Zahrada slov

Na rozdíl od Mijazakiho a Takahaty jsem vždy považoval Šinkaie za... no, zkrátka za kýčaře. V tomto případě je jeho postava v sobě utopený filozof, poeta a řemeslník, vše v jednom balení, který rád chodí venku, když leje, a kreslí boty. Jako jo, kluk je sympaťák a femme fatale pohrávající si s lodičkou na špičce bosé nožky zamotá hlavu nejednomu divákovi, ale pořád je to málo uvěřitelné, jednoduché a... kýčovité. (20.04.2021)

Krátký, ale o to krásnější a propracovanější film plný melancholie a emocí. Přímo omračující vizuální stránka je perfektně doplněna o příjemnou hudbu a zajímavé charaktery, které snad ani nejde nemít rád. Režisér Makoto Shinkai a studio CoMix Wave mě začínají opravdu zajímat, protože tohle je po Kumo no Mukou, Yakusoku no Basho už druhý naprosto perfektní film, který jsem od nich viděl a to mě ještě čeká několik velmi zajímavých kousků... Zahrada slov je rozhodně něco, co byste si neměli nechat ujít. - 100% (28.05.2016)

Nejaký čas som uvažoval aké hodnotenie tomuto počinu udeliť a nakoniec som sa rozhodol udeliť plné hodnotenie hlavne za jednu vec a tou bolo, že za krátku dobu Kotonoha no niwa dokázal vybudovať príbeh plný citu a keď to niekto dokáže za len 46 minút postaviť taký dojemný príbeh plný lásky tak je to práve tento príbeh. Iné filmy by potrebovali oveľa viac minút, aby vo mne vyvolali takéto pocity a tu v podstate nič nie je na vyše, alebo je tam toho dokonca niekedy trochu málo, ale to vôbec nevadí nakoniec je to veľmi pekný príbeh o dvoch ľuďoch, kde nikto iný nehrá absolútne žiadnu rolu. Animácie ja úplne úžasná a to nie len postáv, ale hlavne okolitej prírody a sveta. Dážď hrá v Kotonoha no niwa naozaj zaujímavú úlohu a postavy napriek tomu, že nie je žiadny čas na to aby sa vyprofilovali, tak sa divák dokáže do nich vžiť a nechať sa viesť príbehom. Animácia nie je tým jediným čo je tu naozaj krásne, rovnako kvalitná je aj hudba (klavír či piano) a tá nie len pasovala perfektne k svojim scénkam, ale aj sama o sebe dokázala vytvoriť krásnu atmosféru. Nezabudnite dopozerať Kotonoha no niwa aj po záverečných titulkoch, nie že to vypnete skôr, lebo za nimi je jedna dôležitá scéna. Koniec sa mi páčil lebo mi pripadal ako skutočný život a nie ako rozprávka. (01.11.2016)

Nádherná animace. Nejlepší, co jsem doposud viděl, a to už od prvního záběru. Anime bylo pro mě zpočátku jen forma zábavy; časem se mi ale podařilo objevit jeho uměleckou stránku. Malinko mě mrzí, že u „Zahrady slov“ je to bohužel řešeno na úkor příběhu i stopáže. Tuto pastvu pro oči si lze užít pouze tři čtvrtě hodiny, a příběh nebyl, alespoň pro mě, ničím výrazný. Mám rád Šinkaiovy filmy, mám rád jejich psychologickou stránku a vím, co to obnáší. Vím ale také to, že u jiných filmů se mu podařilo zaujmout moji pozornost příběhem lépe. Každý je zkrátka dobrý z jiného hlediska. Z osobního hlediska mě „Zahrada slov“ nejvíce oslovila skrze déšť, který je pro hlavní postavu Takaa tak důležitý. Připomněla mi, jak moc mám déšť rád. (22.02.2016)

Před dvěmi lety naprostá posedlost anime, záhy přišlo vystřízlivění, dnes mě ten žánr v podstatě vůbec nezajimá (a nikdo zajímavý vlastně ani netočí), ještě se podívám na nového Šinkaje, Hosodu a mladého Mijazakiho a to je asi tak všechno. U 5 cm/s jsem byl fascinován, Children Who Chase Lost Voices from Deep Below mě neskutečně nudilo a tohle mě nechává vyloženě chladným. Japonci budou nadšení, milovníci filmové animace taky, filmový fanoušci ne (teda kromě otaku). Děj děcka. Chybí tomu jakékoliv zvraty, nějaký vývoj, psychologie postav (řev za nahlédnutí do nitra nepovažuju). A ten závěr? Zatracená japonská melancholie. (25.06.2013)