Čierny Korzár

Lusknutím prstů si mě Kabir Bedi nalodil na tu svou pirátskou plachetnici a já se velice ochotně svezla na vlně nostalgie, zas jsem byla ta malá copatá, co k němu obdivně vzhlíží pro jeho smysl pro spravedlnost, čestné chování, odvahu i houževnatost.. Pravdou je, že v té černé barvě je až hříšně sexy a nesmírně mu to sekne... Pochvalu ode mne zaslouží i Mel Ferrer, ten jeho podvraťácký Van Gould mě dokázal i po třiceti letech rozpálit doběla... Užila jsem si to krásné prostředí, úchvatné lodě, nádherné kostýmy, podmanivou hudbu a vytýkat nebudu nic, nechce se mi... (15.08.2023)

Dětství pro mě skončilo třináctým rokem, kdy jsem znásilnil babičku obráceným křížem. Ovšem předtím jsem i já četl Černého Korzára. Možná je vysoké hodnocenní jak u většiny nostalgií, ale spíše to odůvodňuji (také jako značná část přítomných) tím, jak vypadají současné „pirátské“ filmy. Oproti těm prázdným, převážně digitalizovaným sračkám má tohle alespoň myšlenku a na rozdíl od cukřenkového Sandokana ještě stále dost silných scén a hlášek. „Miluješ smrt? Tady ji máš!“ (30.01.2015)

Přiznávám, že zde se jedná do jisté míry o subjektivní hodnocení, velkou roli hraje sentiment, skutečnost, že jako malý capart jsem tenhle film zbožňoval. Nedávno jsem ho opětovně shlédnul a kupodivu se mi líbil znovu. Jedná se sice o poměrně naivní snímek, ale když vám tohle moc nevadí a akceptujete i nepřemožitelného hlavního hrdinu, budete se bavit od začátku do konce. Velkým kladem je bezpochyby i hudba, které bych snad vytknul jen to, že by mohla zaznít více. Klasický film plný dobrodružství, boje, lásky, nenávisti, života a smrti. Vše co si můžete jenom přát od pohodového snímku. (21.08.2008)

Když slyším hudbu z Černého korzára, mám slzu v oku a cítím euforii zároveň. Je nadpozemská. Celý film je dobrodružný a správně trendy 70. léta. Žádný trapný a vyumělkovaný Hollywood, nýbrž nadčasová poetika, kterou přináší úchvatný Kabir Bedi. Někdo nad tímto hercem a jeho filmy ohrnuje nos, ale on své životní poslání ve filmu odvedl do puntíku a s noblesou pravého šlechtice. Renesance a la Viva sedmdesátá léta dvacátého století. (15.05.2012)

Film môjho detstva. Zaľúbená do Kabira Bediho. Na tú dobu veľmi dobre natočený. Nerozumiem prečo je na čsfd tak podceňovaný a nemá vyššie hodnotenie. Aj keď s veľkým odstupom času som si ho opätovne pozrela, stále nestráca na čare a na mojom hodnotení a naďalej ho považujem za kvalitný film s najkrajším príbehom lásky aký som videla. (17.04.2011)