5 pravidel

Dokument marně hledající svou identitu. Úvod je mile mystifikační pro ty, co netuším, o čem film vlastně je. Tvůrci následně odhalí karty a může začít "pohled za kulisy" jedné hry na totalitu. Jakoby se ale nedokázali filmaři rozhodnout, zda chtějí vyprávět o fenoménu LARP, nebo o jejích hráčích. Díky tomu z obojího máme střípky, celek nám ale uniká. Nevidíme komplexní zákulisí hry, ani nevíme, kolik toho mají hráči předem dané. Buď to chtělo podrobnější pohled na pravidla a tvoření podobné hry, nebo více mást a přiznat pravou povahu dokumentu třeba až v polovině. Rozhodně jsem se ale nenudil, překvapilo mě, kolik obyčejných lidí byli překvapivě dobří herci (a jak špatný byl naopak jeden z pořadatelů, vysvětlující důležitost věrohodného hereckého výkonu). Film mě nalákala na LARP, ale řekl mi toho příliš málo. (01.04.2013)

Film, který mě na festivalu Finále Plzeň 2013 neskonale urazil. Ano, urazil, tvůrci prominou - film přesdtírá, že obsahuje výpověď, přitom je po celou dobu mírně řečeno nepřesvědčivý (v tématu, schématu, "herectví"), amatérský a vzbuzuje spíše rozpačitý úsměv. Ne, neskočila jsem na hru, že pomocí nějakého larpu, v rámci kterého má každý svou roli, ale nikomu vlastně o nic nejde, nic není v sázce. Ani zdraví (a zdravý rozum), ani rodina. A všichni tam pláčou a plácají se v tom a potom jsou všichni hrozně chytří, protože ví, jak to funguje v totalitě. (30.04.2013)

Ve filmu je zachycen určitý styl trávení volného času - takzvaný LARP, tedy příběh, v němž se hráči v reálném prostředí vžívají do předem určených rolí (v podstatě se jedná o systém RPG přenesený z obrazovky do reality). Tento LARP se odehrává v nějakém rekreačním středisku odlehlém od okolí, uprostřed lesa, u rybníka. "Hra" se snaží vyvolat podobu totalitního systému až skoro Orwellovské podoby "Velkého bratra". Ve fiktivní vesnici vedle sebe žijí studenti, běžní občané a pomocní dělníci - přistěhovalci, takzvaní vyvrhelové polečnosti, kteří se snaží zařadit do společnosti. Vše řídí a usměrňují organizátoři celého LARPu, kdyby se hra nesměřovala k záverečnému vyvrcholení dle jejich představ. Hráči nedostávají konkrétní scénář, jen více či méně podrobné informace o svých postavách a herním prostředí, a pak už je jen na nich, jak se zachovají. Na první pohled to vypadá jen jako taková legrace. Jenže stačí pár hodin a chytré vedení ze strany organizátorů a atmosféra hráče natolik vtáhne, že se začínají v určitých situacách chovat ne zrovna dle svých pčedstav, jak by si asi za normálních okolností představovali… Je docela až překvapivé, že za tak krátký čas se dokáže tolik lidí přizbůsobit a nechat se tzv. zlomit, i když jde jen o fikci a ten účastník ví, že je to jen hra. (29.03.2013)

Recenze: http://kultura.idnes.cz/recenze-filmu-5-pravidel-0w0-/filmvideo.aspx?c=A130328_141120_filmvideo_jaz http://www.fffilm.name/2013/03/recenze-5-pravidel-40.html (29.03.2013)

Malý krok pro film, velký skok pro larp. Larp se jako fenomén posledních let stal pro mnohé lidi (hlavně mladší generace) způsobem využití volného času. V tomto případě se dokument zaměřuje na hru odehrávající se ve smyšleném totalitním státě. ... Aby ale byl tento film plnohodnotným dokumentem, něco tomu chybělo. Větší vhled do toho, jak to hráči prožívají. Názor odborníka, Dopad na účastníky po hře. Něco. Po premiéře jsem mluvila s několika lidmi, kteří o larpu slyšeli poprvé právě v kině, přesto si nejsem úplně jistá, jakou zprávu předal tento film někomu "zvenku". ... *P.S.: Jsem jedním z účastníků.* (28.03.2013)