Zahrada slov

Prekrásna atmosferická vnemová kázeň pocitov a rozpusteniu vo víre smutných pocitov, ktoré vedú k hrane konca a nového začiatku. Stredne dlhý príbeh (teda myslené medzi krátkometrážnym a dĺžkovo celovečerným) je uhladený formou stretnutí, ktoré majú vďaka daždivej melancholickej náladovosti výrazne emočný efekt. Animácia je síce rozpoznateľná od zvyšku japonskej produkcie, ale využíva rôzne 2D i 3D techniky a v súbežnosti nečakanej rozdielnosti (či vekovej, možno i profesijnej) hlavných postáv dodáva divákovi nevšedné impulzy na zamyslenie. Veľmi dobré (y). (29.09.2016)

Ach, Makoto, Makoto! Proč jsi, Makoto? Ani jsem ti nechtěla psát, ale... Ach, Makoto, proč jsi vysedával v zahradě prázdných slov a nás, své věrné, odměnil vizuálně vyňuňanou, žel plytkou, hysterickou zbytečností na úrovni anime seriálu? Ty, jemuž stačila minuta a půl, abys přesně zachytil to třepotání v lidském nitru, kterému říkáme láska? Ty, jenž jsi osudově rozdělil blížence pod rozkvetlými sakurami? Ty, jenž jsi přišel s romantikou, která nedává, aniž by od diváka něco vyžadovala? Zpátky k Macu, Makoto, a ještě jednou a s citem! (31.07.2013)

Krátký, ale o to krásnější a propracovanější film plný melancholie a emocí. Přímo omračující vizuální stránka je perfektně doplněna o příjemnou hudbu a zajímavé charaktery, které snad ani nejde nemít rád. Režisér Makoto Shinkai a studio CoMix Wave mě začínají opravdu zajímat, protože tohle je po Kumo no Mukou, Yakusoku no Basho už druhý naprosto perfektní film, který jsem od nich viděl a to mě ještě čeká několik velmi zajímavých kousků... Zahrada slov je rozhodně něco, co byste si neměli nechat ujít. - 100% (28.05.2016)

Zbožňuju déšť... Tady ho Makoto nadělil tolik, jako jinde naděluje vlaků... Krom toho přidává tři čtvrtě hodinovou stopáž, kterou tolik tvůrců (kdo by se jim mohl divit) ignoruje, ale dle mého, je pro příběh jako tenhle, tahle doba stvořená a jak makoto několikrát ukázal, jemu jde k duhu obzvlášť (konec napodobování Ghiburi? Klatě, skvěle!). Celé je to takové usedlejší, poklidnější a méně osudové, než třebas Makotovo 5 centimetrů za sekundu (možná i vizuálně méně nápadité), tohle má v sobě navíc i mnohem větší dávku naděje. Výtvarně je to zas a znovu naprostí audiovizuální orgasmus způsobující jihnutí nejvyššího stupně (zdalipak dělal hudbu opět Tenmon.?) O povaze příběhu psát nehodlám, jednak by to byla nuda, druhak mám pro tuhle melancholii zvláštní pochopení Ale... Kde sou sakra vlaky? Tady na ně byli tak dva záběry (O=´ ps: viděno s anglánskejma titulkama, tudíž mi možná něco uniklo, nebo jsem úplně překopal význam, čert ví (03.06.2013)

Pri scéne kde ten chlapec škriekal po tej ženskej, tak som myslela, že schmatnem notebook a vyhodím ho von oknom aby som to nemusela počúvať. Ale kedže na nový notebúk nemám tak miesto toho som to teda stíšila na minimum. Mňa osobne to nezaujalo, a popis " o niečo staršia" je akoby mal on 15 a ona 19. A nie on 15 a ona 27. Daždivé scény pekné, aj všeobecne pekná animácia ale dej ma moc nenadchol a častokrát som sa nudila. No a dojímavá scéna, ktorá bola skôr odpudzujúca to celé pokazila. Tá tam radšej byť nemusela a zabodovalo by to u mňa určite viac. (30.09.2013)