Pompeje

Starorímske mesto Pompeje, ktoré sa nachádzalo v oblasti, kde dnes stojí Neapol, bolo dvadsiateho štvrtého augusta roku 79 zničené výbuchom spoky Vezuv. Bola to jedna z najväčších antických prírodných katastrof. Strašnou smrťou tam zomrelo mnoho ľudí. V roku 2014 sa chopil tejto starovekej katastrofickej témy skúsený americký režisér Paul William Scott Anderson. Trocha ma však sklamal, premrhal obrovskú možnosť. Natočil len akýsi mdlý romantický film, ktorý na podklade ľúbostného príbehu gladiátora Mila a mladej Casii, dcéry zámožného mešťana, rozpačito zachytáva udalosti, ktoré viedli ku zničeniu mesta "Pompeje". *** (06.08.2017)

Absolútne nekompaktný snímok, ktorý využíva historickú udalosť ako podklad k neutíchajúcej katastrofickej šialenosti, šmrncnuté je to pokusom o antickú tragédiu v súzvuku romantickej zápletky. To všetko pod taktovkou rutinéra Andersona, ktorý by namiesto apokalyptickej skazy zainteresovaných štúdií mohol ďalej točiť so svojou žienkou dvadsiatu piatu časť zombie jatiek. Zvláštnosťou však je, že napriek hlúpemu scenáru a debilných dialógov som sa počas celého filmu nenudil. Anderson to vedel tak dobre zmenežovať, že stále sa niečo deje, a pokiaľ sa nechytáte za hlavu a nekrútite hlavou nad skomolenými historickými súvislosťami, či živelnými absurdnosťami, tak si aspoň užijete svižnú akciu a priamočiary priebeh filmu. 55%. (09.07.2014)

Jakožto výplachový blockbuster Pompeje obstávají celkem bez problému. Jediné, co filmu výrazně ubližuje je uchcany PG-13 rating, který bolí hlavně proto, že většina děje se odehrává v gladiátorské aréně. Navíc, kdo se trochu vyzná v historii, tak ví, že Pompeje byly něco jako hardcore verze Sodomy a Gomory ... smolík. Ale jak říkám, pořád se tu někdo řeže nebo to tu digitálně vybuchuje, takže ani "minimalistické" herectví Kita Herinka (který je vlastně jen o něco starší verze Taylora Lautnera) moc neruší.... Prostě a jednoduše, blbost tu jede na celé čáře, tečka. (31.07.2014)

Cha, dobrodružné fantasy a filmy odehrávající se v dobách, kdy ještě místo žárovek vládly louče, nevyhledávám, málokdy mě baví. Pompeje jsem stáhla jen kvůli 3D, ikdyž jsem si říkala, že jak se znám, u vytržení z toho nebudu. Obavy se jen zvýšily, když jsem si v úvodních titulcích přečetla jméno režiséra, kór po nedávném zážitku s paskvilovým maratónem, jenž si troufl zcela neoprávněně pojmenovat podle mojí oblíbené herní série. No, Pavlík překvapil, Pompeje na mě dýchly takovou tou pohádkově akční atmosférou, kterou jsem cítila třeba při hraní perské série. Do toho romantika v klasickém hávu chudák, dáma a slizoun, jehož měšec vládne, to holt táhne, ať už v podání Senátor-princeznička-gladiátor, nebo třeba Vévoda-kurtizána-pisálek, těch variací už tu bylo, ale když se to dobře napíše, bývá to i opakovaně zábava. Konec... to je jako Titanic, v němž vodu vystřídal oheň. Pompeje prostě nejsou vůbec originální, jen si berou od všeho osvědčeného trochu, a já protentokrát uznávám, že to je v tomhle případě dobrý tah, protože mě to mimořádně bavilo. A hlavně, co se musí nechat, to byl zase jednou film, ve kterém akci nestříhal epileptik, a byla přehledná. To je dneska u velkofilmu, v němž se to řeže o sto šest, malý zázrak. A to 3D: *** kvůli němuž jsem to stáhla? Nebylo špatné, sice nebylo výrazné nijak extrémně, ale prostorovost byla slušně znát (v tom lepším slova smyslu, než jak to bývá myšleno u trapných 2D konverzí bez efektu). Paule, normálně bych tě v tý aréně nechala nejradši pořádně vymáchat, ale tentokrát ten palec přece jen zvednu. Pompeje jsou hned po Rallye smrti tvůj nejvydařenější film. Sice hloupý, ale i tak zatraceně zábavný. 70% (16.05.2014)

Předskokan Gladiátora. Trapné kulisy, slušné souboje, specielně s přihlédnutím k PG13, ale těch odkazů a podobností je tam příliš mnoho a jsou příliš nešikovně reprodukované na to, aby se dalo souhlasně pokývnout hlavou. Herecky je to v podstatě o ničem a scénář je jeden velký patos a matlanina všeho klišé dohromady. Takže zbyde solidní vizuál a tím to hasne. (07.09.2014)