Hellboy: Kráľovná krvi

║Rozpočet $50miliónov║Tržby USA $21,903,748║Tržby Celosvetovo $43,300,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Od Neila Marshalla som moc toho nečakal, maximálne servátku, miš-maš bordel. Nakoniec ma prekvapil, aj keď brutálne krvavým scénam sa nevyhol, ponúkol v rámci svojej tvorby nadmieru konzumný R-kový film. Herecky fajn, hlody, frky občas pobavili, prehľadná v celku úderná akcia, triky až tak zbytočne netrčia, ten diviak ako ninja korytnačiek je tam troška fopa ale dobre, udrží sa to v dobrých priemerných vodách. Prvý krát tu máme film od Marshalla bez väčšej citovej újmy. /videl v kine: 60%/ (11.04.2019)

Chaotický střih, neobratný styl vyprávění a drsňácká hudba mě vedly k myšlence, že film natočil mladý začátečník, co chce být cool, ale nemá na to. Ale kdeže. .. Tohle je dítko starého harcovníka Neila Marshala. Hmmm... Budu věřit, že za nevyrovnanost a rozvrkočenost (už úvod je plný klišé a moc hrrr) nového Hellboye může studio. Del Torrovy Hellboyové jsou vizuálně a příběhově jiná liga, ale tady jsme se alespoň dočkali příběhu naznačenému (a nikdy nedokončenému) v Golden Army - Hellboy coby nositel Apokalypsy. A ten Rkový rating je fajn, vytržených a utržených tělesných částí je požehnaně. PS: Super české titulky! (11.04.2019)

Nejhorší Hellboy a bohužel i nejhorší film N. Marshalla. Je to hrozně rychlé, plné akce, drsné brutality (usekávání končetin, trhání lidí vejpůl apod.), hlášek, hudby, hrátek s kamerou... Ale nic z toho nefunguje pořádně a konzistentně. Sám Hellboy je pořád docela sympaťák (ostatní postavy nestojí za řeč, obzvlášť záporáci v čele s Millou a mluvícím prasetem jsou dost tragičtí), ale to je asi tak vše. Celý tenhle reboot působí snad v každém ohledu jako utržený ze řetězu, bohužel tady to není myšleno jako pochvala. Místo nářezové cool zábavy jsme tak dostali spíše rozbředlou a hloupou slátaninu. 40 % (11.04.2019)

Nebudu ani v nejmenším přehánět, když řeknu, že nový Hellboy je nabušenou a kulervoucí onanií komiksových fanoušků. David Harbour jakožto nový herec se své role chopil se skvělou vervou, a jeho Hellboy je správně sarkastický, cynický a věrohodný. Kdybych měl v konečném zúčtování volit mezi ním a Perlmanem, rozhodně vyberu jeho. Celkově je tady oproti standardu obdobných filmů hodně příjemné, že ani jediná postava není člověku protivná a herci sednou jako prdel na hrnec. Ke všemu všechno perfektně šlape, mytologie kolem pekelníkova světa je dokonalá a gore funguje na výbornou. Když je racionální možnost pro to, aby kolem stříkala krev, nechutné stvůry trhaly lidi na cucky, nebo se po parádních lokacích povalovaly kusy kreativními způsoby rozsápaných mrtvol, tvůrci toho využijí. Rozhodně tedy nečekejte nějaký čajíček ve stylu Venomova kousání hlav mimo záběr, který by mohla například vaše méně otrlá přítelkyně snadno rozdýchat. Jde se až na dřeň a pro Hellboye je to jen dobře. Když se podíváme na provedení, tak kromě některých nereálných scén, které by nešly reálně vyprodukovat přímo na place (a jsou tedy nahrazeny CGI) je osvěžujícím prvkem i to, že snímek sází dost často na praktické efekty (třeba masky). Fajnšmekry potěší i zajímavý detail na neustále dorůstající rohy (stádia růstu, či odlomení jsou dovedena do naprosté dokonalosti). Kvituji fakt, že se scénáristé obratně vyhnuli delšímu opakování originu, který by v tomto případě asi zdržoval (jako třeba u BvS – Batman, nebo u Homecomingu Spidey). Mila Jovovich navíc k radosti všech po delší době narazila na povedenou „záporáckou“ roli a další vedlejší „obludy“ (Baba Jaga, Gruagach) se taky rozhodně neztratí. I proto prakticky nemám, co bych vytknul. Konec ukazuje, že plány do budoucna určitě jsou, takže sem s nimi! P.S.: Jak čtu ty recenze... V nejhorším půjdu zase jednou s chutí proti proudu, aneb nový přírůstek do zlatého fondu mých guilty pleasure :) (11.04.2019)

Marshalla mám upřímně rád už od brilantního béčka Psí vojáci. Za ty roky si vybudoval značku autora, který dovedně pracuje s libovolně nízkým rozpočtem. Přeci jen upířina Pád do tmy a vlkodlačí Psí vojáci stály pod tři miliony liber, stylové post-apo Soudný den zase pod sedmnáct. Finanční limity využil jako možnost vrátit se k praktickým efektům, hektolitrům falešné krve a poměrně sofistikované práci s očekáváním a kamerou. To samozřejmě vrcholí v seriálech, kam si ho zvou významné značky, aby natočil ne-zas-tak-velkolepé epizody velkolepým způsobem: fenomenální bitva v pilotu Black Sails, tragédie na začátku Lost in Space nebo nejlepší epizoda (jinak nekoukatelné) čtvrté série Hry o trůny, The Watchers on the Wall. V poslední jmenované Marshall například dlouze vystaví scénu směrem k bitvě s obrem a těsně před jejím začátkem ostřihne pryč, aby se vrátil až k drtivým následkům. // Proč ztrácím tolik času s tím, jak pracuje? Protože Hellboy je vlastně esence všeho, co natočil předtím. Neil Marshall vždycky režíroval upřímné "sračky" v tom nejlepším smyslu: zranění se v Psích vojácích léčila vteřinovým lepidlem, zatímco vlkodlaci vydávali zvuky ukradené ze soundbanky Warcraftu III; Pád do tmy je zase krvavá lázeň, kde se upíři zabíjí cepínem; Soudný den uvědomělá hra s pravidly braků a post-apo filmů a Centurion otevřeně parafrázuje Gladiátora i Běžícího muže. Hellboy je potom ničím neředěné béčko, které rekapituluje snad všechny prvky brakové fantasy, folklóru a populární mytologie – artušovské legendy, čarodějky, Ježibabu, prasodlaky i kočkodlaky, draky, mexické wrestlery, víly, obry a spoustu další verbeže. // A do toho se přidává Marshallova snaha zakrýt nízký rozpočet, která je obzvlášť výrazná ve dvou momentech. Zaprvé je to fenomenální souboj se třemi obry, který sestává z několika delších záběrů. Jejich ohyzdná CGI těla vytěsňuje z rámu a zůstává zaměřený pouze na protagonistu, díky tomu vzniká poměrně netradičně snímaná akční scéna plná dravých pohybů kamery a nečekaných přerámování. Zadruhé pak úplný konec natočený v jednom dlouhém záběru, v němž jsou hrdinové poprvé prezentováni jako funkční tým. Vůbec to okázalé vytlačování akce mimo rám je fascinující. // Marshall kondenzuje tři nebo čtyři různé komiksové svazky, aniž by bral ohled na jejich tematické a významové roviny – nejvýraznějším poučením zde je, že není dobré jíst děti. Hellboy je dokonale čistý a upřímný brak, který jakž takž drží pohromadě a vedle současných komiksových filmů působí jako přízrak z doby direct-to-video béček, jemuž někdo dal omylem o několik milionů víc. V ideálním světě by nikdy neměl vzniknout, ale je tady a sledovat jeho estetické kulhání je stejně bizarní jako fascinující. (11.04.2019)