně v parku Podviní. Hlavní hrdinka podbíhá železniční trať, která park na severu lemuje. Německé scény se natáčely v Drážďanech a Chemnitzu, který se v uvedené době jmenoval Karl-Marx-Stadt. (willy1)
- Najznámejším prípadom v histórii užívania Stromby (účinná látka 100 percentný Stanozolol, názov sa mení podľa výrobcu) je kanadský šprintér Ben Johnson, ktorý v olympijskom finále v roku 1988 zabehol svetový rekord v behu na 100 metrov v čase 9,79 sekundy. Už o tri dni na to dopingová komisia oznámila, že Ben dopoval a zlato i rekord mu boli odobraté. Jeho tréner priznal, že mu ho tajne podával už od roku 1981. Ben dodnes tvrdí, že o ničom nevedel. (De Large)
- V roce 1984 se československý tým skutečně neúčastnil Letních olympijských her. Stalo se tak poprvé v naší historii. (vyfuk)
Reklama