Brilliantovaja ruka
The Diamond Arm
Obsahy(1)
Pestrá hra zámien, prekážok a omylov s hlavným hrdinom, nenápadným úradníkom na dovolenkovej plavbe po mori, kde sa stane stredobodom pozornosti bandy pašerákov, ale aj milície. Semjon Gorbunkov je nenápadný úradníček a vzorný otec rodiny. Jeho život sa nečakane zmení, keď jedného dňa nastúpi na výletnú loď do Orientu. Zhodou okolností sa zapletie do akcie jednej zločineckej bandy, ktorá ho omylom považuje za svojho člena a do sadrového obväzu ľavej ruky mu ukryje sadu briliantov. Kým sa všetko urovná, príde v tejto excentrickej veselohre s kriminálnou zápletkou k množstvu chýb a omylov. Režisér Leonid Gajdaj ju poňal s veľkou komediálnou nápaditosťou a zmyslom pre paródiu. Oporou mu boli všetci hereckí predstavitelia, predovšetkým Jurij Nikulin v hlavnej úlohe. V ankete o najlepšiu ruskú komédiu storočia (1995) získala Briliantová ruka na základe hlasovania televíznych divákov prvé miesto. (RTVS)
(viac)Recenzie (40)
Námět vypůjčený zřejmě z francouzsko-italské komedie Smolař z roku 1965. Zábavné momenty, ale film ztrácí na tempu, jsou tam slabší místa. Přesto zábavná parodie. Pobavila mě babka v modrém šátku ala Milada Ježková i drobné vtípky, které lze vnímat jako kritiku systému. Je vidět, že uvolnění neminulo v 60. letech ani naše východní sousedy. ()
Že komedie Leonida Gajdaje patří k divácky oblíbeným, dokazuje vítězství Briliantové ruky v soutěži o komedii století. Úředníček Gorbunkov se nechtěně připlete do pašování šperků. Celý film poté slouží jako návnada policie, aby mohla zločince chytit. ___ Briliantová ruka vykazuje několik podobných motivů jako další Gajdajova komedie Ivan Vasiljevič mění povolání. Hrdinové se do svých svízelných situací dostávají neúmyslně. Většina zábavných scén ústí v jednoduché groteskní gagy. V obou filmech také vystupuje správce domu či ulice, který hyperbolicky lpí na pravidlech více než na lidech - „Člověku se má věřit jen v krajním případě.“ A zapomenout nesmím ani na černou kočku, která se jako „černá nit“ proplétá oběma snímky. ()
Dva moji milí ruští herci, které zrovna nemusím v jednom filmu - z Nikulina se mi zvedal žaludek už v Podařených kvítkách a Mironov s modrou maskarou taky nepatří mezi můj top (ale s líčením je na tom líp než Člověk obojživelník). Co si počít? Jasně, je to krásný ruský boršč, kde jsou ingredience známé, značně provařené a ozkoušené ... ale furt to má dobrou chuť (kosti propagandy vytáhnout ven, aby neuvízly v krku). "Voloďo, máš mě rád?" "Ano." "Tak já tě kousnu." "Si kousni." "..." "Hej, lidi na nás koukají." O jednu láhev vodky lepší než Neuvěřitelná dobrodružství Italů v Rusku. A o pár lahví (ehm, sudíček) horší než Ivan Vasiljevič mění povolání (a všechny filmy o Šurikovi) - stále Gajdaj, ďyť známe se. ()
Kolega argenson vystihl vše důležité, je to skvělý zdroj informací. Já bych jen dodal, že hůř napsaný scénář jsem dlouho neviděl a tuhle šlamastyku nezachrání ani původní dabing neoposlouchaných hlasů, ani krátké vsuvky rychlodabingu místo dnes běžných titulků, když tvůrci nechtějí sjednotit více použitých jazyků. Koukal jsem se přes 90 minut a doteď nevím, o čem to bylo. ()
Gajdajův dvorní skladatel Zacepin odvedl dobrou práci. Český dabing je také velmi dobrý. Tím bychom měli shrnuta veškerá pozitiva. Gajdaj jako obvykle velice tlačí na pilu a snaží se dělat humor za každou cenu, i kdyby z toho mělo mít publikum depresi. Většina filmu je obdobně křečovitá jako kousky bratří Marxů. ()
Zaujímavosti (2)
- Film byl dabován po vpádu spřátelených vojsk v roce 1968. Na základě rozhodnutí FITESu odmítali herci jako protest dabovat sovětské filmy. Hlavní role mluvili „stávkokazové“. Dříve představitelé středních rolí přešli v tomto období na hlavní role, herci malých přešli na střední role. Mezi dabéry se začali objevovat herci mimopražských divadel a dokonce dabovali i technici barrandovského dabingu. (sator)
Reklama